Fosfát
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 HPO42−; barevné znaÄenÃ: P (fialová); O (Äervená); H (bÃlá) |
|
Fosfát (nebo fosforeÄnan, PO43−) je sůl kyseliny fosforeÄné (H3PO4), která vznikne odtrženÃm vÅ¡ech třà kyselých vodÃků. Fosfáty jsou důležitá skupina látek v biochemii.
[editovat] Chemické vlastnosti
Fosfátový ion má tetraedrickou strukturu (grupa symetrie Td), okolo atomu fosforu jsou ÄtyÅ™i identické atomy kyslÃku. Náboj iontu je 3−, jeho konjugovanou bazà je HPO42− (hydrogenfosforeÄnan), který je konjugovanou bazà je H2PO4− (dihydrogenfosforeÄnan). DihydrogenfosforeÄnan je konjugovanou bazà kyseliny fosforeÄné.
[editovat] Výskyt
Fosfáty se v pÅ™ÃrodÄ› vyskytujà v mnoha minerálech, napÅ™. monazit, apatit, atd.
V biologických systémech se fosfát nacházà v anorganické iontové formÄ› (znaÄà se Pi) a vzniká hydrolýzou difosfátu PPi:
- P2O72− + H2O → 2 HPO42−
Mnohem ÄastÄ›ji, ale v živých systémech nacházÃme fosfáty v organické formÄ› jako adenozinfosfáty (AMP, ADP, ATP) a v nukleových kyselinách DNA a RNA. Adenozinfosfáty jsou pro organismy velmi důležité, protože dÃky makroenergetické vazbÄ› mezi fosfátovými jednotkami sloužà jako zásobárna energie.
