Lázně Libverda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lázně Libverda

znak vlajka
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0512 564206
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností:	Frýdlant
pověřená obec:	Nové Město pod Smrkem
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	13,23 km²
obyvatel:	452
zeměpisná šířka:	50° 53' 23" s. š.
zeměpisná délka:	15° 11' 26" v. d.
nadmořská výška:	424 m
PSČ:	463 62
základní sídelní jednotky:	1
místní části:	2
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Lázně Libverda č.p. 16 463 62 Hejnice
starosta:	Ing. Jan Pospíšil
Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa

Obec Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňské místo na severu Česka, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží v Jizerských horách, asi 1 km od Hejnic, 13 km od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. Ve vsi je mateřská a speciální škola.

Původní německé jméno Liebverde má patrně význam „líbezný ostrůvek uprostřed bažin“. Existují však i jiné výklady původu jména.

Obsah

1 Historie
2 Zajímavosti a pamětihodnosti
3 Reference
- 3.1 Literatura
- 3.2 Externí odkazy

[editovat] Historie

První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou ve 14. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. Později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá tažení.

Lázeňská kolonáda

Samotné lázně začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikaly první léčebná zařízení a kdy byl také roku 1785 podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fedorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec. V letech 1840–43 v lázních pobýval také Josef Jungmann a později mimo jiné Franz Kafka, Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk, Václav Talich.

[editovat] Zajímavosti a pamětihodnosti

Výletní restaurace Obří sud
Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783 – 1808)
Dvoukřídlá kolonáda (1. polovina 19. století)
Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem
Obec je jedním z výchozích bodů cesty na Smrk
Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny)
Přírodní rezervace Rašeliniště Jizery
Přírodní památka Klečoviště na Smrku
Přírodní park Peklo