Schutzstaffel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z fanaticky oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž. V čele SS stál Reichsführer-SS (říšský vedoucí) Heinrich Himmler. S postupem času si organizace podřizovala veškerý státní i bezpečnostní aparát nacistického státu včetně vyhlazovací politiky. Jejím symbolem byla dvě starogermánské runové znaky pro S na černém pozadí (svým tvarem připomínají blesk).
Obsah |
[editovat] Historie
Přímým předchůdcem byl oddíl SA nazvaný Stabswache (Štábní stráž), zřízený v květnu 1923 v počtu 8 mužů pod vedením Emila Mauriceho s cílem chránit vedení NSDAP při veřejných akcích (následně přejmenovaný na Stoßtrupp Adolf Hitler a rozšířený o další čtyři muže). Po Mnichovském puči a zákazu NSDAP byl oddíl rozpuštěn.
Dnem vzniku SS je tak 9. listopad 1925, kdy byla vytvořena elitní bojová a bezpečnostní složka Schutzstaffel (SS) pod vedením Julia Schrecka. Z malé skupinky lidí (vedené stále jako zvláštní oddíl SA) postupně rostla organizace s pevnou vojenskou hierarchií se sklony k násilnickému zastrašování oponentů. 6. ledna 1929 byl do jejího čela jmenován Heinrich Himmler.
4. srpna 1929 byl ukončen čtyřdenní sjezd NSDAP v Norimberku, kde byl mimo jiné vznesen požadavek zavedení všeobecné branné povinnosti v Německu. Sjezd zakončoval slavnostní pochod oddílů SS a SA o síle 60 000 příslušníků. Průvod se neobešel bez násilí a v jeho průběhu došlo k celé řadě pouličních bitek, což mělo za následek další propagaci síly SS respektive celé NSDAP. Rozrůstající se násilí ze strany oddílů SA a SS vedlo 13. dubna 1932 německou vládu k vydání nouzového nařízení „k zajištění státní autority“, čímž byla zakázána činnost organizací SA a SS.
Zákaz legální činnosti SA a SS se nacistů dotkl a tak 14. června téhož roku přislíbil Adolf Hitler, že pokud budou zákony o zákazu jeho úderných oddílů zrušeny, bude jeho strana respektovat a tolerovat Papenův kabinet. Problémy s SA a SS však i nadále přetrvávaly, což vedlo Mezinárodní vládní komisi pro Sársko, že 11. listopadu 1932 nařídila rozpustit formaci obou nacistických křídel.
2. května 1933 dochází v Německu k likvidaci odborů, jejich úřadovny jsou masově obsazovány členy oddílů SA a SS. V noci z 29. na 30. června 1934 dochází k vyvrcholení vnitrostranické krize, v níž se Hitler zbavil svých dlouhodobých oponentů včetně osob nepřijatelných pro špičky tehdejší německé armády a upevnil tak svou moc ve straně i navenek. Událost vešla do historie pod názvem Noc dlouhých nožů a došlo během ní k vyvraždění vrcholných příslušníků SA. Významný podíl na vraždění měly oddíly SS, které byly odměněny vyřazením ze svazku SA a postavením samostatné složky nacistického režimu, podléhající pouze Hitlerovi.
31. března 1935 přebírají jednotky SS strážní a dozorčí službu ve zřízených koncentračních táborech a pozvolna začínají naplňovat své plány o nastolení konečného řešení. 17. června 1936 je Heinrich Himmler jmenován do funkce šéfa německé policie.
[editovat] Struktura SS
Tím byl položen základ struktury SS v dalších letech, kdy byly SS rozčleněny na:
- Allgemenie-SS - původní teritoriálně členěné SS, které se s postupem doby staly jakousi reservou pro další složky nacistického režimu
- Waffen-SS - ozbrojené křídlo, vybudované jako stranická paralela Wehrmachtu
- SS-Totenkopfverbände - oddíly strážní služby v koncentračních táborech
- policejní jednotky - kromě samostatné pořádkové policie (Ordnungspolizei - Orpo) byla součástí SS i bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei - Sipo) zahrnující kriminální policii (Kriminalpolizei - Kripo) a Gestapo. SiPo byla později spojena se stranickou bezpečnostní službou Sicherheitsdienst v RSHA pod vedením Reinharda Heydricha.
[editovat] Hodnosti SS
Hodnosti SS v podstatě odpovídaly klasickým vojenským hodnostem. Zde pro lepší pochopení srovnány s wehrmachtem.
| SS | wehrmacht |
| Reichsführer SS | maršál |
| Oberstgruppenführer | generálplukovník |
| Obergruppenführer | generál |
| Gruppenführer | generálporučík |
| Brigadeführer | generálmajor |
| Oberführer | plukovník |
| Standartenführer | plukovník |
| Obersturmbannführer | podplukovník |
| Sturmbannführer | major |
| Hauptsturmführer | kapitán |
| Obersturmführer | nadporučík |
| Untersturmführer | poručík |
| Hauptscharführer | vrchní šikovatel |
| Oberscharführer | šikovatel |
| Scharführer | rotný |
| Unterscharführer | četař |
| Rottenführer | desátník |
| Sturmmann | svobodník |
| SS-man | vojín |
| Anwärter | čekatel |
[editovat] Waffen-SS
- Podrobnější informace naleznete v článku Waffen-SSnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
V říjnu 1936 byl v rámci Hlavního úřadu SS (šéfoval mu Heinrich Himmler) vytvořen „Inspektorat Verfugungstruppen“ pod vedením Paula Haussera - bývalého generála reichswehru. Současně se svým jmenováním SS brigadefuhrerem se Hausser stal v roce 1936 hlavním inspektorem verfugungstruppen. Měl po vojenské stránce slabě vyškolené jednotky SS (jejichž početní stav tehdy dosáhl asi 8500 mužů) přeměnit v dokonale vycvičené a moderními zbraněmi vybavené oddíly.
[editovat] Výběr příslušníků
Výběr odpovídal přísným kritériím nacistického světového názoru a příslušným fyzickým požadavkům (minimální osobní výška pro leibstandarte činila 180 cm, pro ostatní jednotky 175 cm). Doba trvání služby zde pak byla stanovena pro řadové příslušníky na 4 roky, pro poddůstojníky na 12 let a pro důstojnický sbor na 25 let. Otevřenou cestu do těchto útvarů měli především vzorní příslušníci Hitlerjugend.
V roce 1937 byly součástí verfugungstruppen tři pluky: Germania, Leibstandarte Adolf Hitler a Deutschland. Důstojnické kádry SS se školily ve dvou školách: Junkerschule „Braunschweig“ a Junkerschule "Bad Toltz, které ročně vychovávaly celkem 400 důstojníků.
Jednotky SS prokazovaly velkou zmužilost příznačnou pro jejich boj, ovšem ne vždy ctily pravidla vedení války a jejich způsob boje byl leckdy brutální. Vrchní velitelství armády zpočátku neprojevovalo nad výkony SS velké nadšení a raději se zaměřovalo na záporné stránky, především na vysoké procento ztrát v jednotkách SS. Ty byly způsobeny jednak tím, že armáda s oblibou přidělovala zbraním SS ty nejtěžší úkoly, ale také tím, že sami vojáci se nebáli smrti a toužili se osvědčit a splnit těžké bojové úkoly. Ovšem postupem času si jednotky SS vybudovaly skvělou pověst neústupných bojovníků a „hasičů fronty“.
[editovat] Smutná bilance
SS se postupem času stala jakousi armádou v armádě, státem ve státě. I když se formálně zabývala bezpečností Třetí říše, byla především pověřována zvláštními úkoly. Naplňovala Hitlerovu ctižádost zbavit Německo a Evropu všech elementů, o nichž se domníval, že si „nezaslouží, aby existovaly“, natrvalo zotročit „nižší lidskou rasu ze slovanských zemí“ a vymýtit z kontinentu každého Žida - muže, ženy i děti.
SS při vykonávání těchto úkolů organizovala vyvraždění čtrnácti miliónů lidí. Přibližně šesti miliónů Židů, pěti miliónů Rusů, dvou miliónů Poláků, půl miliónu Romů a půl miliónu ostatních, včetně - téměř dvou set tisíc nežidovských Němců a Rakušanů. Mentálně nebo fyzicky handicapovaných a takzvaných nepřátel říše.
Předtím než byla SS zničena, učinila ze svých iniciál dvojitého blesku symbol nelidskosti.
[editovat] Vůdci SS
pozn. samotná hodnost Reichsführer-SS (říský vůdce) byla vytvořena až v roce 1926
- Julius Schreck (1925–1926)
- Joseph Berchtold (1926–1927)
- Erhard Heiden (1927–1929)
- Heinrich Himmler (1929–1945)
- Karl Hanke (1945)
