Thovt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Džehutij varianty hieroglyfického zápisu |
||||||
(fonetický zápis) |
||||||
(ideogram) |
Thovt je v řečtině používané (v různých variantách, např. Θωθ - Thóth) jméno staroegyptského boha Džehutiho zobrazovaného v podobě muže s hlavou ibise (méně často ibise samotného) nebo v podobě paviána a ztotožňovaného s Hermem. Přestože jej jménem nelze prokázát před 4. dynastií, badatelé považují za jisté, že ikonograficky je doložen už v Předdynastiské době v podobě ibise na standartě, svém symbolu užívaném po celé faraonské období. Tento symbol ostatně složil jako ideogram pro variantu hieroglyfického zápisu Thovtova jména.
Thovt původně nejspíše byl především bohem měsíce. V rozvinuté teologii Střední a především Nové říše se stal jedním z bohů - stvořitelů, původcem božské moudrosti a poznání ve všech jeho formách. V pozdějších obdobích se stává také bohem magie a čarování: v této souvislosti Cicero poznamenává, že Egypťané se bojí už jen vyslovit jméno boha. Pokud je toto sdělení pravdivé, mohlo by Džehutiho řecké pojmenování Thovt být odvozeno z některého z epitet, jímž Egypťané pozdní doby boha nepřímo označovali ve snaze vyhnout se použití jména.
Hlavním střediskem Thovtova kultu bylo hornoegyptské město Chemenu (dříve přepisováno jako Chmunev, řecky ‛Ερµουπόλις μεγάλη - Hermopolis Megalé, tedy Velká Hermopolis) v oblasti dnešního Ešmúnénu ve středním Egyptě.
Nejpozději od přelomu letopočtu až do moderní doby Thovt (ovšem ve výrazně modifikované podobě) představuje jako Hermes Trismegistos ústřední postavu hermetismu. Vedle toho je jedním z nejčastějších objektů uctívání kemetistů.
Obsah |
[editovat] Etymologie jména
Jméno Džehutij, eventuelně Džehutej lze přeložit jako „pocházející z Džehutu“, což by mělo odkazovat na místo nazývané Egypťany Džehut, kde snad byl tento bůh původně uctíván. Džehut ovšem není nikde v nám známých staroegyptských textech zmíněn a pravděpodobně ani nikdy neexistoval - v tom případě by šlo o vysvětlení, jímž se Egypťané pokusili vysvětlit původ používaného jméno starobylého boha, jehož etymologie jim byla nejasná.
Někteří badatelé odvozují původ jména od staroegyptského označení pro ibise, který byl jednou z Thovtových podob. Objevují se také názory, že jméno by mělo být přeloženo jako „Vyměřovač“, což by odkazovalo na zřejmě původní roli Thovta jako lunárního boha (podle fází Měsíce byl měřen čas).
[editovat] Mytologie
[editovat] Teologie a kult
[editovat] Ikonografie
Thovt je v základní podobě zobrazován jako muž se zeleně vybarvenou hlavou ibise, svého posvátného zvířete (jako ibis samotný je zobrazován méně často). Kromě obvyklých božských atributů bývá přepásán šerpou odkazující na jeho roli původce posvátných náboženských rituálů, jako božský písař může být zachycen s písařskou paletou a rákosovým pisátkem. V roli boha času a trvání, kdy obdarovává panovníka dlouhou vládou, drží v rukou hůl s řadou zářezů sloužících k počítání (patrně osekanou palmovou větev) nebo zapisuje královo jméno na listy posvátného stromu išed. Často bývá zobrazován ve společnosti bohyně Maat nebo bohyně Sešat.
Druhým typem zobrazení je podoba paviána, dalšího Thovtova posvátného zvířete. V tomto případě ovšem nejsou kombinovány zvířecí znaky s lidskými. Nejtypičtěji je využívána na sochách písařů: Thovt - patron písařů zde sedí jako pavián na podstavci vedle zobrazované osoby.
Egyptolog Erik Hornung upozorňuje na to, že vedle těchto způsobů Thovt může být, byť velice zřídka, zobrazován v čistě lidské podobě: snad tomu tak je v Chonsuově kapli jedné ze staveb v Luxoru. To podle Hornunga „nabývá na významu vzhledem k tomu, že v Hermu Trismegistovi bývá spatřován nikoli bůh, nýbrž moudrý člověk.“
Zobrazován může být s pokrývkou hlavy i bez ní, typickou ozdobou pro všechny typy Thovtových podob je zlatý sluneční kotouč (případně měsíční úplněk) vsazený do měsíčního půlměsíce.
