Demokratická republika Kongo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Demokratická republika Kongo République Démocratique du Congo Repubilika ya Kongo Demokratika Jamhuri ya Kidemokrasia ya Kongo Republiki ya Kɔ́ngɔ Demokratiki Ditunga dia Kongu wa Mungalaata
vlajka znak

Rozloha	2 345 410 km² (14. na světě) z toho 3 % vody
Počet obyvatel	59 319 660 (23. na světě, odhad 2006)
Hustota zalidnění	26 / km² (182. na světě)
Jazyk	francouzština (úřední), lingala (obchodní lingua franca), kingwana (dialekt svahilštiny), kikongo, tshiluba
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římští katolíci 50%, protestanti 20%, kimbangisté 10%, muslimové 10%, jiní křesťané a domorodá náboženství 10%
Nejvyšší bod	Pic Marguerite on Mont Ngaliema (Mount Stanley) (5110 m n. m.)
Hlavní město	Kinshasa
Státní zřízení	diktatura
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	prezident Joseph Kabila (od 26. ledna 2001)
Hlava vlády	prezident Joseph KABILA (od 26. ledna 2001)
Hymna	Hymna Konga (Kinshasa)
Vznik	30. června 1960 (nezávislost na Belgii)
Měna	konžský frank (CDF)
ISO 3166-1	180 COD CD
MPZ	CD
Doména	.cd
Telefon	243
Časové pásmo	UTC UTC+1, UTC+2

Mapa Dem. rep. Kongo

Demokratická republika Kongo je stát ve střední Africe, třetí největší v Africe. Jeho sousedy jsou Angola, Burundi, Středoafrická republika, Konžská republika, Rwanda, Súdán, Tanzanie, Uganda a Zambie. Má přístup k moři.

[editovat] Dějiny

Evropské detailní objevování a podmaňování Konga začlo probíhat od sedmdesátých let 19. století Sirem Mortonem Henrym za podpory belgického krále Leopolda II, který si tuto zemi přál mít za svou kolonii a snažil se o to i v rámci Mezinárodní Africké Asociace (které předsedal), až se to podařilo formálně r. 1885 na konferenci v Berlíně. Země se stala jeho osobním vlastnictvím a pojmenoval jej Svobodný stát Kongo. Jeho režim byl ovšem brutální díky jeho snaze vytěžit peníze na kaučuku. Byla zřízena armáda (force publique), která měla za úkol terorizovat obyvatele kvůli těžbě. V tomto období byl počet obyvatel „zredukován“ na polovinu, tj. o cca 10 miliónů. Vzniklo proto mnoho protestů ze strany evropských spisovatelů a Sira Mortona, díky nímž byl Belgický parlament donucen převzít kongo jako svou kolonii.
V době Belgického Konga se podmínky zlepšily. Na některých školách se dokonce vyučovaly místní jazyky Bantu, což nebylo v koloniích obvyklé. Doktorům se podařilo pokročit v boji proti spavé nemoci. Byly stavěny železnice a kompletní infrastruktura, politika ovšem často pokulhávala a lidé ve městech žili rasově odděleně. Veškerou moc měl belgický parlament a koloniální guvernér, lidé neměli žádnou. V padesátých letech bylo vytvořeno vyšší třídou obyvatel hnutí za rovnoprávnost.
V letech 1960 – 1965 přišla politická krize. Po volbách do parlamentu a na prezidenta se země 30.7.1960 osamostatnila pod názvem Republika Kongo. Francouzské Kongo na západních hranicích si však tento název po osamostatnení přisvojilo také, rozlišujeme je tedy jako Kongo-Brazzaville a Kongo-Leopoldville (nebo Kongo-Kinshasa). O rok později bylo přejmenováno na Zaire. Krátce poté začaly proti novému režimu bojovat provincie Katanga a Jižní Kasai. Prezident Kasavubu odvolal premiéra Lumambu, který to nazval protiústavním a boj mezi nimi začal. Do této situace vstoupily Spojené státy, které chtěly zničit jakékoli komunistické myšlenky v zemi a podporovaly proto finančně armádu vedenou Josephem Mobutem. Lumamba byl r. 1961 zavražděn Katangžskými silami s podporou jak USA tak Belgie (která stále stála o těžbu diamantů a mědi). Nastal chaos a začaly se střídat vlády.
Po dlouhých letech destability svrhnul Mobutu pučem Kasavuba a stal se hlavou státu. Nastala vláda jedné strany. Situace se stala stabilní ale Mobutu byl, přes jeho kult osobnosti mezi obyvateli, podezříván z nashromáždění čtyř miliard dolarů na svých švýcarských účtech. Tato částka je velice podobná částce státních dluhů. Ve snaze zvýšit africké povědomí obyvatel přejmenoval Mobutu, stejně jako dalších několik měst, hlavní město z Leopoldville na Kinshasa, řeku Kongo na Zaire, zemi na Republiku Zaire a sám sebe na Mobutu Sese Sekok Nkuku Ngbendu Wa Za Banga. Po pádu Sovětského svazu opadly vztahy s USA, jelikož Mobutu jim již nebyl zapotřebí a proto vyšly na povrch požadavky na reformy. Tato atmosféra nejdříve donutila Mobuta vyhlásit r. 1990 třetí republiku, jejíž ústava měla otevřít cestu demokratickým reformám. 1994 však propukla občanská válka a země byla obtěžkána přívalem uprchlíků ze Rwandy. Reformy se ukázaly jen jako kosmetické a pod nátlakem byl nakonec Mobutu donucen utéct r. 1997, kdy převzal vládu Laurent-Desiré Kabila a přejmenoval zemi zpět na demokratickou republiku Kongo – Kinshasa. Jeho spojenci, mezi kterými byli i Rwanda a Uganda, se však brzy obrátili proti němu. Vznikla tak první válka v Kongu. Nakonec musely intervenovat oddíly ze Zimbabwe, Čadu, Angoly, Namibie a Sudánu. 1999 bylo podepsáno příměří, které ovšem nezabránílo bojům na východu země, které jsou financovány z ilegální těžby diamantů. O dva roky později byl Kabila zavražděn a místo něj nastoupil jeho syn Joseph Kabila. Většina vychodu však zůstává nezabezpečena až dodnes a denně zde umíra kolem tisíce lidí. Nejde zde jen o mnohé spory mezi etnickými skupinami, ale i velké množství dalších složitých aspektů mezi osmi africkými zeměmi a mnoha ozbrojenými silami. V tomto konfiktu již zemřelo 3,8 miliónů obyvatel. Tento konflikt byl (a je) nejkrvavějším v historii od druhé světové války.
30.7.2006 proběhly v Kongu první volby od roku 1960 se zastoupením více než jedné strany. Joseph Kabila zde dostal 45% hlasů, jeho oponent Jean-Pierre Bemba s 20% volby neuznal za platné. Tato událost rozproudila boje v hlavním městě, kdy zemřelo 16 lidí. Druhé volby se konaly 29.10. Kabila opět vyhrál s 58%.