Pražské trolejbusové tratě
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Toto je seznam a popis všech trolejbusových tratí, které existovaly v Praze mezi lety 1936 a 1972. Je řazený chronologicky.
[editovat] Zkušební trať v ČKD
Tato trať byla jako první postavena na území Prahy, přesněji v areálu ČKD ve Vysočanech. Přesná poloha, délka a uspořádání dnes již není známa. Ví se akorát, že celá trať byla dvoustopá a na obou koncích měla vratné zařízení. První jízda na této trati se konala 24. dubna 1936 ve 13:30. První trolejbus jedoucí na této trati byl typu Praga TOT.
[editovat] Trať Svatý Matěj – Střešovice
Trať začínala jednostopou smyčkou u kostela svatého Matěje a dále vedla ulicemi Šárecká, Na pískách, Starodejvická a Na Ořechovce. Maximální stoupání na této trati bylo 8,47 % a provozní délka byla 3,628 km. Tato trať měla experimentální charakter. Toto umístění bylo vybráno, protože splňuje dané podmínky. Těmito podmínkami bylo: kopcovitý profil, optimální délka, kvalitní povrch komunikací, snadná dostupnost opravářské základny, přiměřené a rovnoměrné přepravní zatížení a možnost zavedení náhradní dopravy bez přenosu výpadku na ostatní síť. 29. května 1936 bylo pro tuto trať uděleno prozatímní užívací povolení, protože bylo potřeba vycvičit řidiče. 28. srpna 1936 byl na této trati slavnostně zahájen provoz. Z důvodu vyšší přepravní poptávky v úseku Sv. Matěj Bořislavka byl 14. února 1938 dán do provozu spojovací oblouk na Bořislavce. Když byl 26. března 1939 zaveden pravostranný provoz, museli se upravit vozy a vzdušné výhybky. Od 16. dubna 1942 byl úsek Bořislavka-Vozovna Střešovice pouze manipulační, určený pouze pro výjezd a zatahování vozů na trať respektive z trati. Po roce 1940 byly uvažovány dvě možnosti prodloužení. Jedna byla po trase Sv.Matěj-Bubeneč a druhá Sv.Matěj-Bubeneč-Nádraží Střed. Žádný z těchto návrhů se však nikdy neuskutečnil. Byla pouze postavena trať do garáží Dejvice. Trať byla izolována od ostatní sítě trolejbusů. Provoz na ní skončil spolu s linkou K neboli 51.
[editovat] Trať Smíchov – Santoška – Waltrova továrna
Tato trať byla později přejmenována na Žitná – Smíchov – Jinonice a původně měla vést až od Jiráskova mostu. Proti tomu bylo ale Ředitelství pošt a telegrafů, proto bylo provozní povolení uděleno až 10. ledna 1938. Trať byla ale uvedena do provozu až o rok později – 1. října 1939. Celá trať byla dvoustopá, kromě smyčky na Andělu a na Malvazinkách, kde byl spojovací oblouk. Oproti tomu u Waltrovky byla jednoduchá smyčka. Průměrná délka trati byla 3,221 km a bylo na ni stoupání až 9,040 %. Na křižovatce Na Knížecí se na tuto trať napojovala dvoustopá manipulační trať pro vyjíždění ze smíchovské vozovny. V roce 1947 byla postavena druhá stopa u smyčky Anděl a byla také dále prodloužena ulicemi Vltavská, Svornosti, Zborovská a dále přes Jiráskův most ulicemi Resslova, Ječná do ulice Štěpánské. Trať tak dosáhla délky 5,2 km a získala nový název. V roce 1948 byla trať prodloužena od Waltrovky k Jinonické Sokolovně a trať dosáhla délky 6,673 km. 31. března 1969 byl však provoz na úseku Waltrovka – Jinonice zrušen a od 31. května 1969 byl zrušen provoz v úseku Waltrovka – Vltavská. Zbývající úsek byl zrušen 16. října 1972.
[editovat] Trať Svatý Štěpán – Václavské náměstí
Tato trať byla v provozu od 14. prosince 1947 a sloužila jako bloková smyčka pro linky končící na Václavském náměstí. Trať měřila 1,233 km a byla jednosměrná a jednostopá s předjízdnou trolejí na Václavském náměstí. Provoz na ní byl ukončen 9. ledna 1967.
[editovat] Trať Smíchov – Hřebenka
Tato trať byla vybudována v roce 1948 a vedla ulicemi V botanice (tam), Matoušova (zpět), Preslova, E. Peškové, Holečkova, Zapova a Švédská. Trať byla ukončena jednostopou smyčkou na křižovatce s ulicí Na Hřebínkách. Na tuto trať byla připojena trať Hřebenka-Stadion Jih. Do provozu byla tato trať dána při sokolském sletu 18. června 1948, ale od 9. července 1948 byl provoz na trati dočasně zastaven a od 1. října 1948 byl provoz pravidelný. Trať měřila 2,258 km. V letech 1957-58 byla vybudována manipulační trať z Hřebenek do Košíř. Trať však nebyla připojena výhybnou. Provoz na této trati byl ukončen 16. října 1972.
[editovat] Trať Hřebenka – Stadion Jih
Tato trať byla pokračováním tratě Smíchov-Hřebenka. Délka této tratě byla 1,203 km a délka smyčky byla 249 m. Před první spartakiádou byla na této trati postavena 2. smyčka, která měřila 252 m. Trať byla dána do provozu i z provozu stejně jako trať Smíchov-Hřebenka.
[editovat] Trať Karlovo náměstí – Zdravotní ústav – Průběžná
První úsek této trati byl uveden do provozu 27. února 1949. Trať končila v zastávce Zdravotní ústav a vedla ulicemi Žitná, Anglická, Náměstí Míru, Slezská, Boleslavská a Benešovská. Za konečnou u zastávky Zdravotní ústav byl jednostopý vratný trojúhelník. Při obracení se muselo couvat do ulice U zdravotního ústavu. Po několika týdnech byla trať prodloužena na křižovatku s Ruskou, kde byla zřízena jednostopá smyčka. Trať měřila 3,676 km. 1. září 1950 byla trať prodloužena Ruskou ulicí do ulice Pod Rapidem, kde končila jednostopou smyčkou a dosáhla konečné délky 4,875 km. V roce 1954 byla k této trati na křižovatce Ruské a Bělocerkevské připojena trať Zdravotní ústav – Vršovice – Vozovna Michle. 2. července 1956 byly na Náměstí Míru zřízeny 2 smyčky. 4. září 1968 byl úsek Zdravotní ústav-Průběžná zrušen a 5. července 1972 byl zrušen úsek Orinoka – Zdravotní ústav. Zbytek tratě byl zrušen 16. října 1972.
[editovat] Trať Svatý Štěpán – Pankrác
Trať začínala na křižovatce ulic Štěpánské a Ječné a dále vedla ulicemi Lípová, Kateřinská, Benátská, Vyšehradská, Libušina, Nábřeží K.Marxe, Podolská, Sinkulova, Na Dolinách, Lomnického a Na Pankráci a končila jednostopou smyčkou u nádraží ČSAD, poblíž továrny Jawa. Do provozu byla dána 29. května 1949. Z důvodu zavedení posilové linky byla vybudována smyčka Děkanka, která vedla ulicemi Lomnického, Kischova a Dačického a do provozu byla dána 1. října 1954. V dalších letech byla trať beze změn a zrušena byla 9. ledna 1967.
[editovat] Trať Jungmannovo náměstí – Karlovo náměstí
Poprvé jely vozy po této trati 3. října 1949. Tato trať se napojovala na trať Žitná – Smíchov – Jinonice a Karlovo náměstí – Zdravotní ústav. Trať byla beze změn až do 5. září 1966, kdy byl zrušen v úseku Žitná – Jungmannovo náměstí a zbytek tratě byl zrušen 16. října 1972.
[editovat] Trať Vinohrady – Žižkov – Vysočany
Trať začínala na křižovatce ulic Šumavské a Slezské a napojovala se na trať Karlovo náměstí – Zdravotní ústav a dále vedla ulicemi Šumavská, Třebízského, Polská, Ondříčkova, Lupáčova, Rokycanova, Roháčova, Zelenky-Hajského, Novovysočanská, Krejcárek, Klímová, Fučíkova, Nemocniční a U Vysočanského pivovaru. Délka trati byla 7,221 km. Na Ohradě byla postavena jednostopá smyčka pro obracení od Vysočan. Trať byla v provozu od 4. března 1951, ale pouze úsek Ohrada – Vysočany. Zbývající úsek byl kvůli nevyhovujícímu stavu komunikací otevřen až 8. června 1953. Trať fungovala beze změn až do 28. března 1966, kdy byla trať zrušena.
[editovat] Trať Žižkov – Libeňská vozovna
Tato manipulační trať byla dána do provozu 5. ledna 1952, kdy byla dána do provozu vozovna Libeň - Švábky. Trať byla jednostopá a vedla ulicemi Pod Plynojemem a Švábky. Délka byla 1,226 km. Na Krejcárku bylo jediné křížení s tratí ČSD v celé Praze. Trať byla v provozu spolu s vozovnou Libeň až do 21. srpna 1961.
[editovat] Trať Švábky – Prosecká
Tato trať byla postavena pro spojení vozovny Libeň a trati Libeň – Prosek – Čakovice. Vedla ulicemi Voctářova, Světová, Třída Rudé armády a Prosecká. Trať měřila 1,571 km. Trať byla od vozovny do Voctářovy ulice jednostopá, dále dvoustopá. Trať byla zrušena spolu s tratí Libeň – Prosek – Čakovice 9. července 1965.
[editovat] Trať Libeň – Prosek – Čakovice
Tato trať vedla ulicemi Prosecká, Rudé armády, Hejtmánkova, Nad Krocínkou, Letňanská, Pražská, Gottwaldova a Čakovická a měřila 6,132 km. Na trati byly dvě smyčky, jedna v Čakovicích, druhá v Letňanech. 9. července 1965 se v ulici Nad Krocínkou propadla vozovka a byl dočasně přerušen provoz a 29. listopadu 1965 byl provoz ukončen úplně.
[editovat] Trať Vinohrady – Žižkov – Náměstí M. Gorkého
Trať byla dána do provozu 1. března 1953 a vedla ulicemi Slezská, Orlická a Bořivojova, ale měla být prodloužena ještě dál. Délka trati byla 0,625 km. Trať byla však beze změn až do 28. března 1966, kdy byla zrušena.
[editovat] Trať Diezenhofferovy sady – Újezd
Tato trať vedla ulicemi Borovská, Petřínská a Plaská. Provoz byl zahájen 18. dubna 1954. Trať měřila 0,463 km a konečná smyčka měla 0,572 km. Trať byla v létě 1967 zrušena.
[editovat] Trať Smíchov – Zbraslav
Tato trať vedla ulicí V.Vančury a dále po nábřeží přes Malou Chuchli do Velké Chuchle. Délka byla 6,709 km a byla v celé své délce dvoustopá. V Chuchli byla zřízena jednostopá smyčka. Trať měla vést až do Zbraslavi, ale nikdy nebyla dostavena. Do provozu byla trať dána 18. dubna 1954. Provoz byl prozatímně zastaven od 3. ledna 1960 z důvodu výstavby silnice I/4, ale již brzy byla zrušena. Bylo to 1. ledna 1962.
[editovat] Trať Zdravotní ústav – Vršovice – Vozovna Michle
Také tato trať nebyla oproti svému původnímu projektu dostavena. Měla vést až do [Záběhlice|Záběhlic]]. Trať vedla ulicemi Bělocerkevská, U vršovického hřbitova a dále odbočovala do ulice Nad Vrbovkou. V ulici U vršovického hřbitova bylo největší stoupání v celé síti – 12,3 % v délce 17 m. Délka byla 1,644 km a provoz byl zahájen 2. dubna 1955. Vozovna Michle, ke které vedla byla jediná vybudovaná speciálně pro trolejbusy. Část tratě Bělocerkevská – Vozovna Michle byla zrušena 30. června 1968 a provoz na zbytku byl zrušen 5. července 1972.
[editovat] Trať Svatý Matěj – Bubeneč – Nádraží Střed
Tato trať byla navržena v roce 1951. Podle návrhu měla vést po trse Sv. Matěj-Na Štáhlavce-Náměstí Na Santince- A. A. Ždanova-Rooseveltova-Krupkovo náměstí-Wolkerova-Korunovační-Letenský tunel-Švermův most-Revoluční-V celnici-Nádraží Střed. Byl stanoven i termín zprovoznění. To mělo být 1. července 1954 a v únoru 1953 byl postaven úsek Sv. Matěj-Zelená, který měřil 1,426 km. Zbytek tratě nebyl však nikdy postaven a 1. července 1959 byl záměr postavit trať zrušen.
[editovat] Trať Koulova – Garáže Dejvice
Tato trať navozovala na trať Sv. Matěj-Zelená a měřila 0,385 km. Provoz na této manipulační trati byl zahájen 20. dubna 1955 a zrušen 1. července 1959. Zajímavé je, že o zrušení trati bylo rozhodnuto již v roce 1954, tedy ještě před zahájením provozu.
[editovat] Trať Hřebenka – Dílny Košíře
Tato manipulační trať byla využívána pro dopravu vozů do stanice Těžké Údržby Trolejbus v Košířích. Trať měřila 1,298 km a vedla ulicí Na Hřebínkách, kde byla jednostopá a dále ulicemi Pobělohorská a Plzeňská, kde byla trať dvojstopá. 17. listopadu 1958 byla trať uvedena do provozu. V provozu byla tato trať až do konce provozu trolejbusů v Praze 16. října 1972.
