Zábřeh-Hulváky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zábřeh-Hulváky (německy Hulwaken) je katastrální území statutárního města Ostravy, v minulosti tvořící severní část katastrálního území Zábřeh nad Odrou. V současnosti je katastrální území Zábřeh-Hulváky součástí městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky a jako místní část se oficiálně nazývá Hulváky. První zmínka o nich je z roku 1547, kdy olomoucký biskup Jan XVI. Dubravius nechal v těchto místech vybudovat rybník. Ten se nacházel poblíž důležité silnice Krakov – Opava – Moravská Ostrava – Český Těšín. Právě dotyčná hluboká úvozová cesta se nazývala německy Hohlweg. Místní dialekt ji pozměnil na Hulwag a do češtiny tak přešlo slovo Hulváky. První název této osady však zněl Prokopec, podle prvního osadníka. Dějiny Hulvák úzce souvisely s okolními obcemi: Novou Vsí, Vítkovicemi, Čertovou Lhotkou a zejména se Zábřehem nad Odrou, jehož místní část tvořily od roku 1850.
Vítkovické železárny začaly v roce 1889 stavět pro své dělníky jedno- a dvouposchoďové domy. Tato dělnická kolonie čítala v roce 1911 dvacet domů. Tou dobou žilo v Hulvákách 3 659 obyvatel.
V roce 1896 byla zřízena dvoutřídní obecná škola, v roce 1903 pak škola měšťanská. Vítkovické železárny vybudovaly v roce 1912 soukromou německou školu, kterou však navštěvovaly také české děti. V roce 1926 se začalo vyučovat na nové měšťanské škole na Matrosovově ulici. V šedesátých letech ji navštěvovala spousta později výborných fotbalových hráčů, jako byl např. Bernady, Benefi či Vojáček. Roku 1982 sem byla přestěhována střední zahradnická škola ze Zábřehu.
Česká knihovna byla otevřena v roce 1919. V tomtéž roce vznikl fotbalový klub Slovan Hulváky, který až do roku 1932, kdy získal vlastní hřiště, musel hrát na různých místech Ostravy. Fotbalisté byli velmi úspěšní, do začátku 2. světové války vyhráli čtyřikrát slezskou župu.
V letech 1924–1926 zde bydlel pozdější prezident Klement Gottwald, který v Ostravě pracoval jako komunistický redaktor Dělnického deníku a Pravdy chudoby.
Ve 20. letech 20. století vznikl na území Nové Vsi areál, kterému se začalo říkat Ostravské Benátky. Venkovní restauraci u jezírek navštěvovali hlavně mladí lidé z okolí. Areál funguje i v současnosti.
V létě 1930 bylo slavnostně otevřeno letní koupaliště. Náklady na jeho vybudování dosáhly skoro tří miliónů korun. Vybaveno bylo kuželkami, saunou, vanovými lázněmi, občerstvením, nechyběly ani kadeřnické a kosmetické služby. V 90. letech 20. století koupaliště přestalo být využíváno a postupně zchátralo.
Na Hulváckém kopci se nachází Hulvácký les, který se rozkládá na katastrech Mariánské Hory a Nová Ves. Je rozdělen na tři části ulicemi 28. října a Plzeňská. Les byl přirozenou součástí městského opevnění Moravské Ostravy a významně přispíval k hospodaření města. V 19. století došlo ke značnému úbytku lesa v souvislosti s výstavbou Vítkovických železáren.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje: |
- Průmyslové Vítkovice a Hulváky – článek na serveru OstravaBlog
