Vznik Československa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Samostatný státní útvar Československo bylo založeno dne 28. října 1918 a od této doby se píšou jeho novodobé dějiny.
[editovat] Souvislosti
Vyhlášením první světové války roku 1914 došlo k odsunutí národnostní otázky v Rakousko-Uhersku do pozadí. To vedlo české politiky k prosazování samostatnosti před federálním uspořádáním monarchie. Po počátečních represích zůstávali čeští politici doma pasivní a snažili se nevytvářet záminky k postupům proti nim. Naproti tomu český exil v čele s Tomášem G. Masarykem prosazoval po celou dobu války u mocností osamostatnění Československa. Tomu napomáhaly československé legie, které bojovaly proti Rakousko-Uhersku a Německu a vytvářely tím příznivý obraz budoucího státu.
Roku 1917 kritizovali nečinnost českých poslanců spisovatelé. Domácí politici se objevili na scéně při Tříkrálové deklaraci na počátku ledna 1918. Tento dokument reagoval na zdánlivě bezvýznamné jednání o separátním míru s Ruskem, na které nebyli pozvání zástupci národů Rakousko-Uherska. Deklarace obsahovala požadavek samostatnosti a nebylo v něm ani slovo o Rakousko-Uhersku. Tím byl zahájen společný postup osamostatnění doma i v zahraničí.
Masaryk v polovině roku 1918 dosáhl příslibů uznání nezávislosti od mocností Dohody. V Paříži ustanovil prozatímní československou vládu. Mezitím se politické strany doma dohodly na vytvoření Národního výboru, který se měl připravovat na převzetí moci.
V reakci na vyvážení potravin z Česka byla vyhlášena na 14. října generální stávka. Ve městě Písek došlo k předčasnému vyhlášení samostatného Československého státu. Během převratu byly strhávány symboly mocnářství z radnice a ve městě zavlály trikolóry. Následně bylo železničničáři odpoledne z Prahy přivezeno, že se vyhlášení republiky odložilo, revoluční dav se rozprchl a do města byl přidělen oddíl uherských vojáků, který začal vyšetřovat okolnosti převratu.
[editovat] 28. října 1918
Dne 28. října 1918 kolem 9. hodiny ranní se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Na večer téhož dne vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu.
[editovat] Další události
O dva dny později 30. října, vzniká Martinská deklarace, která formuluje podporu Slováků samostatnému státu. V prvních dnech se nový stát musel potýkat s odporem Němců v pohraničí. Němci, místy tvořící výraznou většinu obyvatelstva, si zde vyhlásili vlastní státy, které ale nebyly uznány vítěznými mocnostmi. Situace vyvrcholila k vojenským obsazením sporných území armádou ČSR. K prvním bojům došlo již v lednu 1919 při sporu s Polskem o Těšínsko. Nakonec došlo k usmíření, ale hranice přesto vede středem Těšína. Maďarská armáda se snažila obsadit Slovensko, ale ultimátem Dohody byla nucena se stáhnout. Mírovými smlouvami došlo k uznání nezávislosti i státy, které válku prohrály. Následovaly mnohé reformy systémů např.: volební právo, sociální zákony, pozemková reforma. Nová Ústava byla schválena 29. února 1920.
