Sámské jazyky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sámské neboli laponské jazyky patří mezi uralské jazyky. Laponština není jeden jazyk, ale celá skupina jazyků.
Sámské jazyky, stejně jako ostatní uralské jazyky, patří typově především k aglutinačním jazykům, tzn. že k základu slova se připojují gramatické morfémy, kterým v jazycích jiného typu funkčně odpovídají celá slova. S aglutinací souvisí např. výskyt posesivních sufixů. Dále v sámských jazycích chybí kategorie rodu, člen, do jisté míry v nich lze najít vokální harmonii, pakliže ji nechápeme pouze jako jednoduchou alternaci předních a zadních samohlásek koncovek a přípon. Sámské jazyky mají menší počet pádů, než je tomu běžné u jiných jazyků této skupiny. Obvyklými pády jsou nominativ, akuzativ, genitiv, illativ, lokativ, komitativ a essiv. Sámská slovesa mají i tvar duálu pro vyjádření dvou životných osob. Sámská adjektiva mají dva základní tvary: tvar atributivní a predikativní, tzn. že užití jednoho z těchto tvarů závisí na postavení adjektiva ve větě - je-li atributem, nebo částí predikátu.
[editovat] Dělení
Sámové dodnes mluví deseti sámskými jazyky.
- západosámské jazyky
- severní sámština – nejrozšířenější, kodifikovaná podle svého finmarského či ruijaského dialektu (nářečí norské – západní nebo finské – východní), kromě něj existují ještě dialekty z údolí řeky Tornio a dialekt tzv. mořských Sámů z pobřeží Severního ledového oceánu. Severní sámštinou jako svou mateřštinou mluví asi 17 000 až 25 000 lidí
- luleská sámština – druhá nejrozšířenější (oblast Lule ve Skandinávii), má přibližně 2000 až 3000 mluvčích
- piteská sámština – střední část Skandinávského poloostrova – oblast Pite – kolem několika málo set mluvčích
- umeská sámština – střední část Skandinávského poloostrova – oblast Ume – kolem několika málo set mluvčích
- jižní sámština – střední část Skandinávského poloostrova – asi 400 mluvčích
- východosámské jazyky
- kildinská sámština z oblasti severu poloostrova Kola má asi 650 mluvčích
- skoltská sámština – jazyk ortodoxních Sámů, žijících dnes převážně ve Finsku, 500 až 800 mluvčích
- terská sámština (též turjaská sámština) – na úplném východě poloostrova Kola, asi deset mluvčích
- akkalská sámština – dříve rozšířená v jižní části poloostrova Kola, dnes ovládaný prý pouze jedinou ženou
- inarijská sámština – kolem finského jezera Inari, asi 300 mluvčích
- kemijská sámština – na jihu se vyskytovala ještě v 18. století, dochovaly se v ní dvě básně, vymřelá
- kainuská sámština
Mnohý z těchto sámských jazyků má navíc několik dialektů, takže mezi jednotlivými jazyky jsou plynulé přechody.
| Uralská jazyková rodina |
|---|
| Ugrofinské: ugrické | finsko-permské (finsko-volžské (finsko-laponské (sámské | baltofinské) | marijština | mordvinské) | permské) |
| Samojedské |
