Znojmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Znojmo

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0627 593711
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Znojmo (CZ0627)
obec s rozšířenou působností:	Znojmo
pověřená obec:	Znojmo
historická země:	Morava
katastrální výměra:	65,93 km²
obyvatel:	35 177 (2005)
zeměpisná šířka:	48° 51′ 20″ s. š.
zeměpisná délka:	16° 02′ 56″ v. d.
nadmořská výška:	290 m
PSČ:	669 02
základní sídelní jednotky:	31
místní části:	9
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Znojmo Obroková 2/10 66922 Znojmo
starosta:	Ing. Petr Nezveda
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Vinařská obec Znojmo
Vinařská oblast	Vinařská oblast Morava
Vinařská podoblast	podoblast znojemská
Viniční tratě	Kraví hora Načeratický kopec Pod Lesem Třešňovka Hajden U Sv. Urbana Horní Leska Křivánky Za Křížem Gránice Lajtny

Znojmo (německy Znaim) je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Zaujímá rozlohu 65,93 km² a čítá 35 177 obyvatel. PSČ je 669 02. Od roku 1960 náleží do Jihomoravského kraje v němž je městem okresním. Předtím od roku 1949 mělo obdobné postavení v rámci tehdejšího Brněnského kraje. Před zrušením zemského zřízení to bylo až do 31. prosince 1948 centrum politického okresu Znojmo. Za Rakouska-Uherska to bylo také město statutární.

[editovat] Místní části

Derflice
Kasárna
Konice
Mramotice
Načeratice
Oblekovice
Popice
Přímětice
Znojmo

[editovat] Historie města

Prostor města byl osídlen již v době prehistorické.V období velkomoravském se na protějším ostrohu rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které chránilo brod přes řeku Dyji, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Hradiště, ležící asi 900 m severovýchodně od brodu na výšině nad levým břehem řeky, vystřídal v přemyslovské době před rokem 1037 hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Břetislav I. V roce 1055 zde vzniká údělné přemyslovské knížectví, v roce 1190 zakládá znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce a roku 1226 se, na základě královského privilegia Přemysla I. Otakara, stává Znojmo městem královským. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král VáclavI. proboštství sv. Hypolita společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv. Anežky České, sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou. V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. kláštěr minoritů (1226 - 1239), později zde vznikl i klášter klarisek (1271 - 1274). Po bitvě na Moravském poli 26. 8. 1278 byl ve společné klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie pohřben český král Přemysl II. Otakar (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do chrámu sv. Víta v Praze. V konfesijních sporech v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského] zde vymírá v roce 1437 dynastie Lucemburků. V období třicetileté války obléhali Znojmo Švédové, kterým muselo platit velké výpalné. Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 koná zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu, rekatolizaci a germanizaci.Koncem 17. století bylo město postiženo epidemií moru, kerá si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky. Znojemský hrad prodal císař Josef I. Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jej 171 - 1721 přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Od 1784 byl hrad využíván jako kasárna a špitál a od roku 1921 slouží Jihomoravskému muzeu. Další rozvoj města Znojma nastal až v 19. století s vybudováním císařských silnic do Brna, Prahy a Vídně a v souvislosti s nalezením ložisek kaolínu (keramický průmysl. Díky příhodným kliamatickým podmínkám se zde daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II.

[editovat] Památky ve městě a okolí

Staré město s křivolakými uličkami, založené na pozdně románském půdorysu na počátku 13. století, oddělené od nového města z velké části zachovanými městskými hradbami je chráněno jako městská památková rezervace.
Radniční věž, postavená v letech 1445 – 1448 Mikulášem ze Sedlešovic, je symbolem města a patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Česku. Věž je 79,5 m vysoká a její vyhlídkový ochoz je celoročně přístupný.
Znojemské podzemí z 13. – 17. století vzniklo propojením několikapatrových bývalých sklepů měšťanských domů. Podzemí je zpřístupněno a je svojí délkou 30 km nejdelší v ČR.
V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renezančních i barokních měšťanských domů.
Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím potoka Gránice byl v letech 1710 – 1721 přestavěn na barokní zámek - dnes exposice Jihomoravského muzea.
V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Rotunda je chráněna jako národní kulturní památka.

Mikulášské náměstí, vlevo kostel sv. Mikuláše, vpravo Svatováclavská kaple.

Gotický kostel sv. Mikuláše zbudovaný na románských základech po roce 1338 se zachovanou gotickou výzdobou
Svatováclavská kaple na Mikulášském náměstí je dvoupatrová, postavená po roce 1512 s horním prostorem zaklenutým krouženou vladislavskou klenbou, jedinou na Moravě.
Kostel Nalezení sv. Kříže - při dominikánském klášteru, založen asi r. 1230 poslední přestavba byla v 18. století barokní
Jezuitský kostel sv. Michala na Jezuitském náměstí s pozdně gotickým kněžištěm a se štukovou síťovou klenbou a raně barokní lodí z doby po roce 1642 se zachovanou barokní výzdobou.
Kostel sv. Alžběty ve Vídeňské ulici, původně gotický, rozšířený barokně po roce 1650. U kostela se nachází sousoší Kalvárie z poloviny 18. století.
Z původního kláštera minoritů a klarisek založeného v polovině 13. století se zachovala křížová klenba a ambit v dnešní budově Jihomoravského muzea. V klášteře byl v letech 1279 – 1297 pohřben po bitvě na Moravském poli král Přemysl Otakar II.
Bývalý premonstrátský klášter v Louce s kostelem Nanebevzetí panny Marie a sv. Václava byl založen v roce 1190, za husitských válek byl zničen a po roce 1748 byl budován znovu jako velkorysá barokní stavba. Stavba nebyla z důvodu zrušení kláštera během reforem císaře Josefa II. dokončena. Klášter poté sloužil jako tabáková továrna a později byl přeměněn na kasárna.
Sealsfieldův kámen