Organická chemie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Organická chemie je vědním oborem, který se zabývá strukturou, vlastnostmi, přípravou a využitím organických sloučenin. Původně se tato věda zabývala studiem látek z oblasti živé přírody, vznikla v 19. století. Potom ale německý chemik Wöhler připravil z kyanatanu amonného (látky anorganické) močovinu (látku organickou). Proto poté došlo ke zpřesnění definice organické chemie, které platí dodnes, že to je chemie sloučenin uhlíku kromě oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, kyseliny uhličité, kyanovodíku, kyseliny kyanovodíkové, kyseliny kyanaté, kyseliny thiokyanaté, kyanidů, kyanatanů, thiokyanatanů, uhličitanů a karbidů.
Počet organických sloučenin není přesně znám, odhaduje se na zhruba 6 miliónů. Toto velké množství je dáno vlastnotmi uhlíku, především schopností jeho atomů se vázat navzájem do různě dlouhých a rozvětvených řetězců.
