Kuba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek z oblasti geografie nebo místopisu potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Tento článek pojednává o karibském ostrovním státě. Další významy jsou uvedeny v článku Kuba (rozcestník).

República de Cuba
vlajka znak

Rozloha	110 860 km² (105. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	{{{obyvatel}}} (69. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	102 / km² (98. na světě)
Jazyk	španělština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	převážně 85% římští katolíci; dále protestanti, Svědkové Jehovovi, židé a santeriáni
Nejvyšší bod	Pico Turquino (1974 m n. m.)
Hlavní město	Havana
Státní zřízení	socialistická republika s vládou jedné strany založené na ideích komunismu
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	předseda rady státu a předseda rady ministrů Fidel CASTRO Ruz (premiér od února 1959 do 24. února 1976; prezident od 2. prosince 1976); první viceprezident Gen. Raul CASTRO Ruz (od 2. prosince 1976)
{{{funkce2}}}	{{{vládce2}}}
Hymna	Kubánská hymna
Vznik	20. května 1902 (nezávislost na Španělsku 10. prosince 1898; spravována Spojenými státy od 1898 do 1902)
Měna	kubánské peso a peso convertible (CUP, CUC)
ISO 3166-1	192 CUB CU
MPZ	C
Doména	.cu
Telefon	53
Časové pásmo	UTC -5

Kuba je stát v Severní Americe. Kuba je jednou z posledních existujících komunistických zemí. Na východě Kuby se nachází vojenská základna Spojených států amerických US Naval Base Guantanamo Bay, kterou Kuba v roce 1901 pronajala USA.

Obsah

1 Poloha a charakter území
2 Podnebí
3 Flora a fauna
4 Hospodářství
5 Cestovní ruch
6 Obyvatelstvo
- 6.1 Největší města
7 Historie
- 7.1 Rozkol s USA a orientace na socialismus
- 7.2 Kubánská krize 1962
8 Zajímavosti

[editovat] Poloha a charakter území

Kuba je největším ostrovem souostroví Velké Antily. Hlavní ostrov / 15. dle velikosti na Zemi / se táhne v délce 1200 km a místy je široký až 190 km. Většinu jeho povrchu zaujímají nížiny. Pouze na západě a ve středozemí se povrch mírně zvedá do výšky. V této lokalitě se vyskytují oblasti, kde se vytvořily zajímavé krasové útvary. Na jihovýchodě ostrova se podél pobřeží táhne pohoří Sierra Maestra. V tomto pohoří se nachází i nejvyšší hora ostrova, Pico Turquino, která je vysoká 1974 m n. m. Bažinaté oblasti se nacházejí pouze na poloostrově Zapata. U pobřeží se často nacházejí korálové útesy a atoly. Celkem je součástí Kuby kolem 4 tisíc malých ostrovů a ostrůvků. Druhý největší ostrov Kuby Isla de la Juventud (Ostrov mládeže) se nachází na jih od západní části hlavního ostrova.

[editovat] Podnebí

Ostrov leží v oblasti tropického podnebí. Celoročně jej ovlivňují větry, které se nazývají pasáty. Průměrná celoroční teplota se pohybuje okolo 25 °C. Teplota mořské vody u pobřeží zpravidla neklesá pod 24 °C. Nejvydatněji prší v říjnu, listopadu a květnu. V nížinách ročně spadne 600-1200 mm srážek, v horách bývají tyto hodnoty až dvojnásobné. Koncem léta a na podzim se v oblasti vyskytují cyklóny.

[editovat] Flora a fauna

Na ostrově nežije příliš mnoho druhů živočichů (savců apod.), ostrov je totiž izolován od pevniny. Výjimkou jsou ptáci, těch tady žije několik druhů, často endemických. Rozsáhlá území ostrova pokrývají savany. Nepříliš husté lesy tvoří akáty, kubánské borovice a palmy. Na východě se rozprostírají džungle, na jihu rostou porosty mangrove.

[editovat] Hospodářství

Hospodářství země je sužováno vleklou krizí. Nejslavnějším odvětvím je zpracování tabáku, zvláště pak výroba mimořádně kvalitních havanských doutníků. Známý je export rumu. Hlavním zdrojem ekonomiky jsou však finanční transfery volných měn od Kubánců žijících a pracujících v USA. Druhým hlavním zdrojem ekonomiky je těžba, zpracováni a export niklu. Třetím oborem je cestovní ruch (cca 2 miliony cestovatelů ročně), vetšinou do hotelů all inclusive. Dřívejší hlavní opora ekonomiky, cukrová třtina a výroba cukru je v rozvratu, občas musí nedávná cukřenka světa cukr dovážet. Dobré možnosti jsou pro export citrusů (koncentráty), diky logistickým a jiným problémů je však tento obor nevýznamný.

[editovat] Cestovní ruch

Od počátku 90. let 20. století Kuba otevírá svou náruč zahraničním turistům. Ti jsou lákáni hlavně plážemi a mořem. Nejznámějším letoviskem je Varadero, ale nejnavštěvovanějším městem je pochopitelně Havana. Ta má ale svůj zenit za sebou. Většina historických budov je ve zchátralém stavu, po ulicích jezdí americká auta vyrobená v 50. letech, sovětské Lady a vozidla Peugeot, Volkswagen a Toyota v nejlevnějších variantách.

Do země létá přes 100 leteckých společností, zejména charterového charakteru. V roce 1944 byla v Havaně založena mezinárodní letecká asociace IATA. Hlavní pravidelná spojení: Air France, Iberia, Cubana, Martin Air, Mexicana, Condor, Air Europe. Hlavní mezinárodní letiště: Havana, Varadero, Holguin, Santiago

Organizovani turisté jsou přepravováni autobusy Volvo, Mercedes, VW, Yutong. Individuelní turisté si mohou pronajmout osobní automobily, většinou Škoda Fabia, Toyota Yaris, Peugeot 206. K dispozici jsou i kvalitní Audi TT, A6 a pod. Ceny pronájmu automobilů jsou poněkud vyšší než je ve světě zvykem. Cena benzínu a nafty odpovídá světové ceně.

Po ostrově lze cestovat i na kole, nutno si však uvědomit, že možnosti přespání a doplňování zásob jsou omezené.

[editovat] Obyvatelstvo

V zemi převládají z hlediska etnických skupin mulati (51%), běloši zaujímají 37% a černoši 11%. Střední délka života mužů je 74 let, žen 79 let. Negramotná jsou 4% obyvatelstva.

[editovat] Největší města

Havana – 2,2 mil. obyvatel (hlavní město)

Velkoryse řešená metropole na břehu Floridského průlivu, s cenným historickým jádrem, památka UNESCO. Bohužel až na výjimky špatně udržované (platí pro všechna kubánská města i vesnice, neplatí pro Varadero) Přístav, železniční i silniční křižovatka.

Santiago de Cuba – 450 000 obyvatel

Původní hlavní město Kuby

Camagüei – 295 000 obyvatel

centrum dobytkářství, zajímavá spleť uliček historického centra

Cienfuegos

Perla Karibiku, nachází se na jižním pobřeží Kuby.

Holguín – 245 000 obyvatel

Rušné příjemné město bez zásadních historických památek.

Guantanamo – 210 000 obyvatel

V blízkostí se nachází americká vojenská základna v zátoce Guantánamo.

[editovat] Historie

Před rokem 1492 Kubu obývaly tyto indiánské kmeny: Sibonejové, Tainové a Karibové. V roce 1492 Kubu objevil Kryštof Kolumbus a prozkoumal pobřeží. V roce 1511 se Kuba stala španělskou kolonií a hned zde bylo zavedeno otroctví, které bylo zrušeno roku 1886. 20. května 1902 vznikl stát Kuba, USA si s ním domluvily pronájem základny Guantanámo. V roce 1933 se k moci dostal generál Fulgencio Batista y Zaldívar. V roce 1956 vypukla kubánská revoluce, která skončila roku 1959 vítězstvím revolucionářů, za pomoci místního lidu, v jejichž čele stáli Che Guevara (vpravo nahoře) a Fidel Castro (vpravo dole). Castro se okamžitě ujal moci. Che Guevara se mezitím stal výcvikovým náčelníkem armády a od roku 1961 ministrem průmyslu. V roce 1965 byl zbaven všech funkcí a byl donucen k emigraci. 8. října 1967 byl zastřelen v Bolívii, poté se jeho jméno na Kubě stalo symbolem kubánské revoluce.

[editovat] Rozkol s USA a orientace na socialismus

Po triumfálním vstupu Fidela Castra do Havany v lednu 1959 nebylo ještě možné předvídat, že Kuba se stane státem socialistického tábora. Komunistickou stranu dokonce postavil do ilegality (podporovala předcházející režim). Castro v té době neměl a priori v úmyslu rozkol se Spojenými státy, avšak jeho cílem bylo vymanit se z ekonomické závislosti na USA (které v té době např. kontrolovaly 40% produkce cukru). Po znárodnění amerických firem na Kubě v srpnu 1960 vyhlásily USA v říjnu téhož roku embargo na vývoz amerických výrobků na Kubu. Definitivní rozkol mezi Kubou a USA nastal po ozbrojeném vylodění Kubánců z exilu podporovaný CIA v Zátoce sviní (ve španělštině Bahia de los Cochinos, konkrétně na pláži Giron) v dubnu 1961; ačkoliv byli vyzbrojeni zbraněmi dodanými USA, jejich pokus o převrat skončil fiaskem (očekávaná pomoc místních lidí se nekonala jako při Fidelově vlastním převratu, naopak, místní byli mimo jiné vyzbrojeni československými zbraněmi) a naopak urychlil orientaci Kuby na socialistické zřízení.

[editovat] Kubánská krize 1962

viz též Karibská krize

Poté, co Fidel Castro požádal SSSR o ochranu před americkou agresí, rozhodlo sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem tajně rozmístit na Kubě jaderné rakety. Na leteckých snímcích pořízených americkou CIA 16. října 1962 bylo zjištěno, že Kubánci staví odpalovací rampy pro rakety. 18. října se prezident John Fitzgerald Kennedy dozvěděl že k ostrovu již míří sovětský konvoj s raketami. Po zvážení možných reakcí - mj. invaze na Kubu nebo bombardování odpalovacích ramp - se USA rozhodly vyhlásit 22. října námořní blokádu Kuby. Hned následující den změnily sovětské konvoje směr a 26. října Chruščov oficiálně oznámil, že SSSR stáhne rakety pod kontrolou OSN, pokud se USA zavážou neprovést invazi na Kubu a stáhnou rakety středního doletu z Turecka. Touto dohodou byla dne 28. října hrozící jaderná krize ukončena.

Po rozpadu SSSR na konci 80. let 20. století začala vleklá ekonomická a hospodářská krize v zemi.

[editovat] Zajímavosti

Hlavní město Havana se označuje jako „Paříž Karibiku“.
Od roku 1969 byly v zemi zrušeny Vánoce, obnoveny byly až v roce 1998 po návštěvě papeže Jana Pavla II..

V květnu 2006 byl kubánský prezident označen americkým časopisem Forbes jako 7. nejbohatší hlava státu na zeměkouli, zhruba na úrovni britské královny. Castro toto veřejně v přímém televizním přenosu odmítl a mimo jiné deklaroval, že nevlastní ani jeden dolar. Pokud mu někdo toto vlastnictví dokáže, tak se zavázal k tomu, že se okamžitě vzdá všech svých státnických funkcí.