Múzy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Múzy - (latinsky Musae) jsou v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Jsou to bohyně všeho umění.

Bylo jich devět, takto k nim přináležela jednotlivá umění:

• Kalliopé - epické básnictví; mívala voskové tabulky a rydlo
• Euterpé - hudba; zobrazována jako dívka s flétnou
• Erató - milostná poezie; zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
• Thaleia - veselé básnictví a komedie; mívala divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
• Melpomené - tragédie; mívala tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem
• Terpsichoré - tanec; mívala lyru
• Kleió - dějepisectví; mívala svitek rukopisu
• Úrania - astronomie; mívala globus
• Polyhymnia - hymnický a sborový zpěv; neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená

Na první pohled je tu něco divného - pro současníka dějepisectví a astronomie jsou rozhodně víc vědy než umění, naopak to viděli staří Řekové. Naopak oni prý chápali sochařství a malířství spíše jako řemeslo. Zajímavé jsou také počty Múz, někdy jich bylo uvedeno pouze sedm, jindy dokonce jenom čtyři nebo tři. Někdy se také mluví jenom o Múze, jako by se jednalo o jedinou postavu. V nejstarších textech jsou uváděny tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“. Ale tak už to v bájích a mýtech chodí.

Vystupovaly většinou ve sboru. Je jim zasvěcen vavřín, včela a cikáda, symbol věčného zpěvu. Byly ušlechtilé a krásné jako bohyně, žily s bohy na Olympu, ale také pobývaly u pramenů v Boiótii či na Parnasu. Bylo samozřejmé, že milovaly tanec a zpěv, který obveseloval bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim byl Apollón, ale ochraňovali je všichni, s výjimkou boha války Area, ten se k nim choval velice nerudně.

Působily vždy blahodárně, přinášely harmonii, pomáhaly novým osadníkům najít klid a domov. K lidem byly laskavé a příjemné, zejména k básníkům, hercům, pěvcům i dramatikům, ti všichni byli jejíich oblíbenci. Propůjčovaly jim posvěcení básnické a umění věštecké. Ovšem jenom do té doby, kdy je někdo urazil nebo se nad ně chtěl povyšovat. Tak se vypráví, že vzaly hlas, sluch i zrak pěvci Thamyrovi, který se chlubil, že je v jakési soutěži porazil. Nejvyšší bůh Zeus zase zahubil thráckého krále Pyrénea, který se chtěl Múz zmocnit.

[editovat] Odraz v umění

• Byla jim zasvěcena řada chrámů, nejznámější je Múseion v Alexandrii - „Chrám Múz“, který založil ř. 308 př. n. l. egyptský král Ptolemaios I. V něm byly soustředěny všechny poklady řeckého písemnictví, více než 700 tisíc svitků. Později se stal největším uměleckým a vědeckým pracovištěm celého antického světa.
• Antičtí umělci Múzy obvykle nezobrazovali celé, zpravidla jenom jejich atributy. Jejich podoby jsou zachovány především na vázových malbách, reliéfech a sochách. Z nejlepších jsou:
  • socha Polyhymnie v berlínských státních muzeích
  • socha Melpomené v pařížském Louvru
  • socha Terpsichoré v neapolském Národním muzeu
  • v Síni Múz ve Vatikánském muzeu jsou sochy všech Múz

[editovat] Literatura

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky