Daniel (Bible)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o biblické postavě Daniel. Pro informace o jméně a jmeninách viz heslo Daniel.
Daniel (hebr. a aram. דַנִיאֶל, „Bůh je můj soudce“), starozákonní prorok, hlavní postava větší části stejnojmenné biblické knihy Daniel. Podle biblické tradice byl židovským mladíkem odvedeným v první deportační vlně do Babylonie v roce 597 př. Kr. Zde se dostal na královký dvůr a vynikal svou moudrostí a uměním vykládat sny. S Danielem jsou spojeni i jeho druhové Chananjáš, Míšael a Azarjáš. Všichni čtyři na babylonském dvoře dostali nová jména, pod kterými někdy vystupují: Beltšasar (Daniel), Šadrak (Chananjáš), Méšak (Míšael) a Abed-nego (Azarjáš).
Daniel se objevuje ještě v knize Ezechielově (Ez 14,14n.), avšak s jiným pravopisem (דנאל).
Z života Danielova a jeho druhů je díky uměleckému ztvárnění známo několik výjevů: Tři mládenci v ohnivé peci, Daniel ve lví jámě, Zuzana či Daniel a píšící ruka. Všechny tyto výjevy pocházejí z knihy Daniel.
