Červená krvinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lidské červené krvinky

Červená krvinka neboli erytrocyt, z řečtiny erythros (červený) a kytos (buňka), je nejběžnější krevní buňka. Červené krvinky přenášejí krví kyslík z plic nebo žaber do ostatních tělních tkání.

Červené krvinky jsou bezjaderné buňky diskového tvaru. Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík.

Obsah

1 Lidské červené krvinky
- 1.1 Krevní doping
2 Podívejte se také na
3 Externí odkazy

[editovat] Lidské červené krvinky

Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk: běžně mají průměr 6–8 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 270 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemy.

Zdravý dospělý člověk má kolem 2–3 × 10¹³ erytrocytů. (Ženy mají kolem 4 až 5 milionů červených krvinek v 1 ml krve, muži 5 až 6 milionů. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosferického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin.) Červené krvinky jsou nejpočetnější složkou krve (1 ml obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček). V červených krvinkách zdravého člověka jsou vázány cca 3,5 g železa, což je více, než ve všech zbývajících tkáních dohromady.

Jelikož červené krvinky nemají jádra, nedovedou se sami dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu nazývaného erytropoéza (v embryu probíhá erytropoéza v játrech). Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Vznik červené krvinky trvá zhruba sedm dní a její životnost je kolem 120 dnů. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.

Složení glykoproteinů na buněčné membráně červených krvinek určuje krevní typy každého jedince.

[editovat] Krevní doping

Někteří sportovci zvyšují svůj výkon zvýšením počtu erytrocytů v krvi. Toho mohou dosáhnout dodáním erytropoetinu do těla, který zvýší produkci červených krvinek v kostní dřeni.

Další způsob zvýšení počtu červených krvinek v těle je autotransfúze krve, kdy jsou sportovcům krátce před závodem do krve vpraveny jejich vlastní, dříve odebrané, erytrocyty (ty mohou být při teplotě −78 °C skladovány 5 týdnů).

Zvýšený počet červených krvinek zvyšuje hustotu krve a může ohrozit krevní oběh dopujícího sportovce.