Oxid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oxidy (dříve kysličníky) jsou sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními atomy. Oxidy mohou vznikat prudkou oxidací (hořením) za přítomnosti kyslíku, pozvolnou oxidací kyslíkem např. atmosférickým, případně kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech) a při dalších chemických reakcích. V atmosféře je 20,95 % kyslíku.

[editovat] Pojmenování oxidů

V českém jazyce se pro pojmenování oxidů použivá unikátní chemické názvosloví, jehož autorem je Vojtěch Šafařík. Vzorec oxidu obvykle odpovídá schématu X_nO_n, kde X je chemická značka prvku a n je počet atomů, pokud není roven jedné. Koncovka názvu je odvozena podle valence příslušného prvku (pro jedno- až osmimocný prvek postupně -ný, -natý, -itý, -ičitý, ičný (výjimečně -ečný), -ový, -istý, -ičelý). U některých oxidů není název utvořen pravidelně např. H₂O není oxid vodný ale voda, P₄O₁₀ (P₂O₅) není oxid fosforičný ale fosforečný. Některé oxidy mají ve skutečnosti dvojnásobný počet atomů, než je možné očekávat podle názvu, např. NO₂ i N₂O₄ je oxid dusičitý.

[editovat] Tabulka

Oxidační číslo atomu prvku sloučenéno s kyslíkem	Zakončení přídavného jména názvu oxidu
I	-ný
II	-natý
III	-itý
IV	-ičitý
V	-ičný -ečný
VI	-ový
VII	-istý
VIII	-ičelý

Tento chemický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

[editovat] Externí odkazy

• Seznam oxidů