Přelouč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přelouč

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0532 575500
kraj (NUTS 3):	Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4):	Pardubice (CZ0532)
obec s rozšířenou působností:	Přelouč
pověřená obec:	Přelouč
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	40,47 km²
obyvatel:	8 930 (2006)
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
nadmořská výška:	212 m
PSČ:	535 01
základní sídelní jednotky:	8
místní části:	8
katastrální území:	8
adresa městského úřadu:	Městský úřad Přelouč, Masarykovo nám. 25, 53501 Přelouč
starosta:	Irena Burešová
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Město Přelouč se nachází asi 12 km západně od krajského města Pardubice. Město se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota u Přelouče, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy. V celém městě je registrováno celkem 1973 domů, z toho v samotné Přelouči 1502.

[editovat] Historie města

První písemná zmínka o osadě na místě dnešního města pochází z roku 1086, kdy král Vratislav I. věnoval Přelouč benediktinskému klášteru v Opatovicích. S klášterem byly dějiny Přelouče spjaty až do husitských válek.

Na příhodném místě zde na vrcholu opukové terasy nad řekou Labe vzniklo tržní centrum, pro které získal opatovický klášter od krále Přemysla Otakara II. v roce 1261 městská privilegia.

Po objevení stříbrných ložisek a rozmachu těžební činnosti v Kutné Hoře od konce 13. století vzrostl i význam Přelouče jako strategického tranzitního místa při labském brodu na spojnici Kutné Hory s Hradcem Králové. Koncem 14. století zřídil opatovický klášter při přeloučském konventu i samostatné proboštství. Roku 1421 byla Přelouč, stojící na táborské straně dobyta a vypálena vojskem Jana Městeckého z Opočna. Význam Přelouče poté na dlouhou dobu poklesl. Stalo se z ní malé zemědělské městečko, patřící od roku 1518 k pardubickému panství.

Období nového hospodářského a kulturního rozkvětu čekalo Přelouč až ve druhé polovině 16. století. Přelouč tehdy získala renesanční podobu a v roce 1580 potvrdil Rudolf II. privilegia královského komorního města. Za třicetileté války znovu utrpěla značné škody a na další dvě století zůstala opět provinčním zemědělským městečkem.

Změnu ve vývoji Přelouče přinesla až první polovina 19. století v souvislosti se stavbou nové císařské silnice a zvláště pak železnice. Díky napojení na železniční obchodní tepnu se záhy stala Přelouč po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem pardubického regionu. Od roku 1850 do roku 1960 měla Přelouč status okresního města.

[editovat] Památky města

Kostel sv. Jakuba – Farní kostel sv. Jakuba se nachází na severním okraji náměstí, za budovou staré školy. Poprvé je v písemných pramenech připomínán v polovině 14. století. V jeho zdivu se však dochovaly druhotně použité románské stavební prvky, proto se lze domnívat, že kostel byl vystavěn již dříve. Kostel sv. Jakuba byl v průběhu doby několikrát přestavován. Nejvíce jeho vzhled ovlivnila barokní přestavba v polovině 17. století. Dnešní podobu získal kostel po rekonstrukci v roce 1884.
Evangelický kostel – Významná novorenesanční budova, postavená v roce 1904 na místě starší malé evangelické modlitebny. Autorem projektu nového chrámu byl český architekt Rudolf Kříženecký, který projektoval také Záložnu a Divišovu vilu. Evangelický kostel se stal počátkem 20. století výraznou součástí nové siluety města.
Hřbitovní kaple Navštívení Panny Marie – tvoří dominantu hřbitovního komplexu na Svatém poli, byla vystavěna v letech 1682–1684 podle projektu zednického mistra Stanislava Vipla z Bohdanče na místě provizorní dřevěné stavby z roku 1680. Její zbudování inicioval místní farář Jan Adam Lorenc v souvislosti s rozšířením pověsti o zázračné uzdravující moci zdejšího mariánského obrazu. Dnešní tvar získaly chrámové věže podle projektu Františka Schmoranze v roce 1881.
Občanská záložna – je jednou z dominant města, viditelných ze širokého okolí. Byla vybudována v novorenesančním slohu v letech 1899–1901 podle návrhu pražského architekta Rudolfa Kříženeckého. V současné době je Občanská záložna víceúčelovým komplexem – své místo zde má svatební a společenská síň, knihovna, sídlí zde pobočka Komerční banky a v přízemí je zřízeno restaurační zařízení.
Morový sloup na náměstí – Na západní straně náměstí od roku 1704 stojí vysoký morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.