Hermes Trismegistos
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hermes Trismegistos je označován za autora mnoha děl, která vznikla přibližně okolo začátku letopočtu a jsou shrnuta v tzv. Corpus Hermeticum. Tato díla pojednávají o tzv. hermetické filosofii či hermetismu. Různá další díla (převážně alchymistická) mu byla připisována i později. Často bývá označován za zakladatele alchymie a někdy též astrologie, jeho existence jako skutečné osoby však není prokázána a nezřídka bývá zpochybňována či přímo odmítána.
Hermovo přízvisko pochází z řeckého trìs mégistos a znamená „Hermes Třikrát veliký“, jako překlad se objevuje i „Hermes Třikrát mocný“, latinsky pak „Mercurius Tremaximus“.
Obsah |
[editovat] Život
O životě Herma Trismegista existuje mnoho různých legend, ale nic konkrétního není známo, a to ani to, zda skutečně existoval. Přesto o jeho životě různí autoři psali. Ku příkladu arabský spisovatel z 12. století Ibu Arfa Ras tvrdí, že Hermes byl synem samotného Adama. Měl se údajně narodit v Číně, poté odcestovat do Indie a nakonec se usadit na Ceylonu, kde prý objevil jeskyni plnou různých pokladů. Byl tam i portrét jeho otce a Smaragdová deska (podle tohoto podání by autorem Smaragdové desky vlastně měl být sám Adam).
V I. sv. „Histoire de la Philosophie Hermétique“, kterou napsal Leget du Fresnoy, se uvádí, že Hermes Trismegistos žil v roce 1996 př. n. l. v Egyptě jako egyptský král pod jménem Sifaos. To by časově zapadalo do tzv. I. přechodného období, ale žádný vládce toho jména není znám.
[editovat] Thovt, Hermés, Henoch?
Hermés Trismegistos bývá také ztotžňován s egyptským bohem Thovtem (též Thot, Džehutej nebo též Ezhovtej), což vzniklo z identifikace Thovta s řeckým bohem Hermem. Později byl ztotožňován i s biblickým Henochem. O možné totožnosti těchto postav se vedou různé spory - H. Biedermann (Handlexikon der magische Künste, Graz 1986, str. 202) soudí, že jméno Hermés Trismegistos pochází ze „synkretického duchovního světa helenistické Alexandrie a označuje egyptského boha moudrosti Thota, který měl zanechat četné spisy o tajných vědách, medicíně, umění rozlučování kovů a alchymii atd. a na jehož moudrosti spočívá také Tabula Smaragdina.“[1] Na druhé straně např. významný český hermetik P. de Lasenic tvrdí, že existovali dokonce tři mudrci toho jména a až poslední z nich, který žil za časů Mojžíše, byl oním Hermem Trismegistem, který napsal mnohá pojednání o hermetismu. Upozorňuje ale také, že na otázku zde Hermes či Thovt byli jednou osobou nebo několika nejde odpovědět kategoricky. Nabízí proto tři teorie:
- 1. Hermes, Henoch a Thovt byli tři různí jedinci žijící v různých obdobích, ale všichni byli vysokými zasvěcenci a všichni se drželi jedné a té samé nauky, která je společná všem náboženstvím a kultům (s tímto názorem se pravděpodobně ztotožňuje sám Lasenic).
- 2. Hermes, Henoch i Thovt jsou jednou a toutéž osobou, která se projevovala v různých časově blízkých dobách (tzn. nějaký čas pobyl u Egypťanů, potom pod jiným jménem u židů atd.).
- 3. Třetí teorie předpokládá, že existoval pouze jeden Thovt, který žil ještě před potopou světa - pravděpodobně v Atlantidě. Pozdější Hermes, Henoch atp. jsou jen mytologickými reminiscencemi tohoto prvního Thovta (ať se již původně jmenoval jakkoli), který stojí u počátku kultury všech národů, jež přečkaly potopu.
[editovat] Dílo
Hermes Trismegistos je považován předně za vynálezce alchymie a sami alchymisté se k němu často hlásili (přitom ve spisech z Corpus Hermeticum nejde ani tak o alchymii jako spíše o druh specifické přírodní filsofie). Bývá mu také připisován vynález písma (které měl vynalézt egyptský Thovt), což ovšem závisí na tom, zda dotyčný autor Herma s Thovtem ztotožňuje či nikoli.
Jemu připisované dialogy, které jsou součástí Corpus hermeticum, mají často formu rozhovorů mezi ním a jeho synem Tatem. Mimo to je mu připisována i velice populární Smaragdová deska, která byla od středověku hojně komentována (leč do Corpus hermeticum nepatří) a je považována za jeden ze základních textů o alchymii či hermetismu obecně. Existuje ještě další množství spisů, kterých by měl být autorem, zpravidla se však jedná o díla pocházející minimálně ze středověku.
[editovat] Poznámky
- ↑ cit. dle Nakonečný, Milan:Smaragdová deska; 1994; str. 28
[editovat] Reference
- Bor, D. Ž.: Otec filosofů a alchymistů, in: Knižnice Logosu sv. 0. Trigon, Praha 2001, 1. vydání, ISBN 80-86159-33-7.
- Lasenic, Pierre de: Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení. Trigon, Praha 1990.
- Nakonečný, Milan: Smaragdová deska. Vodnář, Praha 1994, 1.vydání, ISBN 80-85255-48-0.
