Astrachaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře. Leží v deltě řeky Volhy, 1 270 km jihovýchodně od Moskvy. Astrachaň má 510 000 obyvatel (odhad 2005) a je správním střediskem Astrachaňské oblasti.

Obsah

1 Historie
- 1.1 středověk
- 1.2 moderní doba
2 Ekonomika
3 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] středověk

Astrachaň v 17. století

První zmínka o městě je od cestovatelů, a to ze začátku 13. století, tehdy ještě stávalo na pravém břehu Volhy pod názvem Xacitarxan [chadžitarchan], z něhož se postupně vyvinula dnešní podoba názvu Astrachaň jeho zkomolením. Dobyvatel Tamerlán ho během svých výbojů roku 1395 vypálil a zničil. Mezi lety 1459 a 1556 bylo město centrem astrachaňského chanátu, tatarského státu útočícího proti Rusům. V roce 1556 byl dobyt Ivanem Hrozným, ruským carem, který nechal roku 1558 postavit o 12 km po proudu na pahorku nad Volhou, zvaném Zaječí nebo též Dlouhý vrch, novou pevnost (kreml). Roku 1569 obléhala město vojska osmanské říše, která však město nedobyla a musela ustoupit. O rok později se turecký sultán zřekl svých práv na město, což pomohlo otevřít Volhu ruskému obchodu. V letech 1588 až 1589 se zatím dřevěný astrachaňský kreml dočkal přestavby na kamenné opevnění s osmi věžemi; s plochou 11 ha a trojúhelníkem hradeb o obvodu 1 544 m, které je ozdobou Astrachaně dodnes. V 18. století se město rozvíjelo jako ruská brána k orientu – přicházeli sem obchodníci z Arménie, Persie a dalších zemí a usazovali se tu.

[editovat] moderní doba

Astrachaň byla dějištěm povstání v letech 1670 a 1671, kdy ji držel Stěnka Razin a jeho armáda kozáků 17 měsíců. K další městské vzpouře došlo ještě v letech 1705 až 1706. V 18. století díky iniciativě Petra Velikého zde byla vybudována loděnice a přístav, účelem těchto staveb byla výstavba loďstva pro případný vpád do Persie. Později získalo město významná práva i od Kateřiny Veliké, díky čemuž mohlo postupně budovat průmysl. Roku 1717 se stalo centrem gubernie, roku 1719 pak bylo vypleněno Peršany, 7. února 1918 se zde k moci dostali bolševici.