S-Bahn
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
S-Bahn je označení specifického systému městské nebo příměstské železnice, tvořícího součást systému příměstské a městské hromadné dopravy. Je vžité zejména v německojazyčných zemích. Označení pochází z němčiny, bývá vykládáno jako zkratka ze Stadtschnellbahn (městská rychlodráha), ze Stadtbahn (městská dráha) nebo Schnellbahn (rychlodráha). (V češtině se označení S-Bahn někdy skloňuje podle mužského rodu, ač v němčině je ženského rodu).
S-Bahn v některých městech je spíše příměstská železnice, navazuje na celostátní železniční síť a zastavuje i na jejích nádražích, v jiných městech má spíše charakter povrchového metra, v centrech některých měst i klasického podzemního metra. Typickými znaky, kterými se S-Bahn od ostatní železniční dopravy liší, je:
- provoz se uskutečňuje v taktu (v krátkých pravidelných intervalech)
- zapojení do tarifního systému městské dopravy nebo speciální tarif (na některých S-Bahnech platí souběžně také dálkové železniční jízdenky)
- napojení této dráhy na jiné prostředky městské hromadné dopravy je výrazné
- v mnoha případech používá vlastních tratí oddělených od ostatního železničního provozu
- při koncipování vagónů je kladen důraz na možnost rychlého a častého výstupu a nástupu cestujících
Oproti klasickému metru se linky S-Bahnu častěji větví (některé úseky tratí užívá více linek najednou).
Obsah |
[editovat] S-Bahn v Německu
První německou S-Bahn dalo do provozu město Berlín roku 1924, následoval Hamburk roku 1934. V obou případech zde došlo k úpravě a využití starších drah z dob parní dráhy.
Při elektrifikaci tratí zvolili provozovatelé zásobování stejnosměrným elektrickým proudem z postranních přívodních kolejnic, čímž se vyhnuli větším přestavbám v tunelech a pod mosty. Tratě byly zprvu používány jak elektrickými soupravami, tak i soupravami s parním nebo dieselovým pohonem. V obou městech však od tohoto smíšeného provozu bylo později ustoupeno, mimo jiné i proto, že při pozdější elektrifikaci železničních drah se používalo trolejové vedení pro střídavý proud a kombinace obou systémů by byla velice nákladná. V těchto dvou městech došlo tedy k úplnému oddělení S-Bahnu od železnice, a S-Bahn v Berlíně a Hamburku jsou dnes jediné, které používají stejnosměrný proud. Ostatní dráhy S-Bahn v Německu používají střídavý proud (který je však v Rostocku a u dráhy v Porýní (Ruhr) kombinován s dieselovým pohonem).
V Německu je tento dopravní koncept dnes v provozu v následujících městech:
- Berlín
- Drážďany
- Freiburg [1]
- Hamburk
- Hannover
- Lipsko a Halle
- Magdeburk
- Mnichov
- Norimberk
- Offenburg [1]
- Porýní (Mohan)
- Porýní (Neckar)
- Porýní (Ruhr)
- Rostock
- Stuttgart
Plánuje se vybudování S-Bahn v Brémách a v Augsburgu.
[editovat] S-Bahn v Rakousku
V Rakousku je S-Bahn v provozu pouze ve Vídni a Salzburgu; v regionu Rheintal (Vorarlberg) se místní regionální dráha nazývá také S-Bahn.
V jednání nebo i v plánovací fázi jsou dráhy S-Bahn v městech Graz, Linz a Insbruck.
[editovat] S-Bahn ve Švýcarsku
V německojazyčné části Švýcarska se městská rychlodráha jmenuje S-Bahn, ve francouzsky mluvící části se používá označení Réseau Express Régional (RER); avšak často je i zde používáno loga S.
Nejstarším systémem S-Bahn ve Švýcarsku je dráha v Bernu, otevřená roku 1987, další je provozována v Zurüchu. Za zmínku stojí i dráha v Basileji, která zasahuje i do Francie a Německa. Podle těchto vzorů vznikly v dalších letech další tratě v několika městech, v současné době jsou v provozu následující:
- Regio S-Bahn Basel (7 linek, označuje se logem v podobě písmene R)
- S-Bahn Bern (13 linek)
- S-Bahn Léman (7 linek)
- S-Bahn Luzern (8 linek)
- S-Bahn St. Gallen (10 linek)
- S-Bahn Tessin (4 linky)
- S-Bahn Zürich (26 linek)
- Stadtbahn Zug (2 linky)
[editovat] Vliv německého označení na další země
Označení městských a příměstských železnic písmenem S se ujalo i v dalších zemích:
- v Dánsku se tyto systémy označují S-tog
- v italském Milánu začínají písmenem S označení linek systému Servizio ferroviario suburbano di Milano (Železniční příměstská služba Milána). Písmeno S zde znamená suburbano (příměstská).
- v pražské příměstské intervalové železniční dopravě se k neoficiálnímu označení linek na informačních zobrazovačích vozidel používá písmeno S s číslem linky. Tato zkratka nemá český výklad a je pouze převzata ze vžitého německého označování. Stejným způsobem jsou označovány městské a příměstské železniční linky v plánech na zavedení systému podobného S-Bahnu v následujících desetiletích. V propagační kampani roku 2002 České dráhy užívaly termín metropolitní dopravní linie, který se však zatím neujal a zapadl. Používá se také označení městská železniční linka (zkratka ML), zatím jen pro intervalovou dopravu motorovým vozem z nádraží Praha-Libeň do Roztok u Prahy, ale počítá se s prodloužením a dalšími linkami i zastávkami.
Označení v jiných zemích jsou popsána v článku Příměstská železnice
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 U dráhy ve Freiburgu a v Offenbachu, které používají loga a označení S-Bahn, se jedná o regionální dopravu, tedy odlišný dopravní koncept
