St. Catharines (Ontario)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
St. Catharines The Garden City motto: Industry and Liberality |
|
---|---|
vlajka |
|
základnà data | |
Provincie: | Ontario |
Region: | Niagara region |
Administrativnà dÄ›lenÃ: | |
Rozloha: | 97,11 km² |
PoÄet obyvatel: | 129 170 (2001) |
Hustota zalidnÄ›nÃ: | 1 330,2 ob./km² |
Etnické složenÃ: | bÄ›loÅ¡i (92,5 %) |
Náboženské složenÃ: | protestanté (42,9 %), katolÃci (34,2 %), bez vyznánà (15,8 %) |
ZemÄ›pisná Å¡ÃÅ™ka: | 43° 10' s. Å¡. |
Zeměpisná délka: | 79° 14' z. d. |
Nadmořská výška: | 98 m |
Telefonnà předvolba: | |
Poštovnà kód: | |
Starosta: | Brian McMullan |
Oficiálnà web |
St. Catharines (známé též jako mÄ›sto parků - The Garden City Äi St. Kitts., St. Cats, dÅ™Ãve The Twelve Äi Shipman's Corners) je mÄ›sto v jižnà Äásti kanadské provincie Ontario. Ležà na bÅ™ehu jezera Ontaria, 51 km jižnÄ› od Toronta (pÅ™es jezero Ontario) a 19 km od hranic mezi Kanadou a USA (stát New York). ZaÄÃná u nÄ›j kanál Welland. Je nejvÄ›tÅ¡Ãm mÄ›stem Niagarského regionu. Odhadovaná poÄet obyvatel je asi 135 000 (k 2006), poslednà oficiálnà sÄÃtánà z roku 2001 udává 129 170 obyvatel. Metropolitnà populace Äinila v roce 2001 necelých 380 000 obyvatel. Motto mÄ›sta znÃ: Industry and Liberality. Velkou Äást mÄ›sta pokrývajà továrny a průmyslová zaÅ™Ãzenà a parky a zahrady.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Historie
Prvnà bÄ›loÅ¡ské osÃdlenà v oblasti založili v roce 1780 na soutoku Dick's Creek a Twelve Mile Creek loyalisté z Å™ad Butlerových rangerů, seržant Jacob Dittrick a vojÃn John Hainer. Dick's Creek byl pojmenován po dalÅ¡Ãm z raných osadnÃků, Richardu Pierpointovi, známém jako Kapitán Dick. Toto osÃdlenà se posléze stalo centrem mÄ›sta.
Prvnà obchod zde otevÅ™el Robert Hamilton (cca 1783), prvnà mlýn založila Koruna (1786). IntenzÃvnà prozkoumávánà okolnà krajiny a vznik prvnÃho vÄ›tÅ¡Ãho osÃdlenà se datuje do let 1787-1789. V této dobÄ› bylo sÃdlo nazýváno The Twelve. V roce 1797 zde Thomas Adams otevÅ™el prvnà hospodu. V roce 1798 zÃskal hospodu Paul Shipman a sÃdlo dostalo nové neoficiálnà jméno: Shipman's Corners. V roce 1813 mÄ›steÄko navÅ¡tÃvila kanadská národnà hrdinka Laura Secord, která tudy procházela s varovánÃm pro velitele britské posádky pÅ™ed postupujÃcÃmi jednotkami AmeriÄanů. V roce 1817 zde byl otevÅ™en poÅ¡tovnà úřad St. Catherines (jméno St. Catharines bylo použÃváno pro osÃdlenà vedle Shipman's Corners od roku 1808, nicménÄ› úřad nesl jméno s pÃsmenem e). OficiálnÄ› pÅ™ijalo mÄ›sto jméno St. Catharines (s a) v roce 1821.
Prudký rozvoj mÄ›sta byl založen na zbudovánà kanálu Welland, jehož stavba byla zahájena v roce 1824 a ukonÄena v roce 1833. OtevÅ™en byl v roce 1829, ÄÃmž se St. Catharines stalo enormÄ› důležitým pÅ™ekladiÅ¡tÄ›m a stÅ™ediskem obchodu. O zbudovánà kanálu a pÅ™emÄ›nu St. Catharines na metropoli Niagarského poloostrova se zasloužil zejména William Hamilton Merritt, který se též pÅ™iÄinil o pÅ™emÄ›nu regionu v baÅ¡tu odpůrců otrokářstvà a bezpeÄné útoÄiÅ¡tÄ› uprchlých otroků. V roce 1855 zde vznikla s jeho Å¡tÄ›drou podporou poboÄka Britské metodistické episkopálnà cÃrkve, která se v abolicionickém taženà proti otrokářstvà velmi angažovala. MÄ›stem (town) zaÄalo St. Catharines oficiálnÄ› být v roce 1845, jako city se oznaÄuje od roku 1876.
V 90. letech 20. stoletà mÄ›stem otřásla série zloÄinů Karly Homolky a Paula Bernarda, kteřà mimo jiné unesli a zavraždili dvÄ› mÃstnà školaÄky: Leslie Mahaffy a Kristen French.
[editovat] Geografie a pÅ™Ãrodnà podmÃnky
[editovat] Klima
Oblast, v nÞ ležà St. Catharines, má vcelku unikátnà mikroklima dÃky silnému vlivu dvou Velkých jezer: Ontaria a Erijského jezera a ochranného efektu Niagarského rozhranÃ. To se projevuje zejména mÃrnými zimami s velmi malým poÄtem mrazivých dnů a horkými a vlhkými léty. Letnà teplota dosahuje nejvyÅ¡Å¡Ãch teplot v Äervenci - v průmÄ›ru cca 27 °C, ovÅ¡em pocitová teplota se dÃky vysoké vlhkosti blÞà 40 °C.
[editovat] Geologie a zemÄ›dÄ›lstvÃ
ExtenzÃvnà vliv ledovců v historii na celou oblast Niagarského poloostrova vedl k jednotnému půdnÃmu vrstvenà v celé oblasti mÄ›sta. Ta byla kdysi dnem Glacial Lake Iroquois, po nÄ›mž zůstaly usazené tlusté vrstvy jÃlu mezi Niagarským rozhranÃm a jezerem Ontario. Jejich oblast byla shledána vhodnou k pÄ›stovánà ovoce pro výrobu ovocných vÃn (v prvé Å™adÄ› vinné révy). Ná západnÃm okraji mÄ›sta působà tÅ™i velcà výrobci vÃn: Henry of Pelham, Hernder Estates and Harvest Estates.
[editovat] Utvářenà města
Vzhledem k tomu, že v historii osÃdlenà vznikalo zejména podle pÅ™irozených indiánských stezek, které se postupnÄ› mÄ›nily v silnice a ulice, vznikla ve starÅ¡Ãch Äástech mÄ›sta dost neobvyklá změť ulic, v nÞ návÅ¡tÄ›vnÃci odjinud vcelku pravidelnÄ› bloudÃ. Ve mÄ›stÄ› se vedle sebe nacházà rozsáhlé průmyslové zóny a neobvykle rozsáhlé plochy zelenÄ›.
[editovat] SÃÅ¥ kanálů
Od otevÅ™enà kanálu Welland v roce 1829 doÅ¡lo k nÄ›kolika rozsáhlým rekonstrukcÃm a pÅ™estavbám kanálů, zasypávánà starých kanálů a tvorbÄ› nových. Celkem se v historii mÄ›sta rozliÅ¡ujà 4 různé sÃtÄ› kanálů, které se vÃce Äi ménÄ› zachované nepominutelným způsobem dodnes podÃlejà na utvářenà podoby mÄ›sta. StarÅ¡Ã sÃtÄ› kanálů jsou dnes ve mÄ›stÄ› z vÄ›tÅ¡Ã Äásti zakryté, zejména dálnicà 406 a Cestou královny AlžbÄ›ty. Části z nich jsou ale stále na oÄÃch a Äasto tvořà páteÅ™ mÃstnÃch parků a parÄÃků. V poslednÃch letech sÃlà hnutà usilujÃcà o obnovenà co nejvÄ›tÅ¡Ãho množstvà starých kanálů, nejvÃc úspÄ›chů dosáhlo v pÅ™ÃpadÄ› původnÃho kanálu Welland.
[editovat] Parky
St. Catharines zÃskalo svoji pÅ™ezdÃvku Garden City DÃky neobvykle rozsáhlým plochám parků, zahrad a lesnÃch porostů uvnitÅ™ mÄ›sta i v jeho nejbližšÃm okolÃ.
Největšà a nejvýznamnějšà parky a zeleně
- Short Hills Provincial Park - prvnà park provincie Ontario, nacházà se v jihozápadnà Äásti mÄ›sta na okraji Niagarského rozhranÃ
- Burgoyne Woods - lesnatá rekreaÄnà oblast o rozloze (0.5 km²) lokalizovaná poblÞ Downtown core.
- Happy Rolph’s Bird Sanctuary - park o rozloze 0.06 km² na bÅ™ehu Ontaria v oblasti Port Weller. Oblast je domovem Äi zastávkou stovek druhů trvale žijÃcÃh i migrujÃcÃch ptáků, známá je i exotická kolekce kvetoucÃch rododendronů. Cesty skrz park vedou okolo nábÅ™ežnÃho památnÃku kanadským obÄ›tem teroristických útoků z 11. zářÃ.
- Ontario Jaycee Gardens - odhlédneme-li od Henley Rowing Course, jde o nejvÄ›tÅ¡Ã mÄ›stský zahradnà park (0.08 km²). Park existuje na mÃstÄ›, kudy vedl tÅ™età kanál Welland, bývalý vstup do kanálu je stále vidÄ›t na SZ konci parku.
- Walker Arboretum - arboretum umÃstÄ›né na svahu Rodman Hall pod Twelve Mile Creek původnÄ› založil Thomas Rodman Merritt, syn W. H. Meritta. Jeho výsadbu a koncepci (konec 19. stoletÃ) Å™Ãdil anglický krajinný designér Samuel Richardson. Je projektováno jako extenzÃvnà a neuspořádaná zahrada se sbÃrkou vzácných a exotických jehliÄnanů, jejichž růzt zdejÅ¡Ã specifické mikroklima umožňuje. Mimo jehliÄnany zde lze nalézt i jeden z nejvÄ›tÅ¡Ãch exemplářů ÄÃnského cÃsaÅ™ského stromu (paulovnie plstnatá) v KanadÄ›.
[editovat] Správa a politika
MÄ›sto je rozdÄ›leno na Å¡est mÄ›stských ÄástÃ. V Äele mÄ›sta stojà primátor (orig.: mayor) a mÄ›stská rada složená z 12 radnÃch, po dvou z každé mÄ›stké Äásti. MÄ›stská rada St. Catharines (St. Catharines City Council) se scházà každé pondÄ›là a jejà jednánà jsou pÅ™Ãstupná veÅ™ejnosti.