Český Těšín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Český Těšín

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0803 598933
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4):	Karviná (CZ0803)
obec s rozšířenou působností:	Český Těšín
pověřená obec:	Český Těšín
historická země:	Slezsko
katastrální výměra:	33,8 km²
obyvatel:	26 330 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 44' 33"
zeměpisná délka:	18° 36' 60"
nadmořská výška:	270 m
PSČ:	737 01
základní sídelní jednotky:	22
místní části:	7
katastrální území:	7
adresa městského úřadu:	náměstí ČSA 1/1 Český Těšín 73701 Český Těšín 1
starosta:	Ing. Vít Slováček (KDU-ČSL)
Oficiální web E-mailová adresa

Český Těšín (polsky Czeski Cieszyn, německy Tschechisch Teschen) je město na východě České republiky ve Slezsku, u hranic s Polskem.

Město Český Těšín leží na levém, západním, břehu řeky Olše (Olzy), na hranici České republiky a Polska. Na ploše 3 381 ha zde žije 26,5 tis. obyvatel. Významnou část obyvatel tvoří početná polská menšina (podle Sčítání lidu, domů a bytů v r.2001 to bylo 16,1%). Město je jedním z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších hraničních přechodů do Polské republiky. Ke kulturním tradicím patří pravidelné festivaly a přehlídky.

[editovat] Historie

Pro historii města před rokem 1920 viz také Těšín

Město vzniklo v roce 1920 rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínského knížectví mezi nově vznikající Československo a Polsko. Stanovená hranice probíhala přes slezské město Těšín podél řeky Olše dělíc jej na dvě části. Na území dnešního Českého Těšína se nacházela průmyslová čtvť města Saská kupa, vzniklá na přelomu 18. a 19. století. V polovině 19. století sem byla přivedena dráha košicko-bohumínská, později také Dráha slezských měst z Frýdku do Bílska. Bylo zde vybudováno velké vlakové nádraží, které bylo do roku 1920 hlavním nádražím města Těšína. Od roku 1911 dokonce jezdila z nádraží do historické části města tramvaj. Rozdělení města vedlo k úpadku významu města v regionu a k zabrždění jeho rozvoje. Polská část ztratila důležité železniční spojení a průmysl, Český Těšín byl zase odříznut od historického centra, správních úřadů a kulturně-osvětových zařízení. Ve 20. letech 20. století byla zahájena stavba nového centra Českého Těšína, náměstí s radnicí.

V říjnu 1938 byl Český Těšín obsazen polskými vojsky při obsazování Zaolší a přičleněn k polské části jako Cieszyn Zachodni (Západní Těšín). V roce 1941 byl v části města Kontešinec vybudován zajatecký tábor Stalag VIII D. V roce 1945 bylo město znovu rozděleno a mosty na Olši mezi Cieszynem a Českým Těšínem se staly nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Československem a Polskem. V 80. letech 20. století byl otevřen nový hraniční přechod Český Těšín-Chotěbuz/Boguszowice na okraji města, což ulevilo provozu v centru města. V roce 1990 byla navázána spolupráce s městem Cieszynem v oblasti kultury.

V Českém Těšíně žije významná polská národnistní menšina (okolo 15 %). Proto je město jedním z nejvýznamnějších center polské menšiny a sídlem většiny polských organizací v Česku.

[editovat] Muzea

Muzeum Těšínska - Hlavní třída 15
Muzejní knihovna Silesia - Hlavní třída 8
Výstavní síň Muzea Těšínska - Hlavní třída 3

[editovat] Osobnosti

[editovat] Podívejte se také na

Těšínské tramvaje

[editovat] Externí odkazy

Části Českého Těšína
Český Těšín \| Dolní Žukov \| Horní Žukov \| Koňákov \| Mistřovice \| Mosty \| Stanislavice

Mapy: 49°44′33″ s. š., 18°36′60″ v. d.

Města a obce okresu Karviná
Albrechtice • Bohumín • Český Těšín • Dětmarovice • Dolní Lutyně • Doubrava • Havířov • Horní Bludovice • Horní Suchá • Chotěbuz • Karviná • Orlová • Petrovice u Karviné • Petřvald • Rychvald • Stonava • Těrlicko