Politický vězeň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Politický vězeň (též vězeň svědomí) je termín, který se používá pro označení osoby, která je vězněna (resp. omezována na svobodě) pro své politické či náboženské přesvědčení.
Politický vězeň může být ale i ten, kdo je formálně odsouzen na základě zfalšovaných důkazů či vynucených přiznání za smyšlené zločiny nepolitického charakteru. Režim často následně trestá celé rodiny (například vystěhováním, ztrátou zaměstnání). V historii je nejznámější zavírání odpůrců režimu komunismu či nacismu do koncentračních táborů. V dnešní době je problém politických vězňů vlastní řadě států, ale největší kritika se snáší na země jako jsou Bělorusko, Čína, Kuba, Severní Korea apod. Často jsou různými odprůci zmiňovány i země s vyspělou demokratickou tradicí jako je např. USA či Izrael.
V českých zemích souvisí pojem politický vězeň s označením MUKL, jimž jsou myšleni političtí vězni (v komunistickém Československu přes čtvrt miliónu lidí), nebo případně (v užším významu) - obzvláště postihovaní vězni, které čekala ta nejtěžší vězení a koncentrační tábory a počítalo se u nich s jejich likvidací (v Československu to byly řádově desetitisíce lidí). Většina z československých politických vězňů byla odsouzena na základě zákona č. 231/1948 sbírky (zákon na ochranu lidově demokratické republiky). Po tomto zákonu byl též pojmenován klub sdružující politické vězně komunismu - K 231, na nějž navázala Konfederace politických vězňů České republiky.
