Jordánsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

المملكة الأردنّيّة الهاشميّة (Al Mamlakah al Urduniyah al Hashimiyah)
vlajka znak

Rozloha	92 300 km² (112. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	5 759 732 (104. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	62 / km² (134. na světě)
Jazyk	arabština (úřední), angličtina běžně srozumitelná mezi středními a vyššími vrstvami obyvatel
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	sunitští muslimové 92 %, křesťané 6 % (hlavně řečtí pravoslavní, ale též uniaté a římští katolíci, syrští pravoslavní, koptští pravoslavní, arménští pravoslavní, a protestanti), jiní 2 % ( šíitští muslimové a skupinky drúzů) (odhad 2001)
Nejvyšší bod	Džabal Ram (1 734 m n. m.)
Hlavní město	Ammán
Státní zřízení	konstituční monarchie
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	král Abdalláh II. (od 7. února 1999); následníkem trůnu je králův syn princ Husajn (nar. 1994)
Hlava vlády	premiér Adnán Badrán (od 7. dubna 2005)
Hymna	As-salám al-malakí al-urduní
Vznik	25. května 1946 (nezávislost na mandátu Společnosti národů, spravovaném Velkou Británií)
Měna	jordánský dinár (JOD)
ISO 3166-1	400 JOR JO
MPZ	JOR
Doména	.jo
Telefon	+962
Časové pásmo	UTC +2

Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Saúdská Arábie, Sýrie. Ve starších pramenech je současné území uváděno jako Zajordánsko (myšleno na východ od řeky Jordán).

Součástí Jordánska bylo do r. 1989 území Západního břehu Jordánu, tehdy zvané též Předjordánsko, kterého se Jordánsko oficiálně vzdalo v zájmu zklidnění v této oblasti; toto sporné území je dnes jedna ze dvou součástí Palestiny (obsáhlý odkaz na problém Palestiny a celého Blízkého východu).

V roce 2005 je Jordánsko poměrně bezpečná země i pro turistiku, za předpokladu, že se pohybujete v obydlených oblastech větších měst a pobřeží Rudého moře. Naproti tomu odlehlé oblasti bezpečné nejsou a mohou ještě stále obsahovat např. miny zbylé po válečných konfliktech – běžně v nich najdete značku lebky se zkříženými hnáty, která označuje neprověřené území.

[editovat] Přírodní poměry

Na východě tvoří tři čtvrtiny země kamenitá poušť. V zemi se nachází Jordánské údolí, které je součástí Velké příkopové propadliny. Protéká jím řeka Jordán, která se vlévá do Mrtvého moře, které je 394 m pod úrovní oceánu. Na Západním břehu jsou asi 900 m vysoké vápencové kopce. Velká příkopová propadlina pokračuje na jih až do zálivu Akaba, kde Jordánsku patří 20 km dlouhé pobřeží. Nejvyšší hory jsou na jihu země, nejvyšší hora, Džabal Ram, měří 1754 m. Na sever od těchto hor povrch země klesá a přechází v kamenitou poušť.

[editovat] Podnebí

Na západě jsou středomořské klimatické podmínky, na východě pak pouštní s tím, že počet srážek klesá úměrně směrem do vnitrozemí. V 90 % země jsou průměrné roční srážky menší než 20 cm, na některých místech dokonce pouhých 2,5–5 cm. Hory jsou na tom lépe, neboť sem zasahují vlhké větry od Středozemního moře. V Ammánu jsou průměrné roční teploty 8 °C v lednu a 25 °C v červenci. Srážky zde pak činí 27 cm.

[editovat] Města

Ammán je nejvýznamnějším průmyslovým centrem a je v něm přes 50 % veškerého průmyslu v zemi. Je to významné místní centrum a stal se i bankovním střediskem. Zarká (421 000 obyvatel v roce 1994) je druhým největším městem a Irbid (281 000 obyvatel v roce 1994) je třetím největším městem. Všechna města leží na severu, jediným jižním význačnějším městem je Akaba, jediný Jordánský přístav.

[editovat] Doprava

V zemi je vybudováno přes 1 154 km železnic a 6 856km silnic. Jordánská letecká společnost The Royal Jordanian Airline poskytuje mezinárodní služby na letištích v Ammánu a Akabě. Ammán je spojen silnicí s Akabou, na západ s Jeruzalémem a na sever s Damaškem. Ze Sýrie vede železnice, procházející Ammánem a pokračující na jih do Naqb Ishtaru s odbočkou do Akaby.

[editovat] Těžba

Nejdůležitější nerostnou surovinou jsou fosfáty, které jsou také nejdůležitější vývozní komoditou. Ročně se jich vytěží přes 4 000 000 tun. Druhou nejdůležitější surovinou je potaš, který se těží z Mrtvého moře a jeho roční těžba se pohybuje přes 1 000 000 tun ročně. V zemi jsou menší zásoby mědi, železné rudy a niklu, těží se i mramor a keramická hlína. Ze Saúdské Arábie se do rafinérií ve městě Zarká přivádí ropovodem ropa. Na severovýchodě se od roku 1989 těží zemní plyn, který se využívá v termálních elektrárnách.

[editovat] Zemědělství

Východní Jordánsko jsou převážně pouště a jižní jsou polopouště. Pouze 4 % země jsou vhodné k obdělávání půdy a 8 % se používá jako pastviny. Přesto je zemědělství hlavní činností a zaměstnává 20 % aktivního obyvatelstva. Hlavními produkty jsou rajčata, olivy, tabák, citrusy a pšenice. V zemi je víc než milion ovcí, 450 000 koz, 33 000 kusů dobytka a 14 000 velbloudů. Některá z těchto zvířat jsou ještě stále chována kočovnými beduíny. Vážným problémem je eroze půdy. Některé oblasti jsou uměle zavlažovány. Nejlepší půdou pro pěstování ovoce je Západní břeh, ale celkem dobře se plodinám daří i v údolí řeky Jordán a na svazích kolem něho. V oblasti jižní pouště byly zřízeny farmy využívající vodu která se čerpá z hlubokých podzemních zásobníku vody. Rybaření v řece Jordánu a Jarmúk slouží jako potravinový zdroj.

[editovat] Průmysl

Hlavní průmyslová odvětví jsou spojena s fosfáty, uhličitanem draselným, ropnými rafinériemi a výrobou cementu. V Jordánsku se nachází také některá odvětví lehkého průmyslu. Ropná rafinérie ve městě Zarká zajišťuje dodávky pro místní spotřebu nafty a elektřiny. Další důležitá elektrárna je v Ammánu; 99 % veškeré elektrické energie zajišťují tepelné elektrárny. Rozvíjejí se některá menší průmyslová odvětví – konzervování ovoce a zeleniny, výroba cigaret, olivového oleje a mýdla. Turistický průmysl utrpěl velké škody při ztrátě Západního břehu s mnoha památkami z biblických dob. V plánu je výstavba nových rekreačních středisek a Slabě na hranicích s Izraelem.

[editovat] Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Jordánska tvoří z 98 % Arabové a přes 80 % jsou sunnitští muslimové. Arabsko-izraelské konflikty v letech 1948 (palestinská válka) a 1967 (Šestidenní válka) způsobily, že do Jordánska uteklo mnoho palestinských uprchlíků, nichž 200 000 pobývá v uprchlických táborech.