Sebevražda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sebevražda je akt vědomého a úmyslného ukončení vlastního života. Člověk, který tento čin provede, se nazývá sebevrah. Sebevražda je nejčastější příčinou nepřirozeného úmrtí^[1].

V období let 2001–2005 bylo v Česku zaznamenáno 8023 sebevražd^[2] (pro srovnání v tomto období zemřelo 7010 osob při dopravní nehodě), což tvoří 1,48 % celkového počtu úmrtí a 23,3 % úmrtí vnějšími příčinami. Mnohem častěji (80 % případů) sebevraždu páchají muži. Podle odborníků je tento poměr způsoben zejména tím, že muži jsou v této činnosti důslednější. Pokud se k takovému kroku rozhodnou, čin skutečně vykonají. Volí přitom střelnou zbraň nebo oběšení, kde je šance na záchranu velmi malá. Ženy oproti tomu přistupují spíše k předávkování léky a lékařům se daří je zachránit. Většinou se jedná o sebevraždy demonstrativní, podle statistik ženy takové pokusy dělají 4× častěji než muži. Nejčastěji k tomuto činu přistupují lidé mezi 45 a 50 lety, nejčastějším způsobem je oběšení.

Počet sebevražd se dlouhodobě snižuje a očekává se, že tento trend bude dále pokračovat. To je způsobeno také kvalitnějšími antidepresivy a kvalitnější psychiatrickou péčí. Významné nárůsty počtu sebevražd jsou svázány s obdobím zásadních změn, ať již se jedná o třicátá léta 20. století (ekonomická krize, začátek 2. světové války) nebo přelom 60. a 70. let 20. století (normalizace).

Zvláštní pozornost si zaslouží sebevraždy dětí. V období 2001–2005 bylo zaznamenáno 11 případů (věková skupina do 14 let)^[2]. U dětí se jedná o impulzivní zkratkovité jednání. K takovému činu pak stačí třeba špatná známka na vysvědčení a strach z reakce rodičů. Častým důvodem je také nešťastná láska.

Obsah 1 Etymologie 2 Druhy sebevražd 2.1 Sebevražda plánovaná, bilanční 2.2 Sebevražda impulzivní 2.3 Sebevražda předstíraná 3 Zvláštní typy sebevraždy 4 Sebevražedné útoky 5 Související témata 6 Reference

[editovat] Etymologie

Slovo sebevražda má základ v praslovanském výrazu vrog (nepřítel). Takto expresivní výraz vyjadřoval, že takový skutek je považován za těžký hřích. Od stejné myšlenky se odvíjí také spojení „spáchat sebevraždu“. Slovo spáchat se přitom v češtině pojí s negativními jevy (spáchat zločin, spáchat hřích). To souviselo také s náboženským prostředím, které dobrovolný odchod ze života považovalo za tak těžký hřích, že takovým lidem byl upírán křesťanský pohřeb. Přitom toto spojení se začalo používat až v 19. století^[3]. Dřívější památky, pokud takový jev popisují, volí přímá slova jako „padl na meč“ či „oběsil se“.

[editovat] Druhy sebevražd

[editovat] Sebevražda plánovaná, bilanční

Jde o naplánované rozhodnutí, člověk nevidí důvod, proč dál setrvávat na světě. Lze dokonce konstatovat, že detaily provedení připravuje a plánuje velice pečlivě, někdy až zálibně. Velmi často ji plánuje v naprostém soukromí, pouze člověk s velmi pomstychtivým motivem s sebou chce vzít co nejvíc jiných lidí. To je případ fanatických teroristů nebo prostě člověka –v hlubokém týlu nepřítele, ať se jedná o jakékoliv pojetí výrazu nepřítel (osobní, válečný, atd.). Je velice obtížné této sebevraždě zabránit, protože bez odborné pomoci touha po klidu a dosažení pomyslného ráje přetrvává a vede k novým přípravám. Otázka podílu viny nejbližšího okolí dotyčného je velmi diskutabilní. Ne každý dokáže odhadnout nebo dokonce vyhodnotit jakékoliv známky „volání o pomoc“, pokud jsou vůbec rozpoznatelné v poslední fázi příprav.

[editovat] Sebevražda impulzivní

Vznikne z náhlého popudu, a to i při dlouhodobých depresích („padla poslední kapka“), může působit velmi náhle. Šok z momentálního psychického úrazu překryje vše ostatní a dokáže překrýt i pud sebezáchovy. Pokud se podaří sebevraha zdržet, roste šance na potlačení této nejjednodušší zničující optiky. Obnoví se potřeba žít nebo alespoň strach z bolesti. Stává se, že i impulzivní sebevrah kolem sebe nechá náznaky, kterými podvědomě volá o pomoc a pozornost okolí.

[editovat] Sebevražda předstíraná

Předstíraná sebevražda je velmi oblíbený nástroj citového vydírání, při kterém je obětí jednoznačně okolí. Sebevrah se zajistí, aby někdo přišel a našel ho. Bolest z pořezaných zápěstí nebo předloktí vnímá optikou velikosti trestu toho, kdo to zavinil – tedy vydírané osoby. „Bolí mě to proto, že jsi byl zlý.“ Hrubší zacházení s vyděračem se ukázalo jako celkem přínosné. Ve zdravotnických zařízeních bývali „práškaři“ nuceni podílet se na úklidu po výplachu žaludku, řezné rány se zašívaly bez většího umrtvení. Stále platí, že přistoupení na hru sebevraha znamená jeho vítězství.

[editovat] Zvláštní typy sebevraždy

• Harakiri (hara-kiri, 腹切り), resp. (seppuku, 切腹) je japonská rituální sebevražda.

[editovat] Sebevražedné útoky

• Kamikaze (神風) (česky: Božský vítr) je japonský termín původně označující tajfun, který zničil mongolské invazní loďstvo připravující se na dobytí Japonska. Na konci druhé světové války byl tento pojem použit pro označení pilotů, kteří se s letouny napěchovanými trhavinou vrhali na spojenecké lodě. V zemích mimo Japonsko je toto slovo používáno pro označení sebevražedného útočníka.

[editovat] Související témata

• Tzv. asistovaná sebevražda je dle českého trestního práva nedovolené a jako vražda posuzované usmrcení (většinou provedené lékařem) nevyléčitelně nemocných, trpících atp. osob, které si přejí zemřít. Bývá také označována jako euthanasie, což vede k určité terminologické nejednoznačnosti.
• 10. září – Světový den prevence sebevražd
• Seznam některých známých osob, u kterých je pravděpodobné, že spáchaly sebevraždu (anglicky)

[editovat] Reference

1. ↑ [Zemřelí podle podrobného seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR (1919-2005). Český statistický úřad. Praha, 2006
2. ↑ ^{2,0 2,1} Sebevraždy v České republice - 2001 až 2005. Český statistický úřad. Praha, 2006
3. ↑ Budeme říkat: vzal si život místo spáchal sebevraždu?. Mladá Fronta DNES, 2. února 2007. Dostupné online: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=028&r=tema_dnesa&c=677294

Tento pohřební článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.