Okres Klatovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Okres Klatovy
Stát	Česká republika
Kraj	Plzeňský kraj
Sídlo okresu	Klatovy
Rozloha	1 945,69 km²
Počet obyvatel (2007) • hustota zalidnění	87 629 45 ob./km²
Počet obcí • z toho měst • z toho městysů	94 12 4
Počet vojenských újezdů	0
CZ-NUTS	CZ0322
SPZ	KT

Okres Klatovy náleží do Plzeňského kraje. Jeho sídlem je město Klatovy. Rozloha okresu je 1 945,69 km², čímž se řadí na 1. místo v rámci Plzeňského kraje i v rámci celé České republiky. Počtem obyvatel 87 629 osob mu patří 2. místo v Plzeňském kraji (po okresu Plzeň-město). Průměrná lidnatost okresu je velmi nízká, hluboko pod krajským i republikovým průměrem (45 obyvatel na 1 km²). Okres se skládá z 94 obcí. Status města má 12 obcí, z čehož město Hartmanice ho získalo teprve 10. října 2006. Ke stejnému datu získaly také 4 obce status městyse (Čachrov, Dešenice, Chudenice a Kolinec).

Území okresu vyplňuje hlavně západ pohoří Šumava a západní Pošumaví.

Okres sousedí s plzeňskými okresy Plzeň-jih a Domažlice, s jihočeskými Prachatice a Strakonice a jeho jižní hranice je i státní hranicí s Německem.

Obsah

1 Změny od 1. 1. 2007
2 Přírodní podmínky
- 2.1 Struktura povrchu
- 2.2 Vodstvo
3 Hospodářství okresu
- 3.1 Průmysl
- 3.2 Zemědělství
4 Demografické údaje
5 Doprava
- 5.1 Silnice
- 5.2 Železnice
6 Cestovní ruch
7 Seznam obcí a jejich částí
- 7.1 Změna hranice okresu
8 Řeky

[editovat] Změny od 1. 1. 2007

Podle vyhlášky MVČR č. 513/2006 Sb. přešly do okresu Klatovy ke dni 1. ledna 2007 obec Černíkov, do té doby Okres Domažlice. Naopak okresu ubyly obce Borovy a Nezdice, které se staly součástí Okresu Plzeň-jih. Rozloha okresu se tím pádem změnila z 1 939,54 km² na 1 945,69 km². Počet obyvatel okresu se tímto krokem snížil o 113.

[editovat] Přírodní podmínky

[editovat] Struktura povrchu

Povrch Okresu Klatovy je velmi členitý. Celou jeho jihozápadní oblast (podél hranice se Spolkovou republikou Německo) tvoří Šumava. V této oblasti najdeme také nejvyšší horu okresu i celých západních Čech – Velkou Mokrůvku (1 370 m n. m.). Směrem do vnitrozemí klesá horský charakter reliéfu a mění se na podhorské vrchoviny a pahorkatiny. Doslova rovinatá území ale v okrese nenajdeme.

Šumava od nádraží v Železné Rudě.

K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 1 939,6 km², z toho:

46,32 % zemědělských pozemků, které z 55,46 % tvoří orná půda (25,69 % rozlohy okresu)
53,68 % ostatní pozemky, z toho 80,4 % lesy (43,16 % rozlohy okresu)

[editovat] Vodstvo

Nejvýznamnějšími řekami území klatovského regionu jsou řeky Úhlava a Otava.

Řeka Úhlava pramení v horských oblastech Šumavy, nedaleko Železné Rudy, pod horou Pancíř. Protéká městy Nýrsko, Janovice nad Úhlavou a Švihov, její tok také tečuje některá klatovská předměstí. Podle pozměněných hranic okresů k roku 2007 bude řeka opouštět území okresu za obcí Červené Poříčí v nadmořské výšce asi 360 m. V Plzni řeka ústí do Radbuzy.

Řeka Otava vzniká na Šumavě nedaleko rekreačního střediska Čenkova Pila soutokem řek Vydra a Křemelná. Protéká městy Sušice a Horažďovice, za nimiž také opouští území okresu i kraje a teče směrem na Strakonice a Písek, za nímž ve vodní nádrži Orlík ústí do Vltavy.

Podhorské oblasti klatovského okresu jsou bohaté na rybníky. Zejména se jedná o území vymezené přibližně městy Klatovy, Nepomuk, Horažďovice a Sušice. Největším rybníkem na okrese je Kozčínský rybník, u obce Kovčín, který má plochu 104 ha. Významné pro rekreaci jsou také rybníky Hnačovský nebo Myslívský.

Na řece Úhlavě, nad městem Nýrsko, byla v roce 1966 vybudována Vodní nádrž Nýrsko o ploše 126 ha. Podhorská nádrž je zásobárnou pitné vody.

Na Šumavě najdeme také větší množství jezer ledovcového původu. Jedná se zejména o jezera Černé (17,6 ha, největší jezero v ČR), Čertovo jezero (10 ha), Jezero Laka a Prášilské jezero. Všechna jezera jsou v nadmořské výšce kolem 1 000 m.

[editovat] Hospodářství okresu

Okres Klatovy je převážně zemědělský, podíl průmyslu na celkovém hospodářství okresu se příliš nezvyšuje. Od pádu komunismu ale můžeme pozorovat nárůst zaměstnanců pracujících ve službách. Tento trend je způsoben především prudkým rozvojem turistiky na Šumavě.

[editovat] Průmysl

Průmysl okresu se soustřeďuje hlavně do 3 středisek: Klatovy, Sušice a Horažďovice, což jsou také 3 největší města okresu. Mezi nejvýznamnější průmyslové podniky patří Šumavské vápenice a omítkárny, Otavské strojírny, SOLO Sirkárna Sušice (tradiční výrobce sirek), KLIMO Klatovy (nápoje) nebo Drůbežářské závody Klatovy.

[editovat] Zemědělství

Rostlinná výroba okresu je zaměřena na pěstování pšenice a ječmene, zvyšují se osevní plochy řepky. Vzhledem k podhorského charakteru území se pěstují také brambory (konzumní i průmyslové).

Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu. Chovají se ale také kozy a ovce. Vysoko položené louky na Šumavě se opět začínají využívat jako pastviny.

Největší zemědělské podniky a družstva sídlí v Předslavi, v Bezděkově u Klatov, v Dlažově, v Lubech (součást Klatov) a ve Švihově.

[editovat] Demografické údaje

Data k 30. červnu 2005:

Popis	Celkem	Ženy	Muži
počet obyvatel	87 643	44 546 50,83 %	43 097 49,17 %
průměrný věk	40,2	41,7	38,7

hustota zalidnění: 45 ob./km²
64,4 % obyvatel žije ve městech

[editovat] Zaměstnanost

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním	19 315
Průměrný plat	14 239 Kč
Nezaměstnaných	3 697
Míra nezaměstnanosti	8,42 %

[editovat] Školství

(2003)

Druh školy	Počet škol
Mateřské školy	44
Základní školy	44
Gymnázia	2
Střední školy průmyslové školy	6
Střední odborná učiliště	5
Vyšší odborné školy	1

[editovat] Zdravotnictví

(2003)

Lékaři	280
Nemocnice	2
Specializovaná léčebná zařízení	1
Zubní lékaři	51
Lékárny	18

[editovat] Zdroj

Český statistický úřad

[editovat] Doprava

Okres leží stranou hlavních dopravních tahů (tj. dálnice). Přesto jím však prochází dvě relativně významné silnice I. třídy, jedna přeshraniční železniční trať, a v periferní části ho protíná také hlavní trať 190.

[editovat] Silnice

Jak bylo výše řečeno, okresem procházejí 2 silnice I. třídy. Jedná se o komunikace I/22 a I/27, které se protínají v okresním městě Klatovy.

Silnice I/22 přichází z Jihočeského kraje, z měst Vodňany a Strakonice. Na území okresu vstupuje u Horažďovic, prochází obcemi Nalžovské Hory a Mochtín. Potom silnice vstupuje od JV do Klatov, kde se setkává se silnicí I/27. Z Klatov pokračuje západním směrem a území okresu opouští u obce Dlažov. Vlastní silnice končí u města Domažlice.

Silnice I/27 je významnou komunikací spojující sever a západ Čech. Začíná v Dubí, přes sever Čech se dostane do Plzně. Za Plzní pokračuje přes Přeštice, a u Červeného Poříčí vstupuje na území okresu. Prochází Švihovem a Klatovy, které protíná severo-jižním směrem. Dále pokračuje přes Běšiny, za nimiž vstupuje do horských oblastí Šumavy, kde se vyskytují četné zatáčky a v zimě zde nastávají časté dopravní problémy. Po projetí obcemi Čachrov a jeho částí Javorná se silnice dostává do nadmořské výšky okolo 1000 m a začíná opět klesat do Železné Rudy. Za městem, v místní části Alžbětín, silnice končí na státní hranici, kde na ni navazuje bavorská komunikace podobného rázu.

Ze silnic druhé třídy jmenujme například silnici II/171, která prochází městem Sušice nebo „šumavskou“ silnici II/190.

[editovat] Železnice

Okresem prochází 3 železniční tratě.

Největší význam má pro okres bezesporu rychlíková železniční trať 183 Plzeň-Železná Ruda. Tato trať byla v 90. letech elektrifikována v úseku Plzeň-Klatovy. V Železné Rudě na ni přímo navazuje německá železniční trať do Zwieselu. Úsek trati mezi Klatovy a Železnou Rudou je technicky velmi zajímavý. Překonává totiž horský terén s četnými mosty, vysokými náspy a tunely. Nad Železnou Rudou (Špičák) na ní najdeme náš nejdelší železniční tunel. Stanice na území okresu: Švihov u Klatov, Klatovy, Janovice nad Úhlavou, Nýrsko, Špičák, Železná Ruda - město a Železná Ruda.

Lokální železniční trať 185 má trasu Domažlice-Klatovy-Horažďovice předměstí. Jsou po ní vedeny výhradně motorové osobní vlaky. Stanice na území okresu: Janovice nad Úhlavou, Klatovy, Běšiny, Nemilkov, Kolinec , Sušice, Horažďovice a Horažďovice předměstí.

Nejmenší význam pro obsluhu okresu má ale jinak velmi významná hlavní trať 190 Plzeň-České Budějovice. Území okresu se trať dotýká pouze v jeho severovýchodní části. Trať je v celé své délce elektrifikovaná. Stanice na území okresu: Pačejov a Horažďovice předměstí.

[editovat] Cestovní ruch

Klatovský okres je mezi okresy Plzeňského kraje turisticky nejvyhledávanější. Může za to zejména nádherná a čistá příroda v západní části Šumavy. Rozvoj turistického ruchu v této oblasti ale plně nastal až po roce 1991. Tehdy totiž zanikl rozsáhlý vojenský prostor Dobrá Voda, který zabral velkou část západní Šumavy (zejména okolí obce Prášily), a zároveň i kontroloval hranici se Západním Německem. Rozvoj turismu ale také velmi napomohlo otevření hranice po roce 1989, kdy se zároveň opět „propojily“ bavorská i česká část Šumavy a zároveň došlo k nárůstu návštěvníků z Německa. Středisky turistického ruchu na Šumavě jsou zejména města Železná Ruda a Kašperské Hory, a obce Prášily, Srní a Modrava. Šumava je vhodná pro rekreaci ve všech ročních obdobích - provozování zimních sportů umožňují upravené moderní lyžařské areály, turistice a cykloturistice slouží velké množství značených turistických cest a vyřešená sezónní autobusová doprava v oblasti. Klatovsko ale není jenom Šumava. Obdivovat můžeme zároveň i krásy okresního města Klatovy nebo měst Sušice a Horažďovice. Zážitkem je také návštěva romantických pošumavských hradů Velhartice, Klenová, Švihov, Kašperk a Rabí, který je nejrozsáhlejším hradem v Čechách. Půvabná je ale také oblast Pošumaví. Rekreační využití nabízejí četné rybníky mezi Horažďovicemi a Klatovy, vodácky splavná je zlatonosná řeka Otava.