Býšť
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Býšť | |
|---|---|
 |
|
|
|
|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0532 574848 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický () |
| okres (NUTS 4): | Pardubice () |
| obec s rozšířenou působností: | Holice |
| pověřená obec: | Holice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 36,50 km² |
| obyvatel: | 1065 |
| zeměpisná šířka: | 50° 7’ 38’’ |
| zeměpisná délka: | 15° 54’ 38’’ |
| nadmořská výška: | 305 m |
| PSČ: | 533 21 |
| základní sídelní jednotky: | 4 |
| místní části: | 4 |
| katastrální území: | 4 |
| adresa obecního úřadu: | Býšť 133, 53322 Býšť |
| starosta: | Ladislav Mlateček |
| Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa |
|
Obec Býšť se nachází asi 12 km severovýchodně od krajského města Pardubice. Obec Býšť se skládá ze čtyř místních částí - Býšť, Bělečko, Hoděšovice a Hrachoviště. Celkem je v obci Býšť registrováno 595 domů, z toho v samotné Býšti 327. Obec leží na okraji rozsáhlého lesního útvaru hradeckých lesů.
[editovat] Historie obce
První písemné zmínky o obci pocházejí z let 1360–1371 kdy obec patřila vladyckému rodu z Černčic. Dalšími vlastníky Býště byli Jan ze Šternberka a Arnošt, Chval, Mikuláš a Kryštof bratři z Leskovce, kteří ji roku 1508 prodali Vilémovi z Pernštejna, v té době již majiteli pardubického panství.
Z tehdejších urbářů víme, že kolem roku 1500 měla Býšť 36 hospodářství a jednu krčmu. Za třicetileté války bylo z 41 stavení zničeno 21 stavení, o sto let později, tedy v polovině 18. století uvádí tereziánský katastr 38 hospodářství a 6 domů bez pozemků.
Již v době josefínské bývala v obci v čp. 43 poštovní stanice. To vycházelo ze skutečnosti, že Býšť ležela na poštovní a komerční silnici z Hradce Králové přes Holice a Vysoké Mýto do Vídně. V průběhu let byl úřad zrušen a až v roce 1879 znovu obnoven. Tentokrát v čp. 74. V roce 1898 byl poštovní úřad přemístěn do Vysokého Chvojna. Později byl poštovní úřad opět zřízen v Býšti.
[editovat] Památky v obci
- Farní kostel sv. Jiří se připomíná již v roce 1360. Původně dřevěný kostel byl zbořen v roce 1796 a byl postaven nový spolu se školou a farou. Roku 1822 tyto stavby vyhořely a nového kamenného chrámu v barokním slohu se obec dočkala již v roce 1823. V obci bývala i synagoga pro místní i okolní židovské obyvatelstvo.
[editovat] Významní rodáci
- hudební skladatel Eduard Nápravník - Byl dirigentem a ředitelem carské dvorní opery v Petrohradě a uznávanou osobností světového hudebního života.
