Ålandy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Landskapet Åland Ahvenanmaan maakunta Provincie Ålandy
vlajka znak
Rozloha	1 527 km²
Počet obyvatel	26 711 (odhad 2005)
Hustota zalidnění	17,5 / km²
Jazyk	švédština (úřední)
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	{{{náboženství}}}
Nejvyšší bod	{{{nejvyšší hora}}} ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.)
Hlavní město	Mariehamn
Státní zřízení	autonomní kraj
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Guvernér	Peter Lindbäck
{{{funkce2}}}	{{{vládce2}}}
Hymna	[[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]]
Vznik	{{{datum vzniku}}} ({{{způsob vzniku}}})
Měna	euro (EUR)
ISO 3166-1	248 ALA AX
MPZ	FIN
Doména	.ax
Telefon	+35818
Časové pásmo	UTC +2 (letní +3)

Ålandy (někdy též „Alandy“, švédsky Åland — /'ɔː.lænd/ IPA, finsky Ahvenanmaa) jsou autonomní, demilitarizovaný a švédsky mluvící kraj a provincie Finska, souostroví v Baltském moři na jihozápad od Finska. Hlavním městem je Mariehamn. Ålandy jsou rozprostřeny na ploše cca 5400 km² v hrdle Botnického zálivu a sestávají se z více než 6 500 ostrovů a útesů, které představují 1 527 km² pevniny. Největší ostrov se jmenuje Åland (švédsky Fasta Åland, finsky Ahvenanmanner). Z hlavního ostrova je dvakrát blíže k Švédsku než k finskému pobřeží.

Obsah 1 Přírodní podmínky 2 Dějiny souostroví 3 Politické zřízení 4 Hospodářství 5 Ostrovy 6 Zajímavosti 7 Externí odkazy

[editovat] Přírodní podmínky

Krajina, jejíž podklad tvoří žula, je vcelku plochá, nejvyšší bod Orredals Klint na severu hlavního ostrova dosahuje výšky 129 m nad mořem. Podnebí je ve srovnání s vnitrozemskými oblastmi Finska velmi mírné, což přispívá k rozvoji místního zemědělství. Průměrná roční teplota činí 5,8 °C (v únoru -3,4 °C, v červenci 16,0 °C), roční úhrn srážek 631 mm.

[editovat] Dějiny souostroví

Ålandy byly po staletí nedílnou částí Švédska, které je po prohrané válce roku 1809 muselo Fredrikshamnským mírem spolu s Finskem přenechat Rusku. V letech 1809 až 1917 tak byly v rámci Finského velkoknížectví částí ruské říše. Strategická poloha ostrovů uprostřed Baltu vedla v roce 1856 k uzavření tzv. Ålandské konvence mezi Velkou Británií, Francií a Ruskem, podle níž měly ostrovy napříště zůstat demilitarizované (bez pevností, vojenských posádek či námořních základen). Když Finsko získalo roku 1917 nezávislost, požadovali švédští obyvatelé Åland téměř jednomyslně (96 %) připojení ke Švédsku. Spor mezi Švédskem a Finskem o ostrovy projednávala Společnost národů, která se nakonec spokojila s finským příslibem rozsáhlé autonomie. Podle jejího rozhodnutí z roku 1921 tak Ålandy zůstaly autonomní a demilitarizovanou součástí Finska.

[editovat] Politické zřízení

Ålandy mají vlastní parlament, který má pravomoc vydávat zákony v oblastech školství, kultury, zdravotnictví, životního prostředí, dopravy, podpory průmyslu, pošty a telekomunikací.

Finský stát ale má právo, kromě jiných, vybírat na Ålandech daně. 0,45 % příjmu finského rozpočtu jde zpátky na Ålandy. K tomu Ålandy ještě dostávají doplatek, pokud příjmy z Åland převýší 0,5 % příjmu finského rozpočtu.

Pouze občané Åland mají právo vlastnit na Ålandech pozemky. Občanem se může stát člověk, který se narodil občanu nebo občance Åland. Imigrant může po pěti letech a prokázání znalosti švédštiny požádat o status občana, rovnající se zároveň finskému občanství. Právo občana člověk ztrácí, pokud žije více než pět let mimo ostrovy. Občané Åland, kteří se na ostrovech narodili, nebo se na ně přistěhovali před svým dvanáctým rokem, jsou vyjmuti z povinné vojenské služby. Na rozdíl od zbytku Finska je zde švédština jedinou úřední řečí.

Ålandy mají výlučný vztah k Evropské unii. Ačkoli mezinárodní politika náleží finské vládě, Ålandy mají v EU řadu výjimek. Nepodléhají například daňovému systému EU.

Ålandy jsou součástí skupiny Baltic Islands Network.

• Brändö
• Eckerö
• Finström
• Föglö

• Hammarland
• Jomala
• Kumlinge

• Kotka
• Lemland
• Lumparland
• Mariehamn

• Saltvik
• Sottunga
• Sund
• Vampula

[editovat] Hospodářství

Ekonomika Åland je velmi malá, na ostrovech funguje asi 2 600 firem, z nichž 700 patří k zemědělství. Pouze asi 20 společností má přes 50 zaměstnanců. 40 % HDP je vytvářeno v námořním průmyslu. Převážně rozmach tohoto průmyslu také způsobuje, že na ostrovech je nedostatek pracovních sil, které tak dojíždějí z Finska a Švédska.

Ålandy jsou oblíbeným turistickým cílem, neboť jsou nejteplejší částí Finska a je možno na nich prožít klidnou dovolenou. Turisté velmi často jezdí po ostrovech na kole. Nejsou zde totiž žádné velké kopce a ostrovy jsou malé. Mezi ostrovy také fungují pravidelné přívozy, často bezplatné.

[editovat] Ostrovy

Největší ostrov se jmenuje Åland (švédsky Fasta Åland, finsky Ahvenanmanner). Má rozlohu 685 km² a žije na něm přes 90 % z více než 26 000 obyvatel provincie. Další větší ostrovy jsou Lemland (92 km²), Eckerö (91 km²), Lumparland (33 km²), Vårdö (29 km²), Östersocknen (23 km²), Kumlinge (23 km²), Hummersölandet (17 km²), Degerö (14 km²), Hellsö (13 km²), Enklinge (12 km²), Sonnbodalandet (10 km²), Kökar (10 km²) a Seglinge (10 km²). Obydlených ostrovů je 65.

[editovat] Zajímavosti

V Mariehamnu lze navštívit Ålandské muzeum, Muzeum mořeplavectví a muzejní loď Pommern.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránka Åland (švédsky, finsky, anglicky, německy, francouzsky)
• Finské ostrovy podle velikosti a polohy

Historické provincie Švédska a Finska
Ålandy | Ångermanland | Bohuslän | Blekinge | Dalarna | Dalsland | Gästrikland | Gotland | Halland | Hälsingland | Härjedalen | Jämtland | Karélie | Laponsko | Medelpad | Närke | Nyland | Öland | Ostrobotnie | Östergötland | Satakunta | Savo | Skåne | Småland | Södermanland | Tavastie | Uppland | Värmland | Västmanland | Vestrobotnie | Västergötland | Vlastní Finsko