Bankovka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Papírové peníze neboli bankovky jsou v současnosti běžně užívanou listinnou formou peněz. Bankovkami banky původně slibovaly, že doručiteli úpisu vyplatí určitou sumu, ale záhy se papírové peníze staly samostatnou formou platidla. Na bankovkách se používá řada technických prvků, které mají zabránit jejich padělání.
Bankovkami se zabývají obory numizmatika a notafilie.
[editovat] Historie
Roku 650 našeho letopočtu byly první papírové peníze vydány za císaře Kao Tsunga (Čína),ale za všeobecnou měnu jsou uznány až v 10 století.Marco Polo roku 1298 píše že bankovky jsou v oběhu i v Persii a Japonsku.
Aby se nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve středověku evropští obchodníci takzvané úvěrové úpisy. Od 17. století vydávaly takové úpisy přímo banky. V té době kovová platidla nestačila pokrývat prudký růst objemu transakcí v obchodním styku.
Začaly se používat směnky jakožto cenné papíry, ve kterých se jejich vydavatel zavazuje vyplatit držiteli určitou částku. Se směnkami se tak začalo obchodovat. Směnky měly v praxi několik nevýhod – byly vždy vypsány na pevnou částku a jejich reálná hodnota závisela na platební morálce konkrétního vydavatele (emitenta).
Banky proto začaly směnky vykupovat a vyměňovat je za směnky vlastní – bankovky. Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo zlatem. Vzhledem k problémům s tímto systémem byl vytvořen monopol na vydávání bankovek, který byl svěřen centrální bance. V Česku tak smí bankovky vydávat pouze Česká národní banka.
