Písek (okres Písek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Písek
znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0314 549240
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností:	Písek
pověřená obec:	Písek
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	63,22 km²
obyvatel:	29 801 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 18' 32.02"
zeměpisná délka:	14° 8' 45.11"
nadmořská výška:	378 m
PSČ:	397 01
základní sídelní jednotky:	28
místní části:	9
katastrální území:	5
adresa městského úřadu:	Velké náměstí 114
starosta:	Ing. Miroslav Sládek
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Písek je jihočeské historické město (dříve okresní, nyní obec s rozšířenou působností) na řece Otavě. Má necelých 30 000 obyvatel (29 796 podle SLDB z roku 2001, 29 801 dle údajů ČSÚ k 1. 1. 2005).

Obsah 1 Charakter města 2 Historie 2.1 Pravěk a středověk 2.2 Husitské období 2.3 Doba rakouské nadvlády 2.4 20. století 3 Osobnosti 3.1 Narozené v Písku 3.2 Působící v Písku 3.3 Pobývající v Písku 4 Zajímavosti 5 Průmysl 6 Doprava 7 Části města 8 Externí odkazy

[editovat] Charakter města

V Písku se nachází nejstarší český most, který byl vystavěn ve 13. století, hrad, kostel, který je dominantou města a je na něm umístěna hodinová věž, a zbytky hradeb zbořených během průmyslové revoluce. Historicky cenná je také Putimská brána. O Písku se někdy říká, že má univerzitní charakter, protože je v něm více středních škol, než je pro města takové velikosti obvyklé. (V poslední době se zde objevují i vysokoškolské obory.) Písek má divadlo, kulturní dům, nemocnici, fotbalové hřiště a hřebčinec. Centrum města je kompletně rekonstruované.

[editovat] Historie

[editovat] Pravěk a středověk

Lidé se v písecké kotlině poprvé objevili na sklonku starší doby kamenné a usadili se severně od dnešního města. Prvními lidmi, kteří vstoupili na místo pozdějšího středověkého města, byli Keltové.

Podnětem pro založení Písku bylo nerostné bohatství v podobě zlatonosného písku. Patrně již od konce 12. století stála rýžovnická vesnice na pravém břehu řeky. Vzniklá osada se jmenovala „Na Písku“. Později se z osady stala trhová ves s kostelem sv. Václava. Písecká těžba zlata končí v 16. století. Několik dalších pokusů o její vzkříšení již nesplnilo očekávání.

Písek, jehož jméno je odvozeno od rýžovaného písku, je poprvé zmíněn v datační formuli listiny krále Václava I. vydané roku 1243. Václav I. začal nedaleko osady na skalnatém břehu stavět hrad.

Lokace města mohla proběhnut již v závěru vlády Václava I., ale vlastní budování je již zásluhou jeho syna Přemysla Otakara II., který ve městě často přebýval a který okolo roku 1254 založil hrazené královské město s královskou mincovnou.

Město nebylo založeno jen pro těžbu zlata. Mělo zároveň ochraňovat Zlatou stezku, která v těchto místech překračovala řeku Otavu, a také být základnou královské moci. Všechny hlavní budovy (městský hrad, kamenný most, farní kostel, dominikánský klášter, rychta) vyrostly společně s opevněním snad v průběhu pouhých dvou desetiletí, během kterých tu král vícekrát pobýval; v letech 1258–1265 s jedinou výjimkou každoročně. To byla doba rozkvětu Písku, který tehdy patřil k nejpřednějším městům v království a dosáhl významu, jenž se již nikdy neopakoval.

V roce 1327 (jiný zdroj uvádí rok 1308) propůjčil městu Jan Lucemburský městská práva Starého Města pražského (právo vybírat mýto, osvobození od cla a mýta, mílové právo, zřídit solný sklad, obilnice (největší v Čechách v té době), …). V Písku krátce pobýval jak Jan Lucemburský, tak i Karel IV., který potvrdil Písek jako hlavní město Prácheňského kraje. Král Václav IV. do města často zajížděl a byl posledním panovníkem, který sídlíval na zdejším hradě. V letech husitských válek hrál Písek významnou roli a stál již od počátku na straně reformního hnutí. Písečtí se jako jedni z prvních hlásili k reformátorskému hnutí.

[editovat] Husitské období

20. srpna 1419 úspěšně zaútočili Písečtí na dominikánský klášter a následně jako jedni z prvních se připojili k Jednotě táborské. Podobně jako v Táboře i v Písku byly umístěny kádě, do kterých občané odevzdávali své bohatství ve prospěch města.

Během husitství byl ve městě častým hostem Jan Žižka z Trocnova. Vládcem Písku se v té době stal husitský hejtman Matěj Louda z Chlumčan. Město Písek a jeho obyvatelé zůstali myšlenkám husitství věrni až do konce. Ve městě na faře působil také první a poslední biskup bratrstva Mikuláš z Pelhřimova. Po vojenské porážce Tábora Jiřím z Poděbrad došlo po vyhrůžce Píseckým k dohodě.

V následujícím období došlo k nebývalému rozkvětu města, který umožnil městu v roce 1509 koupit královský hrad v Písku a královské panství. Písecký majetek a vliv sahal od Mirotic až k Protivínu. Roku 1532 zachvátilo město veliký požár, který poničil velkou část města.

[editovat] Doba rakouské nadvlády

Po pražské defenestraci roku 1618 se Písek přidal na stranu stavů. To mělo za následek vypálení píseckých předměstí a okolních vesnic císařskými oddíly v březnu 1619. V průběhu třicetileté války bylo město několikrát obléháno, ostřelováno a nakonec vydrancováno. V následujících letech prožil Písek střídavě období úpadku (především kvůli válkám a požárům) a obnovy, kdy bylo město postupně dobyto generálem Buquoyem, Mansfeldem a rok na to Maxmiliánem Bavorským. Během každého dobytí bylo město vypáleno a obyvatelstvo téměř vyvražděno.

Roku 1623 byl dosazen jako správce města císařský generál Martin de Huerta, který pomocí tyranie obyvatelstva začal Písecké obracet na katolickou víru a celkově má na svědomí ožebračení města. Rok po správcovo smrti bylo město opětovně ustanoveno jako krajské město a roku 1641 mu byla navrácena některé královské výsady, ale s výslovným dodatkem, že je mohou využívat jen katolická část města. Počátkem 18. století došlo k finančním problémům města a k řádění moru v okolí. Jako projev díku, že bylo město uchráněno morové vlně, nechali Písečtí vystavět na Malém náměstí mariánské sousoší.

Další vojenské útrapy město zažilo v letech 1741 až 1742, kdy bylo ve městě umístěna posádka francouzská posádka vracející se z Prahy, proti kterému vyrazilo rakouské vojsko. Písečtí se báli, že bude město opětovně dobyto, vypáleno a zničeno. Písečtí slíbili Panně Marii, že když bude město ušetřeno, že budou každoročně provozovat „Městskou slavnost“, který byla po roce 1991 opětovně obnovena a patří ke každoročním slavnostem města.

Roku 1778 je ve městě zřízeno gymnázium, roku 1860 přibyla česká reálka a roku 1866 bylo na radnici zřízeno české úřadování. 1861 je zřízena první česká škola vyšší škola dívčí, 1870 první škola rolnická, 1884 škola revírnická a v roce 1899 první škola lesnická.

Národní obrození v Písku probíhalo zásluhou vynikajících osobností velmi intenzivně. Byl zde dokonce vydáván časopis „Poutník od Otavy“, kterého pak nahradil „Otavan“. K povzbuzení národního vědomí přispělo i založení tělocvičné jednoty Sokol roku 1868.

Koncem 19. století prochází Písek průmyslovým rozvojem, zakládá se ve městě průmyslová výroba fezů, papírna, tabáková továrna a v okolí města se budují komunikace. Roku 1875 byl Písek přímo spojen železnicí s Prahou. Roku 1884 bylo založeno městské muzeum a v roce 1887 zavedl Písek jako třetí město v Čechách elektrické osvětlení obloukovými lampami Františka Křižíka. Následujícího roku byla uvedena do provozu městská vodní elektrárna. V tomto období byl Písek krajským městem Prácheňského kraje, ale vinou vzdálenosti od hlavní železniční tratě se nestal významným městem.

[editovat] 20. století

K vyhlášení samostatné Československé republiky došlo v Písku podobně jako v některých dalších městech o něco dříve, již 14. října 1918, kdy ve městě probíhala generální stávka. Město navázalo na svou předválečnou tradici a nadále zůstalo vyhledávaným místem pro studenty, letní hosty i pro důchodce, kteří zde hodlali strávit své klidné stáří.

Nacistická okupace přinesla Písku velké strádání. Mnoho lidí zahynulo na bojištích, popravištích a v koncentračních táborech; někteří obyvatelé se zúčastnili domácího i zahraničního odboje. Okupaci ukončil příchod amerických vojsk 6. května 1945 večer. Sovětské jednotky dorazily do města až 10. května.

Po II. světové válce se tvář Písku začíná rychle měnit, ve městě je založena textilní firma JITEX, Kovosvit, Elektropřístroj, staví se jatka, rozvíjí se dřevařská průmysl atd.

Při povodních v srpnu 2002 byl poničen kamenný středověký most, ale díky tomu, že byl roku 1995 ukotven do skály pod řekou, nápor vody vydržel.

Dne 8. května 2006 byl v Písku odhalen památník českým letcům v Anglii, většinou rodáků z Písku, či z jeho blízkého okolí.

[editovat] Osobnosti

[editovat] Narozené v Písku

• Richard Weiner (1884–1937), expresionistický básník, prozaik a publicista
• Jan Mukařovský (1891–1975), estetik a literární teoretik, čelní představitel české strukturalistické školy
• Otakar Jeremiáš (1892–1962), hudební skladatel a dirigent
• Václav Krška (1900–1969), filmový režisér, dramatik a prozaik
• František Roman Dragoun (1916–2005), portrétista
• František Daneš (* 1919), jazykovědec, v letech 1990 až 1994 ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
• Jana Klusáková (* 1941), rozhlasová a televizní moderátorka, publicistka a překladatelka
• Jiří Mráz, známý také jako George Mraz (* 1946), jazzový kontrabasista žijící v USA
• Pavel Kouba (* 1953), filozof, zástupce ředitele Ústavu filozofie a religionistiky na FF UK
• Martin C. Putna (* 1968), literární historik a kritik, komparatista, překladatel a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy
• Kateřina Neumannová (* 1973), olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích
• Iva Kubelková (* 1977), modelka, moderátorka a herečka

[editovat] Působící v Písku

• Adolf Heyduk (1835–1923), básník
• August Sedláček (1843–1926), historik
• Otakar Ševčík (1852–1934), houslový pedagog
• Mikoláš Aleš (1852–1913), malíř
• Josef Holeček (1853–1929), spisovatel
• Fráňa Šrámek (1877–1952), básník, prozaik a dramatik

[editovat] Pobývající v Písku

• Přemysl Otakar II.
• Jan Lucemburský
• Karel IV.
• Václav IV.

[editovat] Zajímavosti

• Kamenný most
• Kostel Narození Panny Marie
• Písecká věž
• Mariánské sousoší
• Putimská brána
• Městská elektrárna
• Kostel povýšení svatého Kříže
• Hrad
• Prácheňské muzeum
• Kostel Nejsvětější Trojice
• Kostel svatého Václava
• Písecké hory
• Reinerovský dům
• Lesnická naučná stezka
• Palackého sady

[editovat] Průmysl

Tradičními píseckými podniky jsou (dnešní) Schneider Electric (bývalý Elektropřístroj), textilka Jitex a masokombinát ZŘUD. Další podniky vznikly v průmyslové zóně založené na konci 90. let. Jedním z posledních přírůstků do rodiny píseckých podniků je otevření závodu firmy Faurecia. Za městem směrem na Smrkovice je velká teplárna. V dnešní době se snaží město částečně přeorientovat na turistický ruch, který byl důležitou složkou za Rakousko-Uherska a první republiky (v té době bylo město Písek známo jako lázeňské centrum v Prácheňském kraji pro své lesy).

[editovat] Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Pískunaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Na jihu města se nachází hlavní nádraží, na severu je stanice Písek-město a na severozápadě Písek-zastávka. Z Písku vedou železniční tratě č. 201 do Tábora, 200 přes Březnice do Zdic na trati Praha–Plzeň a dále do Prahy a elektrifikovaná spojka přes Putim do Ražic nebo Protivína na trati České Budějovice–Plzeň.

Z Písku vychází silnice 1. třídy č. 29 do Tábora a podél jeho jižního okraje vede silnice č. 20 vedoucí do Českých Budějovic a další do Plzně a Prahy. Ve městě je vybudován silniční obchvat, který spojuje silnici od Českých Budějovic do Prahy. V dnešní době byla vybudována další část rychlostní komunikace směrem do Prahy. Nyní je možno po čtyřproudové silnici dojet až na křižovatku Nová Hospoda, kde se momentálně staví mimoúrovňová křižovatka, do budoucna se plánuje spojení až na rychlostní silnici R4 u Příbrami.

[editovat] Části města

• Vnitřní město
• Budějovické předměstí
• Pražské předměstí
• Václavské předměstí
• Portyč
• Hradiště
• Purkratice
• Nový Dvůr
• Smrkovice
• Semice

[editovat] Externí odkazy

• Stránky městského úřadu
• Turistické Infocentrum Písek
• Muzeum
• Neoficiální informační stránky
• Regionální informační server
• Zpráva Českého rozhlasu o píseckém mostě, s fotografiemi
• Statistické informace na serveru Regionservis
• http://www.episek.cz/

Města, městys a obce okresu Písek

Albrechtice nad Vltavou • Bernartice • Borovany • Boudy • Božetice • Branice • Cerhonice • Čimelice • Čížová • Dobev • Dolní Novosedly • Drhovle • Heřmaň • Horosedly • Hrazany • Hrejkovice • Chyšky • Jetětice • Jickovice • Kestřany • Kluky • Kostelec nad Vltavou • Kovářov • Kožlí • Králova Lhota • Křenovice • Křižanov • Kučeř • Květov • Lety • Milevsko • Minice • Mirotice • Mirovice • Mišovice • Myslín • Nerestce • Nevězice • Okrouhlá • Olešná • Orlík nad Vltavou • Osek • Oslov • Ostrovec • Paseky • Písek • Podolí I • Probulov • Protivín • Přeborov • Předotice • Přeštěnice • Putim • Rakovice • Ražice • Sepekov • Skály • Slabčice • Smetanova Lhota • Stehlovice • Tálín • Temešvár • Varvažov • Veselíčko • Vlastec • Vlksice • Vojníkov • Vráž • Vrcovice • Záhoří • Zbelítov • Zběšičky • Zhoř • Zvíkovské Podhradí • Žďár