Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Chan Fej - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Chan Fej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek obsahuje čínský text.
Bez správné podpory asijských jazyků se Vám mohou namísto čínských znaků zobrazovat otazníky, čtverečky nebo jiné symboly.

Chan Fej (韓非; přibl. 280 př. n. l.233 př. n. l.) byl čínský filozof, který spolu s Li S'em, rozvinul Sün-c'ovu filozofii v doktrínu legismu. Na rozdíl od jiných slavných filozofů té doby byl Chan Fej členem vládnoucí aristokracie – narodil se do vládnoucí rodiny státu Chan v průběhu závěrečné fáze období válčících států. V tomto kontextu jsou některými autory jeho díla považována za adresovaná jeho bratranci, králi státu Chan.[1] Po mnoha letech na čchinském dvoře byl Chan Fej perzekuován svým kolegou Li S‘em a spáchal ve vězení sebevraždu.

„Chan Fej“ je vlastní jméno tohoto filozofa. „Chan Fej-c'“ (韓非子) se pak nejčastěji používá k označení knihy, kterou napsal. Slovo „c'“ je nicméně často přidáváno ke jménům čínských filozofů jako čestné přízvisko (znamená „mistr“), „Chan Fej-c'“ se někdy také používá i jako označení osoby tohoto filozofa.

Obsah

[editovat] Legismus

Chan Fejova filozofie nazývaná legismus (někdy také používáno označení legalismus) je zaměřena na vládce. Podle jeho filozofie vládce pevně ovládá stát za pomoci tří konceptů: své mocenské pozice (勢, 'š), určitých technik (術, šu) a zákonů (法, fa). Legismus vychází z předpokladu, že každá jedná v souladu s jediným principem: vyhýbání se trestu za současné snahy dosáhnout zisku. Zákony proto musí tvrdě trestat jakékoli nežádoucí jednání a současně odměňovat ty, kteří zákony dodržují (viz legismus).

Legismus syntetizoval ideje Šang Janga, Šen Pu-chaje a Šen Taoa. Od Šang Janga převzal jeho důraz na zákony, od Šen Pu-chaje důraz na techniky a od Šen Taoa názory na autoritu a legitimitu.

Kromě konfuciána Sün-c'a, který byl Chan Fejovým a Li S'ovým učitelem, byl dalším z hlavních zdrojů jeho politických teorií Lao-c'ovo taoistické dílo Tao te ťing, které interpretoval jako politický text a k němuž napsal komentář (kapitoly 20 a 21 v jeho knize Chan Fej-c'). Tao viděl jako přirozený zákon, který je každý a všechno přinuceno dodržovat. Současně věřil, že ideální vládce vydává zákony stejně jako nevyhnutelná přírodní síla, které lidé nemohou odporovat.

Jeho filozofie měla velký vliv na krále státu Čchin a pozdějšího prvního císaře sjednocené Číny Čchin Š'-chuang-tiho a staly se jedním z vůdčích principů vládcovy politiky. Po předčasném pádu dynastie Čchin byla Chan Fejova filozofie následující dynastií Chan oficiálně hanobena. I přes své vyvrženecké postavení v průběhu historie císařské Číny Chan Fejova politická teorie i nadále silně ovlivňovala každou následující dynastii a konfuciánský ideál vláy bez zákonů nebyl nikdy uskutečněn.

Chan Fejova filozofie byla předmětem obnoveného zájmu za vlády Komunistické strany pod vedením Mao Ce-tunga, který sám některé z jejích zásad obdivoval.

Chan Fejovo úplné zaznamenané dílo je sebráno ve spisu Chan Fej-c', knize o 55 kapitolách. Tento spis je významný také jako jediný dochovaný zdroj četných příběhů z období válčících států.

[editovat] Poznámky

  1. Watson, Burton: Han Fei Tzu: Basic Writings, 1964, str. 2. Král, o kterého jde, je zřejmě buď král An (238230 př. n. l.), anebo jeho předchůdce, král Chuan-chuej (272 př. n. l.239 př. n. l.).

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Prameny

  • Tento článek nebo jeho část je založena na překladu článku Han Fei z anglické Wikipedie.
  • Tomášek, Michal: Dějiny čínského práva, zejm. str. 67 a násl., Academia, 2004, ISBN 80-200-1190-0
Související články obsahuje:
 Portál Čína 
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu