Racek stÅ™ÃbÅ™itý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Racek stÅ™ÃbÅ™itý |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Racek stÅ™ÃbÅ™itý
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Larus argentatus Pontopiddan, 1763 |
Racek stÅ™ÃbÅ™itý (Larus argentatus) je pták veliký asi jako kánÄ› lesnà se svÄ›tle Å¡edými zády a kÅ™Ãdly a ÄernohnÄ›dými ruÄnÃmi letkami a koncem ocasu. Mládà jedinci jsou hnÄ›dà a tmavÄ› skvrnità téměř k nerozeznánà od mláÄat racka žlutonohého. Tento Å¡at nosà mláÄtata po dva roky. Je nejhojnÄ›jÅ¡Ã moÅ™ský racek.
Hlas - podobnÄ› jako racek žlutonohý volá „kjau-kjaukjakkjakke“, pouze ponÄ›kud ve hlubÅ¡Ãch tóninách.
RozÅ¡ÃÅ™enà - HnÃzdà na jihu až po Kanárské a Kapverdské ostrovy, na severu na ostrovech severnÃho ledového moÅ™e a hluboko v asijském vnitrozemà až po stÅ™ednà Mongolsko. Jeden z nejhojnÄ›jÅ¡Ãch racků vyskytujÃcÃch se v EvropÄ› a Americe.
HnÃzdÄ›nà - hnÃzdnà areál se nacházà na pobÅ™ežà Evropy od severu pÅ™es StÅ™edozemnà moÅ™e a ÄŒerné moÅ™e po Kaspické moÅ™e. HnÃzdà v koloniÃch na moÅ™ském pobÅ™ežà v kvÄ›tnu až Äervnu jednou roÄnÄ›. HnÃzdo je kupa rostlinného materiálu.
Samice snášà 2 - 3 zelená až hnÄ›dá tmavÄ› skvrnitá vejce na kterých sedà oba rodiÄe asi 25 - 27 dnà a mláÄata poté krmà oba rodiÄe asi 6 týdnů.
Potrava - různà mořštà živoÄichové, mÄ›kkýši, vejce, drobnà obratlovci.
Racek stÅ™ÃbÅ™itý je ÄásteÄnÄ› tažný pták (severské populace), na tahu se objevuje v ústà vÄ›tÅ¡Ãch Å™ek a na vnitrozemských vodách. Na hnÃzdiÅ¡tÄ› se vracà v dubnu a odlétá v srpnu.
