Euro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Euro (symbol €, měnový kód ISO 4217: EUR) je měna Evropské hospodářské a měnové unie a po americkém dolaru (USD) druhý nejdůležitější reprezentant ve světovém měnovém systému. Euro je kontrolováno Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu nad Mohanem. Je oficiálním platidlem ve 13 z 27 států EU a v šesti dalších zemích mimo EU. Vedle toho existuje pět dalších zemí a dva měnové prostory s pevným přepočítacím kurzem k euru. Euro platí jako kreditní peníze od roku 1999 a 1. ledna 2002 bylo zavedeno jako hotové peníze a tímto nahradilo dříve platné měny používané v příslušných státech jako platidlo. Jedno euro se člení na 100 eurocentů.

Svůj dosavadní rekord dosáhlo euro na devizovém trhu 30. prosince 2004 s kurzem 1,3668 amerického dolaru za euro, svůj rekordní propad dosáhlo kurzem 0,8225 USD za euro 26. října 2000 (k porovnání: na dosavadní historické minimum se americký dolar dostal 18. dubna 1995 s kurzem 1,342 německé marky za dolar – to odpovídá 1,4574 dolaru za euro). Průměrný kurz (roční) je asi 1,27 USD za euro.

Obsah 1 Euromince a eurobankovky 2 Členské státy eurozóny 3 Maastrichtská kritéria 4 Podívejte se též na 5 Externí odkazy

[editovat] Euromince a eurobankovky

Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Euromince a Eurobankovkynaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Jedno euro má cenu 100 centů (eurocentů). Všechny euromince mají lícovou stranu, na které jsou zobrazeny státy Evropské unie a nominální hodnota, a národní rubovou stranu, ale všechny euromince mohou být používány ve všech členských státech.

Euromince mají hodnoty 2€, 1€, 50c, 20c, 10c, 5c, 2c a 1c, ale poslední dvě mince se ve Finsku a Nizozemsku nepoužívají, přestože jsou stále platidlem.

Eurobankovky mají design stejný pro všechny státy na obou stranách.

[editovat] Členské státy eurozóny

Kurz eura k národním měnám
Měna	Zkr.	Kurz	Ke dni
Belgický frank	BEF	40.3399	31/12/1998
Finská marka	FIM	5.94573	31/12/1998
Francouzký frank	FRF	6.55957	31/12/1998
Irská libra	IEP	0.787564	31/12/1998
Italská lira	ITL	1936.27	31/12/1998
Lucemburský frank	LUF	40.3399	31/12/1998
Německá marka	DEM	1.95583	31/12/1998
Nizozemský gulden	NLG	2.20371	31/12/1998
Portugalské escudo	PTE	200.482	31/12/1998
Rakouský šilink	ATS	13.7603	31/12/1998
Řecká drachma	GRD	340.750	19/6/2000
Slovinský tolar	SIT	239.640	11/7/2006
Španělská peseta	ESP	166.386	31/12/1998

• Belgie *
• Finsko *
• Francie *
• Irsko *
• Itálie *
• Lucembursko *
• Německo *
• Nizozemsko *
• Portugalsko *
• Rakousko *
• Řecko
• Slovinsko
• Španělsko *

Ve Finsku neplatí jednocentové a dvoucentové mince. Hvězdičkou jsou označeny státy, které přijaly euromince a eurobankovky už v roce 2002.

Kromě výše zmíněných států používá euro i Vatikán*, San Marino* a Monako* (aniž by byly členy EMU, ale vzhledem k měnové unii s Itálií resp. s Francií).

Jednostranně bylo euro zavedeno i státy Andorra* a Černá Hora*, které se vzdaly svých dřívějších měn, a v Kosovu. Nahradily španělskou pesetu a francouzský frank v Andoře a německou marku v Kosovu a Černé Hoře.

Andorra chce vydávat vlastní mince, prozatím však nemá povolení.

Po celém světě jsou rozptýlena území, která jsou přímo součástí EU, nebo jsou k EU asociované. Některé z nich mají Euro za svoji měnu. V těchto oblastech žije a každodenně používá euro přibližně 4 838 000 lidí. Jsou to:

• Azory a Madeira - portugalská souostroví v Atlantickém oceánu, která jsou součástí EU
• Kanárské ostrovy a autonomní města Ceuta a Melilla - španělská území na Africkém kontinentu, která jsou součástí EU
• Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik a Réunion - francouzská zámořská území, která jsou součástí EU
• Mayotte a Saint Pierre a Miquelon - francouzská zámořská území, která nejsou součástí EU

[editovat] Maastrichtská kritéria

Maastrichtská konvergenční kriteria jsou souborem 5 ekonomických ukazatelů, která musí splnit stát usilující o zavedení jednotné evropské měny Euro. Mezi kriteria patří:

• Kriterium cenové stability - členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 % míru inflace tří států unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

• Kriterium dlouhodobých úrokových sazeb - v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nesmí přesahovat o více než 2 % úrokovou sazbu tří států unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

• Kriterium veřejného deficitu - poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %.

• Kriterium hrubého veřejného dluhu - poměr veřejného vládního dluhu v tržních cenách a hrubého domácího produktu nepřekročí 60 %.

• Kriterium stability kurzu měny - členský stát dodržuje normální kurzová rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů Evropského měnového systému a to minimálně v průběhu dvou posledních let před šetřením.

[editovat] Podívejte se též na

• Euromince
• Eurobankovky
• Kódy měnových jednotek
• členské země EU
• petroeuro
• Evropská měnová unie

[editovat] Externí odkazy

• Bankovky a mince
• Kurzy měny Euro, grafy vývoje kurzů
• Euromince