Krevní plazma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krevní plazma je tekutá složka krve, její nejobjemnější část. Krevní plazma má jantarově nažloutlou barvu. V těle zdravého člověka je zhruba 3–3,5 litrů krevní plazmy, tj. přibližně 5 % tělesné hmotnosti.
Plazma je tvořena z 90 % vodou, zbytek tvoří organické látky (plazmatické bílkoviny 7%, 2% hormony, enzymy, vitamíny, glukóza atd.) a anorganické soli (0,9%, fyziologický roztok).
Plazma slouží jako médium pro přenos cukrů, lipidů, hormonů, metabolických produktů, v omezené míře i kyslíku a oxidu uhličitého. (Schopnost plazmy přenášet kyslík je mnohem nižší než u hemoglobinu obsaženého v červených krvinkách.)
Krevní plazma je významným regulátorem acidobazické a osmotické rovnováhy.
Plazma také obsahuje a přenáší látky podporující srážení krve a její obsah proteinů je důležitý pro zachování osmotického tlaku. Při poklesu obsahu bílkovin v plasmě (např. při těžké podvýživě) se z krevního řečiště do tkání dostává příliš tekutiny a důsledkem jsou otoky.
[editovat] Podívejte se také na
- plazmatické proteiny
- krevní sérum
| Krev |
|---|
| krevní plazma | červené krvinky | bílé krvinky | krevní destičky |
