Melchior z Redernu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec |
Bedřich z Redernu
|
| matka |
Salomena ze Schönaichu
|
| bratr |
Jan Jiří
|
| bratr |
Sebastian
|
| bratr |
Fabian
|
| bratr |
Kryštof I.
|
| sestra |
Kateřina
|
| sestra |
Anna
|
| sestra |
Judita
|
| manželka | |
| syn |
Kryštof II. z Redernu
|
Melchior (Melichar) z Redernu (6. ledna 1555, Vratislav – 20. září 1600, Havlíčkův Brod) byl rakouský šlechtic, císařský rada, polní maršál a prezident tehdejší dvorní vojenské rady. Byl nejmladším ze synů Bedřicha z Redernu a Salomeny ze Schönaichu. Měl pět bratrů: Jana Jiřího, Sebastiana, Fabiana a Kryštofa a tři sestry: Kateřinu, Annu a Juditu. Jeho jediným potomkem vzešlým z manželství s Kateřinou Šlikovou byl Kryštof II. z Redernu. Nechal založit Nové Město pod Smrkem, Bílý Potok a liberecký zámek.
[editovat] Životopis
Melchior studoval v Míšni, Heidelbergu a také Paříži, kde společně se svým bratrem Kryštofem prožil Bartolomějskou noc. V mládí hodně cestoval, navštívil Řím, Florencii, Neapol a jiná italská města.
Službu v císařské armádě nastoupil ve dvaceti letech, celkem se zúčastnil jedenácti válečných tažení v Polsku, Rusku, Prusku, Holandsku a hlavně proti Turkům v Uhrách. S Kateřinou Šlikovou se oženil 25. listopadu 1581. Roku 1582 armádu opustil a až do roku 1593 se věnoval správě rodových panství – nejprve společně se svým bratrem Kryštofem, po jeho smrti 3. září 1591 pak samostatně. V témže roce se mu narodil jeho jediný syn Kryštof. I přesto, že byl protestant, zastával významné úřady u dvora: byl císařským radou a tajným radou arcivévodů Matyáše a Maxmiliána.
Do armády byl opět povolán roku 1563, aby v hodnosti polního maršála čelil opětovnému tureckému nebezpečí. Vyznamenal se v bojích u Sisaku v Chorvatsku, Pápy v Uhrách a zejména během obrany pevnosti Oradea roku 1598. Za poslední vítězství obdržel děkovný dopis císaře Rudolfa II., 20 000 tolarů a posléze se stal prezidentem dvorní vojenské rady. Roku 1599 obdržel rozkaz zasáhnout proti vzbouřeným císařským vojskům v Uhrách, tento úkol sice splnil, patrně však v jeho průběhu onemocněl morovou nákazou. Dne 20. září v dnešním Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě zemřel.
Jeho žena Kateřina nechala jeho tělo dopravit do Liberce, kde se 5. ledna 1601 konala smuteční slavnost a 6. ledna – tedy v den nedožitých 46. narozenin – byl Melchior uložen do rodové hrobky ve Frýdlantě.
[editovat] Reference
[editovat] Literatura
- KARPAŠ, Roman, a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996.
