Chetité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chetité byli první Indoevropané, o nichž jsou zachovány historické zprávy. Do Malé Asie vnikli asi kolem roku 2000 př. Kr. a v 18. století př. n. l. založili první království. Ve 14. století př. n. l. byla Chetitská říše na svém vrcholu, zahrnujíc centrální Anatolii, severozápadní Sýrii až k Ugaritu a horní Mezopotámii. Po roce 1180 př. n. l. se říše rozpadla na několik samostatných, „Novo-Chetitských“ městských států, z nichž některé vydržely až do 8. století př. n. l.

Pojem „Chetité“ je přejat z Bible - Hetovi synové. Archeologové, kteří v 19. století objevili Anatolijské Chetity zjistili, že jsou totožní s oněmi Biblickými.

Chetitské království nebo přinejmenším jeho hlavní část sami Chetité nazývali „Hatti“. Chetité by však měli být rozlišeni od „Hattijců“, kteří osídlili tu samou oblast na začátku 2. tisíciletí př. n. l. a mluvili neindoevropským jazykem.

Chetité byli jak schopní stavitelé, tak hlavně vynikající válečníci, což bylo podpořeno užíváním železa a válečných vozů.

Část z nich psala písmem klínovým a část hieroglyfickým. V době nálezu chetitských písemných památek bylo klínové písmo již rozluštěno, chetitskému jazyku však nikdo nerozuměl. Gramatiku a slovník chetitštiny zrekonstruoval (na základě srovnávání s jinými indoevropskými jazyky) český vědec Bedřich Hrozný

Chetité přejali mnoho prvků z kultury sumersko-babylonské.

Král byl u Chetitů nejvyšším knězem, soudcem a vojevůdcem, vojsko se skládalo z pěchoty a válečných vozů. O dobré organizaci svědčí spousta předpisů a zachovaný zákoník.

Hlavním bohem Chetitů byl bůh bouře, jeho chotí byla bohyně slunce. Jako první starověká civilizace používali ve větší míře železné nástroje a zbraně.

[editovat] Stručný přehled dějin klínopisných Chetitů

1930–1460 př. Kr.	slavná doba staré říše chetitské
1580–1550 př. Kr.	doba zmatků
1450–1200 př. Kr.	nová říše Chetitů
1150–700 př. Kr.	říše hieroglyfických Chetitů