Půst

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slova půst se užívá ve dvou základních významech:

Slova půst se používá nejen v náboženství pro asketické prostředky, které způsobují, že tělo nedostává, nač je zvyklé. Motivem může být zdraví, očištění nebo nelpění na hmotném a přimknutí se k tomu, co člověka přesahuje (Absolutno).
V křesťanství je půst nebo postní doba obdobím přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná „Velký půst“ v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.

[editovat] Postní doba

[editovat] Význam křesťanského postu

Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a abstinence, ale může zahrnovat i jiné projevy, při kterých křesťan neulpívá jenom na sebe a to, nač je zvyklý. Dnes je zvykem dávat potřebným nebo přispět určitou sumou peněz na nějaký dobročinný účel.

[editovat] Význam postní doby

V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně jako křesťan. Má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Nemělo by ale jít pouze o lidské úsilí, neboť křesťanská teologie a spiritualita považuje půst za Boží milost, kdy člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život podle něho uzpůsobuje.

Postní doba je též obdobím přípravy katechumenů na křest a provázejí je v tuto dobu zvláštní liturgické obřady. Mezi dny postní doby, které nesou tradiční označení, patří ještě 4. neděle postní, zvaná Laetare, a 6. neděle postní, běžněji Květná neděle, jako připomenutí dne vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.

Liturgická barva postní doby je fialová. Začíná Popeleční středou, trvá (nepočítaje v to neděle) 40 dní a celá doba vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista a končí velikonočním triduem (Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota). Celá postní příprava směřuje k radostné oslavě Velikonoc, které jsou pro křesťany svátky Kristova vzkříšení z mrtvých.

[editovat] Postní praxe

Postní praxe byla v minulosti poměrně namáhavá, nejedlo se maso, ryby, vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. Současná postní praxe katolické církve zavazuje katolíky od 16 do 60 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jako dny přísného postu je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denně. Krom toho existuje ještě půst od masa, předepsaný pro tyto dva dny a všechny pátky roku. Tento páteční půst je ale možné nahradit jiným skutkem pokání.

[editovat] Neděle postní doby

Někdy se lze setkat s označením jednotlivých nedělí podle mešních antifon:

Název neděle	Latinský název (antifona)	Lidové pojmenování
1. neděle postní	Invocavit (Invocavit me = Povolal mne)	Černá
2. neděle postní	Reminiscere (Reminiscere miserationum tuarum = Rozpomeň se na své smilování)	Pražná
3. neděle postní	Oculi (Oculi mei semper ad Dominum = Mé oči stále vyhlíží Pána)	Kýchavá
4. neděle postní	Laetare (Laetare Ierusalem = Raduj se, Jeruzaléme)	Družebná
5. neděle postní	Judica (Iudica me Deus = Zjednej mi právo, Bože)	Smrtná
Květná neděle	Palmarum	Květná