Smrk (1124 m)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Smrk Smrek

Rozhledna na vrcholu Smrku
Pohoří	Jizerské hory
Vrchol	1124 m
Světadíl	Evropa
Státy	Česko, Polsko
Horniny	ortorula

Smrk (německy Tafelfichte, polsky Smrek) je s výškou 1124 metrů nad mořem nejvyšší horou Smrčské hornatiny a zároveň také české části Jizerských hor. Odedávna se zde stýkaly hranice tří zemských celků: Čech, Lužice a Slezska. Dnes je zde pěší hraniční přechod do Polska a v roce 2003 zde byla znovupostavena rozhledna. Polský vrchol Smrek má výšku 1123 metrů. Na jižních svazích hory pramení řeka Jizera a nedaleko vrcholu, na západním svahu hory, leží přírodní památka Klečoviště na Smrku.

[editovat] Historie

Vzhledem ke své poloze byla oblast kolem hory odedávna předmětem sporů o přesný průběh hranic. Hranice mezi českým a slezským majetkem údajně procházela od skály pod vrcholem hory (Tafelstein) k prameni Jizery a dále podle jejího toku. Na Smrku však jsou dva prameny a každé panství považovalo za správný ten pro něj výhodnější. Jeden takový spor je zmiňován již v roce 1628 za vlády Albrechta z Valdštejna. Proto bylo nařízeno označení sporné hranice tabulemi opatřenými nápisem A.D.F.S.S.R.I.P. (Albertus, Dux Friedlandiae, Saganiae, Sacri Romani Imperii Princeps). Jedna z těchto tabulí byla umístěna také na obrovský „Dresslerův smrk“ na vrcholu hory. Tento smrk byl pak označován jako „Tafelfichte“ (Tabulový smrk), po jeho vyvrácení roku 1790 se toto jméno postupně začalo používat i pro celou horu. Do té doby byla nazývána „Hora u obrázku“, „Heidelberg“ nebo „Polský hřeben“.

Na vrcholu se nachází kamenný pomník vzpomínající stoleté výročí výstupu německého básníka Karla Theodora Körnera, který sem vylezl 16. srpna 1809.

Smrk byl také údajně dějištěm dvou leteckých havárií. Roku 1939 se do jižního svahu hory zřítilo k Věži grálu letadlo Heinkel 111. Roku 1944 skončil na vrcholu Smrku svůj let německý Junkers.

[editovat] Rozhledna

V roce 1892 začali pruští turisté stavět svou rozhlednu na sousedním, o 19 metrů nižším Stohu (Stóg Izerski') rozhlednu. Na to reagovali obyvatelé Nového Města pod Smrkem zahájením stavby vlastní věže na své části hory. Její stavba údajně trvala sedm týdnů a stála 1683 zlatých. Otevřena byla 21. srpna 1892, o měsíc později než konkurenční stavba. Mezi jejími staviteli byl také novoměstský tesař Franz Fritsch, který zde zůstal a v malé chatce provozoval občerstvení. Díky jeho třicetileté pečlivé údržbě a také díky jeho následovníkům vydržela dřevěná rozhledna až do roku 1946, kdy sousední chata z roku 1924 vyhořela. V tomto roce se tehdejší opatrovníci chaty, rodina Porschova, dobrovolně vysídlili do Německa. Neudržovaná věž se postupně rozpadala, až se v šedesátých letech zřítila.

V roce 1992 vznikla v Novém Městě „Společnost pro obnovu rozhledny“. Samotná stavba 20 metrů vysoké stavby architekta Jana Dudy začala v roce 2001. Náklady na její stavbu dosáhly 3,6 mil. Kč a byla otevřena 18. září 2003.

[editovat] Cesty na vrchol

Z Nového Města pod Smrkem asi 7 km po modré turistické značce kolem Kyselky, Kamene republiky a Streitova obrázku.
Z Lázní Libverda červeně značenou stezkou kolem Jizerské chaty, Hubertky, Tišiny k Nebeskému žebříku, tím po modré na Smrk. Cesta je asi 8,5 km dlouhá.
Z Bílého Potoka od Bártlovy boudy po žluté na Paličník, pak modrou k Nebeskému žebříku. (asi 7 km)
Ze Smědavy červeně značenou cestou na Předěl, kolem rozcestníku Na Písčinách k Nebeskému žebříku.
Z polského Świeradówa Zdróje po červené k chatě „Na Stogu Izerském“, po zeleně přes Stóg Izerski na hraniční přechod a konečně po modré na Smrk. (asi 8 km)