RNA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ribonukleová kyselina (RNA, česky někdy také RNK) je nukleová kyselina seskládající se z vlákna kovalentně navázaných nukleotidů. Je biochemicky rozlišitelná od DNA, jednak přítomností dodatečné hydroxylové skupiny, připojené ke každé pentózové molekule řetězce, jednak využitím uracilu na místo tyminu. Jednou z nejpodstatnějších funkcí RNA je okopírovat genetickou informaci z DNA (skrze transkripci) a fyzicky ji přenést do místa, kde po té dojde k jejímu přeložení (translaci) na výsledný protein. (přímo tuto funkci však naplňuje pouze jedna třída RNA - mediátorová RNA (mRNA)).

[editovat] Chemická struktura

RNA má čtyři rozdílné báze: adenin, guanin, cytosin, a uracil. První tři jsou totožné s těmi, které se nacházejí v DNA, ale uracil v RNA nahrazuje thymin v jeho komplementární funkci k adeninu. Mohlo by to mít odůvodnění v tom, že uracil je energeticky méně nákladný a to i přesto, že snadno dochází k jeho degeneraci na cytosin. Tedy, uracil by byl vhodný pro RNA, kde je množství významné, životnost však nikoliv, kdežto tymin vhodný pro DNA.

Mimo těchto čtyř základních bází se v RNA běžně nachází i množství minoritních bází jako například preudouridin, inosin, hypoxantin či 5-metylcytosin. Také výskyt tyminu není v RNA výjimkou.

[editovat] Srovnání s DNA

V principu má stejnou strukturu jako DNA. Obdobným způsobem je vlákno RNA složeno z nukleotidů. Rozdílem je však přítomnost hydroxylových skupin, které jsou připojené na druhý uhlík pentózového cyklu (ribosa). DNA má v této pozici pouze atom vodíku (deoxyribosa). Hydroxylová skupina činí RNA méně stabilní než DNA.

Rozdílné je již zmíněné zastoupení nukleových bází. V DNA se vyskytuje namísto uracilu nukleová báze thymin.

DNA vytváří dlouhou dvoušroubovici (složená ze dvou komplementárních vláken). RNA vytváří relativně kratší jednoduchá vlákna, která se za obvyklých okolností komplementují pouze s DNA a jen za svého vzniku a pak s tRNA v případné proteosyntéze (v některých případech ovšem, má komplementarita dvou molekul RNA i fyziologickou funkci viz: RNAi)

[editovat] Biologická role

RNA v biologii plní několik možných úloh:

• Mediátorová RNA (mRNA anglicky - Messenger RNA) je překládána přímo z genové sekvence DNA (u eukaryot je pak exportována do cytoplasmy) a využita pro přepis na protein.
• tRNA transferová RNA
• rRNA ribozomální RNA
• RNA, podobně jako bílkovinné enzymy, může plnit katalytickou (často autokatalytickou) funkci. Taková RNA se nazývá ribozym. Schopnost RNA nést genetickou informaci a zároveň působit jako katalyzátor biologických reakcí je základem jedné z teorii vzniku života - RNA světa

Tento chemický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.