Povodeň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Povodeň je přírodní katastrofa, způsobená rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta řek.
Obsah |
[editovat] Význam povodní
V některých oblastech (Egypt a Mezopotámie) byly či jsou ale pravidelné povodně očekávanou podmínkou zemědělství. Na ochranu farem a měst, někteřé řeky náchylné k povodním mají rozšířené a propracované systémy hrází postavených kolem jejich břehů a měst. Ale zadržováním povodňových vod tyto hráze mohou způsobit mnohem většíproud v místech, kde se protrhne. Kontrola každoročních povodní hrázemi a přehradami též předchází nanášení sedimentů na úrodnou půdu. Každoroční cyklus povodní měl velký význam v mnoha ranních zemědělských kulturách, nejznámejší jsou starověký Egypt na řece Nil a Mezopotámie na řekách Eufrat a Tigris, velkou roli hrály povodně i ve staré Číně.
[editovat] Hlavní příčiny povodní
Monzunové deště mohou způsobit ničivé povodně v některých rovníkových zemích, např. v Bangladéši, kvůli jejich rozšířeným periodám.
Hurikány mají množství různých vlastností, které spolu mohou způsobit devastující povodně. Jednou vlastností jsou vlny vysoké do 8 metrů, způsobené předním okrajem hurikánu, když se hýbe z moře na pevninu. Další je velké množství dešťových srážek spojených s hurikány. Oko hurikánu má extrémně nízký tlak, proto hladina moře může vystoupit o několik metrů v oku bouřky. Tento typ pobřežní povodně se vyskytuje v Bangladéši pravidelně.
Za určitých neobvyklých podmínek spojených s teplými vlnami, bleskovými povodněmi z rychle tajícího horského sněhu apod., jsou způsobeny velké škody. Mnoho řek, které tak proudí přes relativně plochou krajinu, se rozvodní na širokých zátopových územích. Když prudký déšť nebo rychle tající sníh způsobí zvýšení říční hladiny, řeka se vylije ze svého řečiště. Povodňové nánosy - sedimenty na zátopovém území mohou ale zlepšit úrodnost půdy.
[editovat] Nebezpečí povodní ve světě
V zemích západní Evropy jsou řeky náchylné na povodně často pozorně řízené. Ochrana jako protipovodňová hráz, břehová hráz, nádrže a splavy se používají na prevenci vylití řek z břehů. Přímořské povodně byly řešené v Evropě pomocí pobřežní ochrany, jako je např. mořské zdi a obnova pobřeží. Například Londýn je chráněn od povodní velkou mechanickou bariérou přes řeku Temže, která je aktivována, když hladina moře dosáhne určitého bodu, bariéry jsou plně v provozu přibližně za půl hodiny. Benátky budou jako i celá laguna nyní také chráněny podobným systémem, zde je ale ohrožuje spíše příliv, než rozvodněné řeky. Největší a nejpropracovanější povodňové ochrany má ovšem Nizozemí, kde jsou označované jako vodní díla v říční deltě (Deltawerken). Staletí boje s vodou naučila Nizozemce, jak získávat půdu a bránit se záplavám. Největší rozsah mívají povodně ovšem v Asii, např. v Bangladéši: když dojde k rozvodnění Gangy a Brahmaputry, je pod vodou většina území státu.
