Sulfan
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sulfan | |
Molekulový vzorec | H2S |
Molární hmotnost | 34,08 g/mol |
Teplota tání | -85,6 °C |
Teplota varu | 60,75 °C |
Registrační číslo CAS | [7783-06-4] |
Sulfan (dříve sirovodík, H2S) je bezbarvý plyn. Může se tvořit rozkladem organického materiálu (např. při výrobě bioplynu z něhož se často musí odstraňovat) a síranů při nedostatku kyslíku.
Obsah |
[editovat] Sulfanová řada
Sulfan je nejjednodušší sloučeninou síry s vodíkem. Je to také nejstálejší a nejdůležitější sloučenina těchto dvou prvků. Je prvním členem homologické řady sulfanů. Obecný vzorec těchto sloučenin je H2Sn, takže např. vzorec disulfanu je H2S2, trisulfanu H2S3 atd.
[editovat] Příprava
Sulfan se připravuje reakcí sulfidu železnatého s kyselinou chlorovodíkovou, nebo jej můžeme připravit přímým sloučením vodíku a síry:
- FeS + 2 HCl → H2S + FeCl2
- H2 + S → H2S
[editovat] Vlastnosti sulfanu
Sulfan je bezbarvý plyn zapáchájící po zkažených vejcích. Je silně jedovatý, ve větších dávkách může způsobit smrtelné otravy. Je těžší než vzduch a snadno se zkapalňuje. Je dobře rozpustný v různých kapalinách včetně vody a alkoholu. Rozpouštěním ve vodě vzniká kyselina sulfanová, dříve nazývaná sirovodíková. Její vzorec je stejný jako vzorec sulfanu. Je to slabá kyselina, tvoří soli dvojího typu - sulfidy (S2-) a hydrogensulfidy (HS-).
Rozlišujeme dva druhy spalování sulfanu, máme tzv. spalování dokonalé tj. za dostatečného přístupu vzduchu a spalování nedostatečné tj. za nedokonalého přístupu vzduchu. Dokonalým spalováním sulfanu vzniká oxid siřičitý a voda:
- 2 H2S + 3 O2 → 2 H2O + 2 SO2
Při nedokonalém spalování vzniká síra a voda:
- 2 H2S + O2 → 2 S + 2 H2O
V analytické chemii se sulfan používá jako činidlo. Lze jím totiž vysrážet nerozpustné sulfidy kovů a dokázat tak přítomnost daných kovových kationtů.
[editovat] Použití
Sulfan se používá v analytické chemii pro analýzu iontů kovů. Dále se používá v hutnictví pro přípravu kovových sulfidů. Své uplatnění má i při přípravě olejových doplňků a v organické syntéze. Používá se i při zpracovávání deuteria, což je jeden ze tří izotopů vodíku.