Veset
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Veset hieroglyfický zápis |
|||
|
Veset (správněji patrně Vaset, řecky Θήβαί - Théby) je starověké hornoegyptské město, za 11. dynastie a za Nové říše hlavní město Egypta.
Dnes rozsáhlá archeologická lokalita asi 900 km jižně od Káhiry na obou březích Nilu. Na východním břehu se nalézají současná vesnice Karnak a město Luxor s pozůstatky chrámových komplexů boha Amona, v poušti na západním břehu Nilu je asi 8 km dlouhý pás nekropolí s hrobkami a zbytky zádušních chrámů (např. Dér el-Bahrí, Dér el-Medine, Dra Abůn-Naga a Údolí králů).
Název Veset (event. Vaset) ve starověku původně označoval celou provincii, město samotné Egypťané označovali prostě jako niw(et) - „Město“, z čehož je odvozeno jméno No, které je pro Veset používáno v bibli. Řekové používali pro město jméno Diospolis - „Město Diovo“, což je jen překlad staroegyptského niw(e)t Imn - „Město Amonovo“ založený za ztotožnění Amona s Diem. První řečtí cestovatelé ovšem používali jméno Théby. Jeho původ je nejasný - je odvozován od staroegyptského slova tape - „hlava“ nebo ze jména Džeme (starověké jméno dnešní lokality Medínit Habu), které do řečtiny převedli jako Théby.
[editovat] Podívejte se také
- Luxor
- Karnak
- Údolí králů
