Mikuláš II. Alexandrovič
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mikuláš II (civilním jménem Nikolaj Romanov, rus. Николай II přezdíván u dvora Nicky) (18. května 1868 - 17. července 1918) byl posledním ruským carem, který byl popraven zastřelením během občanské války v Rusku bolševiky s celou svojí rodinou.
Obsah |
[editovat] Dětství
Mikuláš II se narodil carevně Marii Fjodorovně a carovi Alexandru III. jako jedno ze čtyř dětí. Již v raném mládí měl Mikuláš milenku v podobě baleríny z imperátorských divadel Matyldu Krzesinskou, kterou ale opustil a po smrti svého otce se oženil s Alicí Hessenskou, jež přijala po sňatku v roce 1894 jméno Alexandra Fjodorovna.
[editovat] Rodinný život
V roce 1895 se jim narodila dcera Olga Nikolajevna, další dítě přišlo na svět roku 1897, opět to byla dívka, kterou pojmenovali Taťána. Carevna si velmi přála chlapce, ale roku 1899 se jí narodila další velkokněžna -Marie. Roku 1901 se jim narodila čtvrtá dcera jménem Anastázie. Carevna s carem zoufale toužili mít syna, roku 1904 se jim to splnilo. Narodil se carevič Alexej, který se však carem nikdy nestal. U Alexeje se také objevila choroba hemofílie (nemoc krvetvorby), která se vyskytovala v rodině carevny, ačkoliv sama carevna touto nemocí netrpěla.
Carská rodina žila poklidný život do roku 1914, kdy vypukla 1. světová válka. Car odjel na frontu a carovna se starala sama o Alexeje a se svými dcerami pečovaly v Carské nemocnici v Carském Selu o raněné vojáky, a to až do roku 1916. V únoru 1917 po státním převratu byla carská rodina poslána na Sibiř do vyhnanství. Rok 1917 strávili v Tobolsku s několika dvorními dámami a služebnictvem (ti však odjeli dobrovolně, někteří z nich se však nikdy nevrátili) a tam je zastihla i bolševická říjnová revoluce.
[editovat] Poprava cara a jeho rodiny
Počátkem roku 1918 byli deportováni do Jekatěrinburgu, kde žili v domě Ipaťjeva. V suterénu tohoto domu byla carská rodina 17. července 1918 popravena, když se k městu blížili oddíly bělogvardějců. Vrahem malého Alexeje měl být údajný čekista Gregorij Nikulin. [chybí zdroj]
Jeden z očitých svědků vyprávěl, že velkokněžna Anastázie přežila - ležela jako mrtvá, ale on pozoroval, že mrtvá není.[chybí zdroj] Protože se však později nenašlo její tělo, vznikla hypotéza, že Anastázie přežila a uprchla. Toto se však nepodařilo přesvědčivě dokázat ani vyvrátit. V témže roce byl zavražděn i carův bratr Michail a carova sestra Alžběta (Ella).
[editovat] Literatura
- IZAKOVIČ, Ivan: Život a smrt: tragédie posledního ruského cara. (historický román) Ikar, Praha 2005. ISBN 80-249-0537-X.
- VEBER, Václav: Mikuláš II. a jeho svět. (Rusko 1894-1917) Karolinum, Praha 2000. ISBN 80-7184-793-3.
- Deník cara Mikuláše II., přel. Alois Nessy. Plamja, Praha 1925.
