Okres Plzeň-jih
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Okres Plzeň-jih |
|
|---|---|
| Stát | Česká republika |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Sídlo okresu | Plzeň |
| Rozloha | 990,04 km² |
| Počet obyvatel (2007) • hustota zalidnění |
58 404 59 ob./km² |
| Počet obcí • z toho měst • z toho městysů |
90 7 1 |
| Počet vojenských újezdů | 0 |
| CZ-NUTS | CZ0324 |
| SPZ | PJ |
Okres Plzeň-jih je okresem v Plzeňském kraji. Jeho sídlem je město Plzeň, které ovšem není jeho součástí. Rozloha okresu je 990,04 km², počet obyvatel je 58 404 osoby (hustota zalidnění je 59 obyvatel na 1 km²). V okrese Plzeň-jih je 90 obcí, z toho 7 měst a 1 městys.
Okres se rozkládá, jak jeho název napovídá, jižně od krajského města Plzeň. S rostoucí vzdálenosti od Plzně její vliv na obce okresu klesá, naopak stoupá vliv menších měst okresu jako jsou Přeštice, Stod nebo Nepomuk, nebo okolních okresních měst (zejm. měst Klatovy a Domažlice).
Sousedí s okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Klatovy, Rokycany, středočeským okresem Příbram a jihočeským okresem Strakonice.
Obsah |
[editovat] Změny od 1. 1. 2007
Podle vyhlášky č. 513/2006 Sb. byly ke dni 1. 1. 2007 pozměněny hranice okresu. Obce (zejména v severovýchodních oblastech okresu) spadající do SORP Plzeň byly včleněny přímo do okresu Plzeň-město. Z hlediska rozlohy i počtu obyvatel byl tento krok pro okres dosti citelný – rozloha okresu se tím zmenšila asi o 95 km², počet obyvatel poklesl přibližně o 10 tisíc osob. Zároveň byly do okresu přičleněny dosavadní obce okresu Klatovy – Nezdice a Borovy ze SORP Přeštice.
[editovat] Přírodní podmínky
[editovat] Struktura povrchu
Povrch okresu tvoří mírně zvlněná pahorkatina, v jeho střední části pak Přešticko-blovická vrchovina. Přirozenou hranici mezi západními a středními Čechami tvoří pohoří Brdy na východní hranici okresu. V tomto pohoří, nad vsí Míšov, najdeme nejvyšší bod okresu – Nad Maráskem, který je vysoký 802 m.
K 31. prosinci 2003 má okres celkovou plochu 1 075,95 km², z toho:
- 60,3 % zemědělských pozemků, které z 72,37 % tvoří orná půda (43,64 % rozlohy okresu)
- 39,7 % ostatní pozemky, z toho 75,66 % lesy (30,04 % rozlohy okresu)
[editovat] Surovinové zdroje
Severní část okresu je relativně bohatá na různé druhy surovin. V okolí vesnice Štěnovice se těží žula, území mezi Přešticemi a Dobřany je bohaté na kaolín a jíl.
[editovat] Vodstvo
Pro okres Plzeň-jih jsou významné 3 řeky – Úhlava, Úslava a Radbuza.
Pro okres nejvýznamnější je Úslava. Vzniká u městyse Žinkovy. Do Žinkovského rybníka přitékají potoky Bradlava a Tůně, z něj vytéká již řeka Úslava. Její tok se poté stáčí k východu a obtéká Zelenou horu nad městem Nepomuk. Za ním se opět stáčí, tentokrát k severu a protéká městem Blovice. U Žákavy opouští území okresu a teče dále přes Starý Plzenec do Plzně, kde ústí zprava do Berounky. Její délka na území okresu je 39 km.
Řeka Radbuza přitéká do okresu z Českého Lesa. Na jeho území se objevuje u obce Hradec u Stoda. Protéká Stodem, Chotěšovem a Dobřany, za nimiž vtéká na území města Plzeň. Tam je její tok vzedmut hladinou vodní nádrže České údolí. Za její hrází řeka pokračuje dále do Plzně, v Doudlevcích přijímá zprava řeku Úhlavu, aby mohla v centru města zprava ústit do Mže. Délka řeky na území okresu je 29 km.
Poslední významnou řekou je Úhlava. Ta přitéká ze Šumavy, a Klatovsko opouští za obcí Červené Poříčí. Jako první obcí jižního Plzeňska protéká Borovy. Dále teče přes největší město okresu – Přeštice, a obec Štěnovice, za níž vtéká na území Plzně. V Doudlevcích ústí zprava do Radbuzy. Její délka na území okresu je 31 km.
V okrese najdeme ale také řadu rybníků zejména v okolí Nepomuku a Merklína. Největším rybníkem je ale rybník Žinkovský o rozloze 57,8 ha. Druhý největší je Merklínský rybník – 35,8 ha.
[editovat] Hospodářství okresu
Hospodářsky je jižní Plzeňsko relativně silný a významný region. Příznivými faktory jsou blízkost Plzně, kvalitní zemědělská půda a dostatek surovin.
[editovat] Průmysl
Nerostné suroviny tvoří dobrou základnu pro zpracovatelský průmysl – vzhledem k těženým surovinám je na území jižního Plzeňska nejvíce zastoupen průmysl stavebních hmot, který zaměstnává největší množství pracovníků. Jedná se zejména o firmu Lasselsberger, která má na okrese obrovský závod v obci Chlumčany u Dobřan. Firma vyrábí zejména keramické výrobky a stavební hmoty. Mezi další významné průmyslové podniky okresu řadíme LEKOV Blovice, OKAL Žákava, ELYTEX Nepomuk, Silnice Nepomuk, VISHAY ELECTRONIC Přeštice a České cihelny Stod.
[editovat] Zemědělství
Jižní Plzeňsko má v rámci zemědělství velmi významnou úlohu pro celý Plzeňský kraj.
Rostlinná výroba se zaměřuje na pěstování pšenice a ječmene, pěstují se také brambory, řepka a kukuřice (na siláž i zrno).
Živočišná výroba produkuje a chová zejména skot, drůbež a prasata.
Největší zemědělské podniky a družstva sídlí v obcích Blovice, Kasejovice, Merklín, Dolní Lukavice, Střížov, Dnešice, Chotěšov a Stod (tj. skoro ve všech velkých střediskách okresu).
[editovat] Demografické údaje
Data k 30. červnu 2005:
| Popis | Celkem | Ženy | Muži |
|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 69 058 | 34 749 50,32 % |
34 309 49,68 % |
| průměrný věk | 40,3 | 41,6 | 38,9 |
- hustota zalidnění: 64 ob./km²
- 43,99 % obyvatel žije ve městech
[editovat] Zaměstnanost
(2003)
| Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 16 780 |
| Průměrný plat | 14 681 Kč |
| Nezaměstnaných | 1 815 |
| Míra nezaměstnanosti | 5,38 % |
[editovat] Školství
(2003)
| Druh školy | Počet škol |
|---|---|
| Mateřské školy | 40 |
| Základní školy | 29 |
| Gymnázia | 1 |
| Střední školy průmyslové školy | 2 |
| Střední odborná učiliště | 3 |
| Vyšší odborné školy |
[editovat] Zdravotnictví
(2003)
| Lékaři | 188 |
| Nemocnice | 1 |
| Specializovaná léčebná zařízení | 1 |
| Zubní lékaři | 28 |
| Lékárny | 14 |
[editovat] Zdroj
[editovat] Doprava
Dopravní síť okresu je přímým obrazem jeho polohy – z Plzně vybíhají jižním směrem 3 důležité tahy.
Západní dopravní tah směřuje na Domažlicko a na hraniční přechod s Německem Folmava (resp. Česká Kubice) / Furth im Wald. Zahrnuje železniční trať 180 Plzeň-Domažlice-Česká Kubice a silnici I/26 v obdobném směru. Na těchto tazích leží zejména významné město Stod.
Prostřední dopravní tah zajišťuje spojení Plzně a Klatovska. Je zastoupen silnicí I/27 a železniční tratí 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda. Na tomto tahu leží města Dobřany a Přeštice.
Východní dopravní tah okresu je tvořen silnicí I/20 a hlavní železniční tratí 190 Plzeň-České Budějovice. Je naprosto zásadní pro spojení západních a jižních Čech. Oba tahy směřují na Okres Strakonice, Okres Písek a nakonec do krajského města Jihočeského kraje Českých Budějovic. Na tomto tahu leží města Blovice a Nepomuk.
Významná je také silnice II/230, která je západo-východní „osou“ okresu, a spojuje města Stod, Přeštice a Nepomuk.
[editovat] Cestovní ruch
Jižní Plzeňsko sice nepatří mezi hlavní rekreační oblasti Plzeňského kraje, je ale velmi dobrým a příjemným rekreačním zázemím města Plzně. Životní prostředí v oblasti je relativně čisté s velkým množstvím různých přírodních krás a zajímavostí. Jmenujme například horské bukové lesy na úbočí brdského pohoří, pralesovitou bučinu Chynínské louky u Čížkova. Půvabná je ale i prostá krajina v okolí Nepomuku (s dominantou Zelené hory), Nebílov a Merklína.
Oblast je také bohatá na kulturní a historické památky. Patří mezi nejdéle osídlení části západních Čech. Z památek jmenujme barokní zámek Nebílovy, hrad Vlčtejn, klášter pod Zelenou horou (Nepomuk), bývalý klášter Chotěšov nebo zámek Žinkovy. Zachovalé centrum mají města Dobřany a Nepomuk. Lidovou architekturu představují vesnice Mítov, Lipnice a Řesanice.
Na území okresu pobývali také četní významní lidé. Jmenujme zejména hudebního skladatele Jakuba Jana Rybu, který je přeštickým rodákem. Tamtéž se narodil také významný architekt Josef Hlávka. V Dolních Lukavicích najdeme dosud památky na pobyt významného hudebního skladatele Josefa Haydna.
[editovat] Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
- Blovice
- Bolkov
- Borovno
- Borovy – dříve okres Klatovy
- Buková
- Čižice
- Čížkov
- Čmelíny
- Dnešice
- Dobřany
- Dolce
- Dolní Lukavice
- Drahkov
- Honezovice
- Horní Lukavice
- Horšice
- Hradec
- Hradiště
- Chlum
- Chlumčany
- Chlumy
- Chocenice
- Chotěšov
- Jarov
- Kasejovice
- Kbel
- Klášter
- Kotovice
- Kozlovice
- Kramolín
- Letiny
- Lisov
- Líšina
- Louňová
- Lužany
- Měcholupy
- Merklín
- Mileč
- Milínov
- Míšov
- Mladý Smolivec
- Mohelnice
- Nebílovy
- Nekvasovy
- Nepomuk
- Netunice
- Neurazy
- Nezdice – dříve okres Klatovy
- Nezdřev
- Nová Ves
- Nové Mitrovice
- Oplot
- Oselce
- Otěšice
- Polánka
- Prádlo
- Předenice
- Přestavlky
- Přeštice
- Příchovice
- Ptenín
- Radkovice
- Roupov
- Řenče
- Seč
- Sedliště
- Skašov
- Soběkury
- Spálené Poříčí
- Srby
- Stod
- Střelice
- Střížovice
- Štěnovice
- Tojice
- Třebčice
- Týniště
- Únětice
- Útušice
- Ves Touškov
- Vlčí
- Vlčtejn
- Vrčeň
- Vstiš
- Zdemyslice
- Zemětice
- Žákava
- Ždírec
- Žinkovy
- Životice
[editovat] Změna hranice okresu
Do 1. ledna 2007 byly v okrese Plzeň-jih také obce:
- Chválenice – nyní okres Plzeň-město
- Letkov – nyní okres Plzeň-město
- Lhůta – nyní okres Plzeň-město
- Losiná – nyní okres Plzeň-město
- Mokrouše – nyní okres Plzeň-město
- Nezbavětice – nyní okres Plzeň-město
- Nezvěstice – nyní okres Plzeň-město
- Starý Plzenec – nyní okres Plzeň-město
- Šťáhlavy – nyní okres Plzeň-město
- Štěnovický Borek – nyní okres Plzeň-město
- Tymákov – nyní okres Plzeň-město
| Plzeňský kraj |  |
|---|---|
|
Okresy: Domažlice | Klatovy | Plzeň-jih | Plzeň-město | Plzeň-sever | Rokycany | Tachov |
