Vrták
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vrták je nástroj, určený k vrtání otvorů do různých materiálů. Obvykle má tvar dvojité spirály, která je na jednom konci ukončena břitem a na druhém konci přechází do upínací stopky, nebo může být vrták oboustranný. Může být používán buď jako samostatný nástroj (například nebozez), nebo je uchycen do většího stroje - vrtačky. Vrtáky jsou vyráběny téměř výhradně z oceli, jejíž vlastnosti jsou voleny podle vrtaného materiálu.
[editovat] Základní typy (podle materiálu)
- do dřeva (nástrojová ocel)
- do železa (rychlořezná ocel HSS, HSSCo, HSS TiN)
- do zdiva (břit z tvrdokovu, používá se příklep)
- multifunkční vrtáky - do různých materiálů i najednou (břit z tvrdokovu, použití bez příklepu)
- zubní vrtáky
[editovat] Typy podle upínání
- vrták s válcovou stopkou
- vrták s Morse kuželem
- vrták SDS Plus
- vrták SDS Top
- vrták SDS Max
- vrták se šestihrannou stopkou
- vrták - bit se stopkou šestihran 1/4 palce (6,35 mm)
[editovat] Základní typy (podle tvaru)
- spirálový (se šroubovitými drážkami) - běžné válcové otvory
- stupňovitý vrták - k zhotovování více průměrů jedním nástrojem
- plochý vrták - možno vyvrtat větší průměry, větší pevnost
- oboustranný - používá se k nýtování
- frézovací - k zhotovení jiných děr než jen kulatých
- vrtáky na odvrtání bodových svárů
- sukovník - pro ploché otvory nebo pro odstranění vad dřeva, může být osazen i tvrdokovem
- zátkovník - pro výrobu zátek pro opravy po vyvrtání sukovníkem
- Forstnerův vrták - pro ploché otvory jako sukovník
- záhlubníky - kuželové, zaoblené, osazené otvory
- hlavňový vrták - jednobřitý, pro hluboké díry, vnější vyplachování
- ejektorový vrták - pro hluboké díry, větší přesnost než hlavňový, vnitřní vyplachování
K vrtákům se řadí i početná skupina vrtacích hlavic a korunek, bimetalové, diamantové a další. Složitější zařízení, sloužící například k vrtání do velkých hloubek Země se nazývá vrtná hlavice.