Toruň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Toruň Toruń |
|
---|---|
základní data | |
Vojvodství: | Kujavsko-pomořské |
Okres: | Toruň (městský okres) |
Administrativní dělení: | |
Rozloha: | 115,75 km² |
Počet obyvatel: | 208 278 (2005) |
Hustota zalidnění: | 1796 ob./km² |
Zeměpisná šířka: | 53° 02' s. š. |
Zeměpisná délka: | 18° 37' v. d. |
Nadmořská výška: | 80 m |
Telefonní předvolba: | (+48) 56 |
Poštovní kód: | 87-100 až 87-120 |
Starosta: | Michał Zaleski |
Oficiální web |
Toruň (polsky Toruń [rod mužský], německy Thorn, latinsky Thorunia) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství, je jedním z hlavním měst tohoto vojvodství (druhé je Bydgoszcz). Městem protéká řeka Visla (polsky Wisła). V roce 1997 bylo staré toruňské město zapsáno na seznam UNESCO.
V Toruni se narodil Mikuláš Koperník. Město je v Polsku známé produkcí perníku, tedy má stejnou pověst jako v Česku Pardubice.
Obsah |
[editovat] Historie
- XII.-XI. století př. Kr. – hradiště lužické kultury
- VIII.-XII. století- hradiště u převozu přes Vislu
- 1230 – založení hradu ve Staré Toruni
- 22. prosince 1233 – městská práva
- 1236 – přenesení Toruně na současné místo
- 1264 – založení Nového Města
- 1365 – město dostalo právo skladu (povinnost projíždějících kupců vyložit své zboží a nabídnout je k prodeji)
- XIV.-XV. století – období největšího rozkvětu Toruně, jedno z největších polských měst a důležité obchodní centrum. Město je známo také jako Thorun, Thorn (německy), Thorunia (latinsky)
- 1411 – 1. toruňský mír
- 1440 – přistoupení do Pruského svazu
- 1454 – protikřižácké povstání, počátek třináctileté války, zbourání křižáckého hradu a spojení Starého a Nového Města
- 1466 - 2. toruňský mír
- 1473 – narození Mikuláše Koperníka
- 1500 – zavěšení zvonu Tuba Dei
- XVI. století – většina obyvatel přechází na protestantismus
- XVII. století – švédské války, zničení města
- 1724 - tzv. „tumult toruński“ (tedy něco jako toruňský zmatek či vřava)
- 1793 – přupojení Toruně k Prusku
- 1807 - traktát z Tylży - Toruň součástí Varšavského knížectví
- 1815 – z rozhodnutí Víděňského kongresu zpátky do Pruska
- 1919 – návrat do Polska
- 1939 – německá okupace, Toruň v provincii Gdaňsk – Západní Prusko (Gdańsk-Prusy Zachodnie)
- 1945 – osvobození, založení univerzity
[editovat] Památky
Nejcennější a nejoriginálnější památky Toruně pochází z gotického období. V architektuře jsou viditelné vlivy hanzovních měst, zejména Lübecku, Soest a brugských. Malířství na vysoké úrovni se rozvíjí nejprve pod českým vlivem (fresky v Mariánském kostele a v kostele sv. Jakuba), později podléhá nizozemskému vlivu (Sejmutí z kříže z kostelu sv. Jana, dnes v Dieceziálním muzeu v Pelplině, Umučení z kostela sv. Jakuba). K hlavním památkám patří:
- urbanistické uspořádání Starého i Nového Města, dochovaný téměř beze změny z XIII. st.
- gotické kostely:
- sv. Janů, XIII. – XV. století, gotické a barokní vnitřní vybavení
- Panny Marie, pofrantiškánský z let 1350-1375, nemá věže, protože františkánům, kteří kostel založili, pravidla řádu zakazovala stavět věže
- sv. Jakuba, z let 1309-1340, rozšířen v XIV.-XV. století
- Staroměstská radnice, postavený v letech 1391-99 na místě starší zástavby z XIII. století, ze které se zachovala mj. dolní část věže, přestavěna v XVII. století, přestavěn po požáru v letech 1722-37
- městské hradby, stavěné od poloviny XIII. století, rozšiřované a modernizované do XV. st., částečně rozebrané v XIX st., zachovaly se úseky podél Visly a brány: Mostecká, Klášterní a Plavecká (Żeglarska), jakož i četné bašty (např. Křivá věž)
- ruiny křižáckého hradu, stavba začala v 50. letech XIII. st., ukočena v druhé čtvrtině XIV. století, zbourán v roce 1454 obyvateli Toruně (dochoval se prevét a spodní části hradeb)
- komplex gotických měšťanských domů z XIV. – XVI. st.
- poevangelický kostel sv. Ducha, postaven v letech 1754-56 podle projektu Efraima Szregera, věž dostavěna v letech 1897-99
- Dům U hvězdy (Pod Gwiazdą) z XV. st., přestavěn v XVII. st., fasáda z z XVIII. století
- sýpky z XIV.-XVIII. st. (mezi nimi nejlépe dochovaná gotická sýpka v Polsku)
- zástavba tvrze Toruň, zahájeno v roce 1818, modernizováno a rozšiřováno do počátku XX. století
Ve čtvrti Podgórz:
- kostel a klášter sv. Petra a Pavla z XIV. st. (nyní farní kostel františkánů)
- ruiny hradu Dybowského, původně královského, později křižáckého, z XIV. st.
V městské části Kaszczorek:
- gotický kostel z XIII. st. s dostavěnou věží z XVIII. st.
[editovat] Kultura a věda
- Divadla:
- Teatr im. Wilama Horzycy
- Teatr Lalki i Aktora „Baj Pomorski“
- Toruňský komorní orchestr (Toruńska Orkiestra Kameralna)
- Kulturní centrum „Dvůr Artuse“ (Centrum Kultury „Dwór Artusa“)
- Studentský klub „Od Nowa“
- Muzea:
- Oblastní muzeum (Muzeum Okręgowe)
- Etnografické muzeum (Muzeum Entograficzne)
- Galerie:
Galerie umění „Wozownia“ - (http://wozownia.w.interia.pl/)
Kulturní události a festivaly
- Toruňský festival vědy a umění (Toruński Festiwal Nauki i Sztuki) - únor
- Mezinárodní divadelní festival „Kontakt“ „Kontakt“ - květen
- Festival hudby a umění baltských krajů „Probaltica“ – květen, (současně v Grudziądzu, Varšavě a Gdaňsku - http://www.probaltica.art.pl)
- Mezinárodní letní festival „Toruň – hudba a architektura“ („Toruń - Muzyka i Architektura“) – červenec-srpen
- Letní toruňské setkání uličních divadel (Letnie Toruńskie Spotkania Teatrów Ulicznych) – červenec-srpen
- Mezinárodní toruňské setkání loutkových divadel (Międzynarodowe Toruńskie Spotkania Teatrów Lalek) - prosinec
[editovat] Externí odkazy
- www.torun.pl – Oficiální stránky města
- www.visittorun.pl - Informace o Toruni pro turisty v angličtině
- torunonline.com – Toruň Online
- torun.com.pl – Virtuální Toruň
- www.tii.pl – Toruňský internetový informátor
|
|
---|---|
Polská vojvodství a jejich hlavní města: Dolnoslezské (Vratislav) | Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) | Lodžské (Lodž) | Lublinské (Lublin) | Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zielona Góra) | Malopolské (Krakov) | Mazovské (Varšava) | Opolské (Opole) | Podkarpatské (Řešov) | Podleské (Białystok) | Pomořské (Gdaňsk) | Slezské (Katowice) | Svatokřížské (Kielce) | Varmijsko-mazurské (Olsztyn) | Velkopolské (Poznaň) | Západopomořanské (Štětín) |