Poruba (Ostrava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ostrava-Poruba
znak vlajka
základní data
status:	městská část / městský obvod statutárního města Ostravy
kraj:	Moravskoslezský
okres:	Ostrava-město
historická země:	Slezsko
katastrální výměra:	13,18 km²
obyvatel:	73 451 (31.03.2006)
zeměpisná šířka:	49° 49' s. š.
zeměpisná délka:	18° 10' v. d.
PSČ:	708 00
základních sídelních jednotek:	25
místních částí:	1
celých katastrálních území:	2
částí katastrálních území (ÚTJ):	0
adresa úřadu:	Klimkovická 28/55 708 56 Ostrava-Poruba
starosta:	Miroslav Novák
Oficiální web Oficiální web úřadu městské části / obvodu E-mailová adresa

Poruba je někdejší obec, od 24. listopadu 1990 jeden z největších městských obvodů statutárního města Ostravy, k městu byla Poruba připojena už v roce 1957. Rozkládá se na západě města, v jeho slezské části.

Nejstarší částí je tzv. stará Poruba, původní obec, jejíž historické kořeny sahají až do středověku. Většina z 75 000 obyvatel však žije v sídlištní zástavbě, která byla budována od počátku 50. let 20. století. Na území obvodu nejsou větší průmyslové závody, obyvatelé většinou pracují v jiných částech Ostravy. Nachází se zde několik základních a středních škol. Od roku 1973 v Porubě sídlí Vysoká škola báňská.

Obsah 1 Název 2 Historie 2.1 Průmyslový rozvoj 3 Obyvatelstvo 4 Památky 4.1 Kostel sv. Mikuláše 4.2 Porubský zámek 4.3 Sorela 5 Zajímavosti 6 Viz také 7 Reference 8 Externí odkazy

[editovat] Název

Název Poruba byl pravděpodobně odvozen od rubání stromů a souvisí ze způsobem založení obce. Z roku 1655 je doložen také německý název Hennersdorf.

[editovat] Historie

K založení Poruby došlo ve 13. století na území pokrytém hraničním hvozdem, který se rozkládal od Opavy k Těšínu a byl přirozenou ochranou hranic. Vrchnost začala území kolonizovat a hospodářsky využívat. Osada Poruba byla založena podél potoka Porubka.^[1]

• Ves Poruba je poprvé připomínána v roce 1377, kdy náležela k Třebovicím. Třebovice vlastnil Beneš z Kravař, který byl též držitelem Bílovce, Krumlova, Klimkovic a jednoho dílu Svinova.
• Další zmínka o Porubě je z roku 1393,kde se uvádí Stach z Poruby jako man olomouckého biskupství.
• 1434 byla ves prodána bratrům Janu Sobkovi a Matějovi z Kornic.
• 1451 prodána Střelům z Chechla. V roce 1513 zdědila třebovické panství včetně Poruby Markéta Střelová z Chechla, později provdána Bzencová z Markvartovic.
• 1553 po smrti Jindřicha Bzence se Poruba odpoutala od Třebovic. Porubskou tvrz, ves i dvůr zdědil jeho syn Odřej Bzenec z Markvartovic. Ten zakoupil později klimkovické panství (Klimkovice, Lagnov, Martinov, dvůr Hýlov, díly Polanky a Svinova). V roce 1578 zdědil Třebovice s dalším svinosvkým dílem. Olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský mu v roce 1593 svěřil své léno na vsi Zábřeh, Starou Bělou a Výškovicemi. V roce 1573 vystavěl v renesančním slohu porubský zámek a v roce 1578 zámek v Klimkovicích. 1592 se stal hejtmanem opavského knížectví. Tuto funkci však prakticky nezastával, protože byl v roce 1595 zastřelen. Po smrti Ondřeje Bzence ves změnila několikrát majitele: Kryštof Bzenec, Jindřich Vanecký z Jemničky (1599), Skrbenští z Hříště a Oppesdorfové (1689).
• Před rokem 1720 prodal Hrabě Oppersdorf ves Porubu Jindřichu Vilému Wilczkovi z Dobré Zemice. Rod Wilczků připojil Porubu k vlastnímu klimkovickému panství a byl vlastníkem nejlepších pozemků až do roku 1945. O část z nich přišli v roce 1924 při první pozemkové reformě.
• 9.října 1939 byla Poruba obsazena nacistickým vojskem a připojena k německému státu jako součást Sudetské župy.
• 27.-29.dubna 1945 osvobodila Porubu po těžkých bojích Rudá armáda. Škody způsobené válkou se odhadovaly na 37 mil. předválečných korun.
• Počátek padesátých let 20. století znamenal zlom ve vývoji Poruby. Záměrem tehdejších úřadů bylo vybudovat na katastrálním území Poruby nové centrum Ostravy, která se stávala průmyslovým centrem Československa. Pozemky rozkládající se severně od původní vesnice Poruba byly vybrány mimo oblast poddolování a s ohledem na příznivé klimatické podmínky.
• 1951 začala výstavba nového sídliště Poruba. V roce 1957 se Poruba stala součástí města Ostravy.

Škola je v Porubě již od roku 1650. Až do 19. století do ní chodily i děti ze sousedních obcí Třebovice, Svinov a Vřesina. Ve zdejší škole vyrostl i hudební skladatel Ilja Hurník (nar. 1922).

[editovat] Průmyslový rozvoj

Průmyslový rozmach Moravské Ostravy na přelomu 19. a 20. století nijak podstatně neovlivnil život obce, která si zachovávala svůj zemědělský charakter.

První továrna na výrobu nábytku s parní pilou a velkoobchodem dříví Ignáce Blažeje byla založena v roce 1903. V roce 1928 zaměstnávala 120 dělníků a 12 úředníků. Dnes stojí na její místě závod na výrobu dřevěných dveří společnosti Carman a.s.

V roce 1925 byla Poruba napojena na místní dráhu Svinov-Vřesina, která umožnila spojení s průmyslovým centrem města a naopak občanům ostravské aglomerace zpřístupnila malebnou přírodu v údolí říčky Porubky.

[editovat] Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Poruby se tradičně živilo především zemědělstvím. Podle karolinského katastru z let 1724-1738 žilo v Porubě 21 sedláků, jeden mlynář a 21 zahradníků. Dále byly v Porubě dva panské dvory.

V roce 1804 bylo v Porubě 75 domů s 574 obyvateli.

V roce 1845 622 obyvatel, 75 domů s 138 rodinami, z nichž 126 se zabývalo zemědělstvím.

V roce 1880 žilo v Porubě 840 obyvatel.

Po roce 1951 se začal počet obyvatel prudce zvyšovat. Během následujících třiceti let se Poruba stala z původní zemědělské obce městem pro skoro sto tisíc obyvatel.Pád komunismu v roce 1989 a následující změny znamenaly obrat i v demografickém vývoji Poruby. V 90. letech 20. století počet obyvatel začal klesat.

V současnosti žije v Ostravě-Porubě necelých osmdesát tisíc obyvatel.

[editovat] Památky

[editovat] Kostel sv. Mikuláše

Jednou z nejstarších dochovaných památek Poruby je kostel svatého Mikuláše, který údajně už od 15. století poskytoval duchovní služby nejen obyvatelům obce Poruba, ale i okolním obcím Vřesina, Svinov (do r.1929) a Třebovice (do r.1906). Obraz Sv. Mikuláše s berlou, patrona zdejšího kostela, měla kdysi ve znaku i obec Poruba.

Dnešní podobu kostel získal po stavebních úpravách v letech 1788-1793. Věž byla vystavěna v roce 1808.

[editovat] Porubský zámek

Okolo roku 1573 byl v renesančním slohu vystavěn porubský zámek. Sloužil jako sídlo rodu Markvartoviců. V roce 1993 byl už téměř zničený zámek opraven jeho novým majitelem p. Statisem Prusalisem.

[editovat] Sorela

První porubský stavební obvod byl postaven v 50. letech 20. století ve stylu socialistického realismu, tzv. Sorela.

[editovat] Zajímavosti

• Poruba má největší přírodní koupaliště nejen v České republice, ale i ve střední Evropě, které představuje celkovou vodní plochu 41 200 m² s obřími 55metrovými skluzavkami a toboganem a 70 000 m² zelených ploch. Koupaliště má délku 380 m a šířku 220 m.
• V Porubě na Vřesinské ulici najdeme druhý největší bludný balvan (největší se nachází v Ostravě-Kunčicích). Může se pyšnit absolutně nejdelší osou v České republice. Porubský bludný balvan není v Ostravě jediný. Na ostravském výstavišti Černá louka můžeme nalézt již zmiňovaný Kunčický bludný balvan, Pustkovecký bludný balvan a Rovninské bludné balvany.
• V Porubě je univerzitní kampus Vysoké školy báňské - Technické univerzity, nejrozsáhlejší v Ostravě.
• V Porubě ve fakultní nemocnici se nachází největší krevní centrum v České republice.

[editovat] Viz také

• Vozovna Poruba

[editovat] Reference

Dějiny Ostravy, Profil Ostrava, 1967

1. ↑ Průvodce Porubou , vydala Osvětová beseda při ObvNV v Ostravě, červen 1970.

[editovat] Externí odkazy

• Stránky městského obvodu Poruba
• Stránky o staré Porubě
• Stránky Magistrátu města Ostravy, historie Ostravy
• Historie poruby ve fotografii

Statutární město Ostrava
Hošťálkovice • Hrabová • Krásné Pole • Lhotka • Mariánské Hory a Hulváky • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava a Přívoz • Nová Bělá • Nová Ves • Ostrava-Jih • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Pustkovec • Radvanice a Bartovice • Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice