Dobroměřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dobroměřice
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0424 546861
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Louny (CZ0424)
obec s rozšířenou působností:	Louny
pověřená obec:	Louny
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	4,76 km²
obyvatel:	1369 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 22’ 34’’
zeměpisná délka:	13° 47’ 25’’
nadmořská výška:	185 m
PSČ:	440 01
základní sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Pražská 53 Dobroměřice 44001 Louny 1
starosta:	Jaroslav Fořt
Oficiální web E-mailová adresa

Obec Dobroměřice se nachází v okrese Louny, kraj Ústecký. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1369 obyvatel.

[editovat] Historie

Dobroměřice se v písemných pramenech poprvé uvádějí v letech 1238 - 1241 v přídomku Diviše z „Dobromiřic“. V roce 1295 potvrdil král Václav II. obci města Louny darování popluží ve vsi Dobroměřicích na opravu lounského mostu přes řeku Ohři, jež učinila Mečka, vdova po lounském měšťanu Žákovi, a osvobodil toto popluží od všech dávek a berní. Současně nařizuje, aby s držením popluží byla spojena povinnost užít důchodů k opravě mostu. Most přes Ohři pod lounskými městskými hradbami byl součástí zemské cesty spojující Prahu s krušnohorskými hraničními přechody. S touto cestou jsou spojeny i osoby obce Dobroměřice. Místní gotický kostel sv. Matouše může dosvědčovat výběr cla - sv. Matouš je patronem celníků. V roce 1321 prodal král Jan Lucemburský lounské rychtářství spolu se cly do dědičného držení lounského měšťanu Fryckovi Berovi. Ten byl také patronem dobroměřického kostela a zasloužil se o jeho vnitřní výzdobu, jak dosud svědčí freska s jeho erbem, kterým je stříbrný štít s černým medvědem. V době předhusitské se o majetek ve vsi Dobroměřice dělil konvent magdalenitek, lounští dominikáni v několik lounských měšťanů. Po husitských válkách byl církevní majetek sekularizován lounskou městskou obcí. Ta pak držela Dobroměřice až do roku 1547. Tehdy byl její majetek konfiskován za účast města v protihabsburském povstání. Později byly Dobroměřice a další vsi Lounům vráceny, ale znovu konfiskovány v roce 1621 po bitvě na Bílé Hoře. V roce 1623 byla Dobroměřice postoupeny Volfovi Ilburkovi z Vřesovic. V držení vsi se pak vystřídalo několik rodů - Lobkowiczové, Pappenheimové a nakonec markrabata z Badenu. Od nich byly Dobroměřice, jako nadační statek městského špitálu v Lounech, vykoupeny v roce 1648 lounskou městskou obcí. Definitivní převedení majetku bylo završeno až v roce 1684. Od té doby až do konce patrimoniální správy bylo město Louny v Dobroměřicích vrchností.

S existencí Dobroměřic jsou nerozlučně spojeny mosty přes inundační území rozlivu řeky Ohře. V minulosti stála ves na břehu jednoho z říčních ramen. Předpokládá se, že močálovitý terén mezi vyvýšeninou s kostelem sv. Matouše a lounským mostem, byl v minulosti překonáván soustavou několika mostů. Vztah vsi Dobroměřice k nim je patrný od závěru 13. století, kdy k opravám a údržbě mostů sloužily výnosy z dobroměřického poplužního dvora. V letech 1814 - 1817 byl přes zátopové území postaven kamenný most. Svou současnou podobu získal v roce 1862. Délkou 210 m (s nájezdy 272 m), čtyřiceti políři s oblouky mezi nimi patří k nepřehlédnutelným krajinotvorným prvkům.

[editovat] Vlajka a znak

Znak obce lze popsat jako stříbrno-modře polcený štít. Vpravo černý medvěd ve skoku, držící na prsou červený gotický štít a v něm hvězda a dorůstající půlměsíc, obojí zlaté. Vlevo na sebou a do krajů dva zlaté mosty s třemi oblouky a čtyřmi políři. Základní barevnost znaku vychází z lounských městských barev - modré a bílé a tím se připomíná držitel vsi s nejdelší tradicí. Medvěd je erbovní figurou a zároveň mluvícím znamením lounského rodu Berů, kteří měli v Dobroměřicích majetek a byli patrony místního kostela. Zlaté mosty symbolizují skutečnost, že existence vsi je spojena právě s přechodem přes řeku Ohři a její ramena díky soustavě mostů. Modrá barva pole je vyložitelná jako barva vody a zde řeky Ohře.

Vlajka odpovídá popisu: List tvoří bílý žerďový pruh, široký jednu třetinu délky listu, a pět vodorovných pruhů střídavě modrých a žlutých. V žerďovém pruhu černý medvěd ve skoku, držící na prsou červený gotický štít a v něm šesticípá hvězda a půlměsíc s cípy k žerďovému okraji, obojí žluté. Žerďový pruh opakuje podobu pravé poloviny znaku, modré pruhy mají oporu v levé polovině znaku a žluté pruhy jsou odvozeny od zlatých mostů.