Prométheus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prométheus (řecky Προμηθεύς) je Titán, syn Titána Íapeta a titánky Klymené.
Prométheus byl bratr Titánů Epiméthea a Atlanta; oba však předčil svou vychytralostí a mazaností. Neměl žádnou úctu k bohům a vysmíval se Diovi, ačkoliv bojoval na straně bohů proti Titánům. Prométheus byl stvořitelem člověka. Cítil lítost ke svým stvořením, když hleděl, jak se chvějí v chladu a o zimních nocích. Rozhodl se darovat milovanému stvoření velký dar - oheň. Ukradl jej bohům lstí a přinesl jej lidem ukrytý v dutině hole. Za tento čin Zeus vymyslel hrozný trest. Přikoval Prométhea k pohoří Kavkaz, kde orel Ethon (v mnoha zpracováních zaměňovaný za supa) každý den vyrval jeho játra, která mu pak do druhého dne dorostla. Po dvanácti generacích hrdina Héraklés osvobodil Prométhea a orla zastřelil šípem. Prométheus se pak navrátil na Olymp , avšak stále musel mít s sebou skálu, na které byl přikován, alespoň ve formě prstenu s kamínkem.
Darem ohně pro lidstvo začala éra osvěty.
[editovat] Reference
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí.
