Lutych
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
![]() |
|
|
|
![]() |
![]() |
Znak | Vlajka |
|
|
![]() |
![]() |
Poloha města v arr. Lutych a v provincii Lutych | Poloha provincie Lutych v Belgii |
|
|
Stát | ![]() |
Region | ![]() |
Společenství | ![]() |
Provincie | ![]() |
Arrondissement | Lutych |
Souřadnice | 50° 38' s. š., 5° 34' v. d. |
Rozloha | 69,39 km² |
|
|
Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění |
187 432 (1. 7. 2006) 48,83 % 51,17 % 2701 obyv./km² |
Věková struktura – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více |
(1. 1. 2006) 20,77 % 60,63 % 18,60 % |
Cizinci | 16,31 % (1. 7. 2006) |
|
|
Míra nezaměstnanosti | 31,38 % (1. 1. 2006) |
Průměrný roční příjem | 10 350 €/obyv. (2003) |
|
|
Starosta | Willy Demeyer (PS) |
Vládnoucí strany | PS - cdH |
Počet zastupitelů | 49 |
|
|
PSČ | 4000, 4020, 4030, 4031, 4032 |
Telefonní předvolba | 04 |
Oficiální web | www.liege.be |
Lutych (francouzsky Liège, valonsky Lîdje, nizozemsky Luik, německy Lüttich) je hlavní město provincie Lutych na východě Belgie. Aglomerace Lutychu má přibližně 600 000 obyvatel, a je tedy největší aglomerací ve Valonsku a třetí největší aglomerací v Belgii (větší aglomeraci mají Brusel a Antverpy).
Obsah |
[editovat] Demografie
Lutych je nejdůležitějším kulturním centrem Valonska a jeho obyvatelé jsou převážně frankofonní. Město je sídlem jediné státní frankofonní univerzity v Belgii, založené roku 1817. V Lutychu žije významná italská menšina a celkový počet cizinců žijících ve městě činí 29 893 (údaj z 1. července 2005).
Město Lutych (znázorněné červeně na mapě vlevo) zahrnuje bývalé obce Angleur, Bressoux, Chênée, Glain, Grivegnée, Jupille, Lutych, Rocourt a Wandre, čtvrť Sclessin bývalé obce Ougrée a několik ulic obcí Ans, Saint-Nicolas a Vottem. Tyto bývalé obce byly připojeny k městu Lutych roku 1977 v rámci politiky slučování obcí. Území města má rozlohu 69 km², počet obyvatel 187 086 a hustotu zalidnění 2696 obyvatel na km² (1. 1. 2006).
Městská aglomerace Lutychu se rozkládá na ploše 265 km², žije v ní 476 000 obyvatel a její hustota zalidnění činí 1796 obyv./km². Tuto městskou aglomeraci tvoří obce Seraing, Saint-Nicolas, Ans, Herstal, Beyne-Heusay, Fléron, Chaudfontaine, Esneux a Flémalle (na mapě vlevo vyznačené oranžově).
Širší aglomerace Lutychu, která oproti městské aglomeraci zahrnuje navíc přilehlé venkovské oblasti, má přibližně 600 000 obyvatel.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
Rok | 1803 | 1806 | 1820 | 1846 | 1865 | 1880 | 1900 |
Obyvatel | 45 496 | 46 983 | 49 962 | 75 961 | 105 903 | 123 131 | 157 760 |
Rok | 1910 | 1920 | 1961 | 1976 | 1977 | 1997 | 2000 | 2005 |
Obyvatel | 167 521 | 163 298 | 153 240 | 135 347 | 227 974 | 189 510 | 187 538 | 186 196 |
Počet obyvatel města Lutych postupně klesá (např. roku 1977, kdy došlo ke sloučení obcí, mělo město 227 974 obyv., zatímco roku 2005 pouhých 186 196). Naproti tomu počet obyvatel aglomerace se dlouhodobě pohybuje kolem 600 000. Z toho je zřejmý posun obyvatelstva směrem od centra aglomerace k jejímu okraji.
[editovat] Historie
Podle archeologických výzkumů bylo území Lutychu osídleno již před více než 200 000 lety. V období Římanů na místě města existovala osada.
Dějiny města jako takového začínají přibližně roku 705, kdy byl v Lutychu zavražděn maastrichský biskup sv. Lambert. Jeho nástupce sv. Hubert se souhlasem papeže přemístil sídlo biskupství z Maastrichtu do Lutychu a stal se prvním biskupem biskupství Lutych. Později se stal Lutych hlavním městem knížectví biskupství Lutych, které existovalo v letech 980–1795. Roku 1795 bylo knížectví biskupství anektováno Francií a v letech 1815–1830 bylo součástí Spojeného království nizozemského. Od roku 1830, kdy proběhla belgická revoluce, je Lutych součástí Belgického království.
[editovat] Geografie
Město Lutych je správním centrem stejnojmenné provincie a arrondissementu. Nachází se na východě Belgie v blízkosti hranic s Nizozemskem a Německem, 25 km jižně od Maastrichtu (Nizozemsko) a 40 km západně od Cách (Německo). Je součástí Euroregionu Mása-Rýn, ve kterém žije 3,7 milionů obyvatel.
Lutych se nachází v místě, kde se stýkají tři geografické oblasti, a sice Hesbaye na severu (160–200 m nad mořem, jedna z hlavních zemědělských oblastí Belgie), Pays de Herve na východě (200–320 m n. m., zvlněná oblast, využívaná k pěstování ovoce) a Condroz na jihu (200–280 m n. m., podhůří Arden).
Značnou část území města tvoří nánosová planina řek Mása, Ourthe a Vesdre (Vesdre je přítokem řeky Ourthe, která se vlévá do Másy). Mása protéká Lutychem přibližně ve směru od jihozápadu k severovýchodu. Na území města má Mása délku přibližně 12 km a je plně usplavněna. Na úrovni starého města je nánosová planina Másy úzká s průměrnou šířkou 1,3 km. Součástí vodních cest v Lutychu jsou rovněž tři vodní kanály, z nichž nejvýznamnější je Albertův kanál, který spojuje Lutych a Antverpy.
Díky dobrému vodnímu spojení s Francií, Vlámskem a Nizozemskem má Lutych třetí největší říční přístav v Evropě (Port autonome de Liège) [1] po Duisburgu [2] a Paříži [3].
[editovat] Družba
Lutych má družbu s následujícími městy:
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
[editovat] Poznámky
- ↑ http://www.belgiumtheplaceto.be/liege.php
- ↑ http://www.duisport.de/en/
- ↑ http://www.paris-ports.fr/uk/connaitre/mission/index.aspx/
[editovat] Externí odkazy
![]() |
Související články obsahuje: |
- Oficiální stránka města Lutych (ve francouzštině, valonštině, nizozemštině, angličtině a němčině)
- Liège congrès (ve francouzštině, nizozemštině, angličtině, němčině a španělštině)
- Lutych: historie a památky
- www.e-liege.net
- Liège City
- Liégeois (ve francouzštině, angličtině a nizozemštině)
Obce v belgické provincii Lutych | ||
---|---|---|
Arrondissement Huy: Amay | Anthisnes | Burdinne | Clavier | Engis | Ferrières | Hamoir | Héron | Huy | Marchin | Modave | Nandrin | Ouffet | Tinlot | Verlaine | Villers-le-Bouillet | Wanze |
|
![]() |
---|---|
Provincie vlámského regionu a jejich správní centra: Antverpy (Antverpy) | Limburk (Hasselt) | Vlámský Brabant (Leuven) | Východní Flandry (Gent) | Západní Flandry (Brugge) |
|
Provincie valonského regionu a jejich správní centra: Henegavsko (Mons) | Lutych (Lutych) | Lucembursko (Arlon) | Namur (Namur) | Valonský Brabant (Wavre) |
|